„Nejčastější zdroj nákazy toxoplazmózou je syrové, nedopečené, nedostatečně tepelně upravené maso,“ říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz vedoucí lékařka Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka Markéta Geleneky.
Toxoplazmóza ohrožuje hlavně těhotné ženy a lidi s oslabenou imunitou. Kde a jak se člověk toxoplazmózou nejčastěji nakazí?
Nejčastější zdroj nákazy je syrové, nedopečené, nedostatečně tepelně upravené maso. A jde pochopitelně o maso nějakého nakaženého mezihostitele. Tím může být třeba kráva, vepř, ale i drůbež nebo dokonce ryby. Pokud takové maso sní člověk, který do té doby nebyl nakažený, může se toxoplazmózou nakazit.
A co neumytá zelenina?
K nákaze může dojít i zeleninou kontaminovanou z vnějšího prostředí. Dám příklad. Základem všeho a zdrojem toxoplazmózy je kočka. Tato kočka, když prodělává onemocnění, vylučuje infekční části parazita ve stolici. Kočka chodí a stolici trousí všude. Na zahradě, na poli, na dětském hřišti… Trus tam potom zůstává dlouhé měsíce. A když tam po měsících, v některých případech i po letech, přijde člověk, který manipuluje s takto kontaminovanou půdou nebo pískem, třeba si tam zasadí zeleninu, kterou před konzumací pořádně neomyje a sní, tak se může nakazit i touto formou.
Dá se nakazit i přímo od kočky?
Riziko se týká jenom velmi malých koťat, zhruba do půl roku věku, která běhají venku, žerou syrové maso, a ještě se nestihla toxoplazmózou nakazit. V takovém případě se teoreticky může nakazit i člověk, který se s kotětem mazlí. Zvíře může mít drobné části stolice i na kůži nebo na srsti. Daleko častějším zdrojem nákazy je syrové maso nebo neomytá zelenina.
Důležitý je imunitní systém
Jak se vlastně parazit dostane do syrového masa?
Dostane se tam jednoduše. Například kráva se pase na louce, která je kontaminovaná kočičími výkaly, respektive stolicí obsahující infekční částice parazita. Ono to není vidět, na kontaminované půdě normálně roste tráva… Ale právě s tou trávou zvířata snědí i infekčního parazita. Krávě se nic nestane, ani se na ní nic nepozná. Toxoplazmóza se však z jejího zažívacího traktu dostane do celého těla. A tam pak parazit zůstává až do konce života hostitelského zvířete.
Rizikem je tedy nepropečené maso?
Ano. Paraziti se s masem dostanou do našeho zažívacího traktu a velmi rychle zjistí, že jsou v jiném organismu, kde opět mají šanci dokončit svůj parazitární vývoj. Probudí se do aktivní formy a projdou celým naším tělem. Ze zažívacího traktu do krve, odtud do lymfy, do svalů, do mozku, prakticky do všech tkání.
Ubrání se jim lidský organismus?
Pokud náš imunitní systém dobře funguje, zastaví parazita v tom, aby způsobil nějaké závažnější onemocnění. Parazit se pod fungováním imunitního systému zase stáhne do své „spací“ formy. Jde o takzvané bradyzoity, tkáňové cysty, které pak máme v sobě po celý zbytek života. Už se jich nikdy nezbavíme. Neexistuje žádná léčba, která by je z nás dostala. Na druhou stranu, pokud nám funguje imunitní systém, jsme v bezpečí.
Toxoplazmóza ohrožuje oslabené pacienty
Koho toxoplazmóza nejvíce ohrožuje?
Zejména pacienty s velmi těžkou a silnou poruchu buněčné imunity. Jde například o pacienty s AIDS nebo po transplantacích, po biologické léčbě – celkově onkologičtí pacienti také patří do hraniční rizikové skupiny. Pokud se tedy toxoplazmóza probudí a reaktivuje v těle člověka s oslabenou imunitou, je to vážný problém. Prognóza je pak špatná. I když onemocnění včas diagnostikujeme a léčíme, ne vždy se podaří pacienta zachránit.
Jak nákazu pacienti se slabší imunitou poznají?
Nejčastěji se u nich objevuje mozková forma toxoplazmózy. Mezi příznaky patří zvýšená teplota a nějaký neurologický problém. Pacienti mají velmi často fokální neurologický nález, třeba nějaký druh parézy hlavového nervu, objevuje se asymetrie v obličeji. Nálezy ukazují na to, že se v mozku tvoří ložiska, která tam následně způsobují zánět a další potíže. Lidé mohou být zmatení, částečně dezorientovaní. Mnohdy se stává, že některý z příznaků dominuje, někdy je to kombinace různých projevů. Poměrně časté je také onemocnění plic, zejména u pacientů po transplantaci kostní dřeně. Například plicní formy pneumonie, tedy poměrně těžký zápal plic, který může dokonce vést až k respiračnímu selhání.
Jakou pak nasazujete léčbu?
U této skupiny pacientů s nefunkční imunitou máme možnost nasadit profylaktickou léčbu antibiotiky. Totéž zvažujeme i u pacientů po transplantaci orgánů. Oni sami se s toxoplazmózou nikdy nesetkali, ale přijímají orgán někoho, kdo v sobě toxoplazmózu potenciálně má. Užívá se jedna tableta denně po celou dobu, kdy riziko vzniká.
A když se nemoc přeci jen rozvine?
V takovém případě lze použít léčbu kombinací specifických antimalarik, která dokáží toxoplazmózu cíleně zabít, zničit, zlikvidovat. Respektive ji opět zatáhnout do „spací“ formy, aby nebyla aktivní. Jde však o poměrně náročnou léčbu s mnoha nežádoucími účinky. Léčba antimalariky je cílená a efektivní. Ale pokud pacient přijde pozdě a už má opravdu rozjetou mozkovou toxoplazmózu, prognóza nebývá příliš perspektivní.
Těhotné ženy se na toxoplazmózu i preventivně testují
Koho toxoplazmóza ještě ohrožuje?
Druhou rizikovou skupinou jsou těhotné ženy. Ty jsou zase v trochu jiné situaci, protože existuje onemocnění, které se jmenuje vrozená toxoplazmóza. Vzniká ve chvíli, kdy se těhotná žena poprvé nakazí toxoplazmózou po otěhotnění anebo těsně před ním. Parazit zase projde už zmiňovanou cestou, ale skrze placentu se navíc může dostat i k plodu. Pokud se to stane, plod se nakazí a může dojít k rozvoji různých příznaků. V těžších případech i vrozených vývojových vad nebo různého stupně postižení plodu.
Jak nákazu těhotné ženy poznají?
U těch hodně záleží na tom, kdy se toxoplazmózou nakazily. V prvním trimestru vzniká riziko vrozených vývojových vad a potratu. Ve druhém až třetím trimestru jde o riziko funkčního zánětlivého onemocnění, kdy prakticky každý orgán může být postižený… Mozek a tedy encefalitida, zánět mozku. Plíce a pneumonie nebo pneumotida. Játra a hepatitida. Lymfatický systém a lymfadenopatie. Může se objevit vyrážka, průjem, růstová retardace, neadekvátní množství plodové vody a mnoho dalších projevů. V literatuře se vyskytují odborné pojmy jako triáda nebo tetráda, které ukazují na ty úplně nejčastější příznaky. Těmi jsou: zánět oční sítnice, hydrocefalus, což je zvětšení mozkových komor, kalcifikace, tedy zvápenatění mozkové tkáně, někdy se přidávají ještě křeče.
Léčba těhotných žen je komplikovanější, jak k ní přistupujete?
Kromě prevence máme i zde možnost podat antibiotika ve chvíli, kdy tušíme nebo máme potvrzeno, že má gravidní žena akutní toxoplazmózu. Antibiotika udělají v placentě štít mezi tělem ženy a plodem. Tím se sníží riziko přenosu na plod až zhruba o 60 procent. Zde je zásadní prenatální screening v prvním trimestru, kde se toxoplazmóza na doporučení gynekologa vyšetří.
A když vyšetření potvrdí potíže?
Pokud se při screeningu zjistí problém, okamžitě nasadíme antibiotika, protože jde o čas. Léčbu musíme spustit nejpozději do dvou měsíců od nákazy.
Vyšetření na toxoplazmózu pojišťovny neuhradí všem
Toxoplazmóza se u těhotných žen vyšetřuje automaticky?
Bohužel ne, toxoplazmóza při screeningu patří mezi doporučená, nikoli povinná vyšetření. Běžně se neprovádí, záleží na gynekologovi. My vždycky doporučujeme se s gynekologem domluvit, zda by bylo možné toto vyšetření udělat. Pokud nesouhlasí a nechce vyšetření v rámci zdravotního pojištění předepsat, doporučujeme zvážit, jestli by si žena nechtěla test na toxoplazmózu nechat udělat – i s tím, že by si ho hradila jako samoplátce.
Kolik takové vyšetření stojí?
Cena je, samozřejmě v závislosti na konkrétní laboratoři, zhruba do jednoho tisíce korun. Vhledem k tomu, kolik peněz dnes ženy investují do různých jiných prenatálních vyšetření to rozhodně není vysoká částka. Zvlášť když si uvědomíme, jak zásadní efekt na matku, a především dítě mohou výsledky screeningu toxoplazmózy mít.
Co se děje, když zjistíte přenos nákazy na dítě?
Pokud už se stane, že plod je prokazatelně infikován, ale zároveň ještě nejsou patrné žádné vývojové vady, nasazujeme kombinaci antimalarik. To je skupina léků, které se dostanou přes placentu přímo až k plodu a dokáží potlačit zánětlivé nálezy – encefalitidu, pneumonii, hepatitidu. Jediné, co léky opravdu nedokáží ovlivnit, je přítomná vrozená vývojová vada. S tím už nic nenaděláme. My tedy opravdu můžeme pomoci hlavně tak, že snížíme riziko přenosu. A k tomu je nezbytně nutný zmiňovaný screening v prvním trimestru.
O nákaze toxoplazmózou lidé často ani nevědí
Znamená to, že se zdraví lidé nemusejí toxoplazmózy obávat?
Je pravda, že když se zdravý člověk nakazí toxoplazmózou, až v 75 procentech případů nemá vůbec žádný příznak. Lidé ani nevědí, že toxoplazmózu prodělali. My to pak zjistíme až detekcí protilátek. Přesto má i tato „neriziková“ skupina určité riziko do budoucna. Jde o cca desetiprocentní riziko, že se kdykoli během zbývajícího života může objevit oční zánět. Konkrétně zánět sítnice, který se vůbec neváže na imunitní status.
Co určuje míru rizika očního zánětu?
Vlastně dodnes moc nevíme, proč se u některého pacienta objeví, často i opakovaně, a proč u jiného pacienta ne. Prognóza pak záleží hlavně na tom, kde přesně na sítnici ložisko zánětu leží. Když je to například blízko u centra vidění, může to být větší problém, než když je to na periferii sítnice.
Jak často se v praxi setkáváte s toxoplazmózou?
Na naší klinice máme pacienty nejen z Prahy a středních Čech, ale konzultačně řešíme celou Českou republiku, dokonce i část Slovenska. Ročně se jedná o několik desítek těhotných s akutní toxoplazmózou, průměrně zhruba 50 až 60 žen. Máme zde fungující centrum pro všechna infekční onemocnění v těhotenství, k tomu ještě přebíráme děti s vrozenými nákazami. Těch se u nás objeví jen několik ročně, protože této problematice se v Česku věnuje víc specializovaných center.
První radu při nákaze toxoplazmózou dá praktik
Jak se preventivně chránit před nákazou toxoplazmózy?
V obecné rovině platí. Nejíst syrové maso a neomytou zeleninu. Ženám v těhotenství je samozřejmě možné říci, aby se vyhnuly rizikovým kontaktům, aby se toxoplazmózou nenakazily. Ať si dají pozor i na různé saláty z restaurací – nikdy nevíte, jestli kuchař neřezal jedním nožem nejdřív maso a pak hned zeleninu, protože k přenosu infekce může dojít i touto cestou.
Na koho se obrátit při podezření z nákazy toxoplazmózou?
První a základní péče by měla přijít od praktického lékaře, u těhotných žen od gynekologa. Ale tím, kdo by ve finále měl být hlavním konzultantem, jsou specializovaná infektologická pracoviště. I na naší klinice máme speciální ambulanci. Jednak pro toxoplazmózu, jednak pro těhotné, kde jakýkoli dotaz zodpovíme. A co se týká přímé konzultace rovnou pro samotné pacientky, když nevědí, i tady jsme jim k dispozici v Centru pro vrozené nákazy a infekce v těhotenství. Pro tyto případy máme zřízený e-mail vrozeneinfekce@bulovka.cz. Lidé se na nás mohou kdykoli obrátit s dotazem a my už je dál nasměrujeme.
