Počít dítě přirozenou cestou bez přítomnosti jednoho z partnerů prostě nejde. Své o tom ví pendleři, hasiči nebo vojáci na zahraničních misích. Ovulace ženy totiž trvá jen několik dnů v měsíci, a i šance na oplození v této době je zhruba 20%.
Říká se tomu společenská neplodnost. Jde o situace, kdy si partneři přejí počít dítě, ale jeden z nich nepobývá kvůli své profesi část z měsíce nebo i roku doma. Typicky společenskou neplodnost lékaři řeší u pendlerů. Tedy přeshraničních pracovníků, kteří se domů vracejí obvykle na víkendy. Problém se ale týká i řidičů kamionů, číšníků a kuchařů v zahraničí. Anebo vojáků pobývajících na zahraničních misích. Šance na úspěšné zplození potomka jsou u nich v porovnání s páry, kteří se spolu vídají denně, podstatně horší.
„Šance, že pár mladší 30 let v době ženiny ovulace otěhotní, je přibližně 20 procent. Snaha o početí dítěte proto může trvat i rok s tím, že se partneři snaží každý měsíc. Jestliže jeden z nich kvůli práci odjíždí na několik týdnů mimo domov, šance na zplození potomka se mnohonásobně snižuje,“ říká lékař jedné z brněnských reprodukčních klinik Pavel Otevřel.
Problém společenské neplodnosti ve své praxi často řeší třeba i s řidiči kamionů. Takové páry se o početí dle něj pokoušejí i několik let. Přitom u nich lékařská vyšetření nezjistí žádné zdravotní potíže.
„Přijdou k nám na vyšetření a my zjistíme, že je vše v naprostém pořádku. Jediný problém je, že se zkrátka doma nepotkávají ve vhodnou dobu. Plodné dny si totiž nikdo neposune podle toho, jak se mu to zrovna hodí,“ říká Štěpán Machač, lékař, který se asistovanou reprodukcí taktéž zabývá.
Buď práce za hranicemi, nebo přirozené početí
Tyto páry po vyloučení zdravotních komplikací bránících přirozenému početí se pak musí rozhodnout, jestli založení rodiny na čas odloží. Anebo prostě změní s ohledem na rodinný život svou profesi tak, aby se nevídaly pouze nahodile. Poslední z možností, jak situaci řešit, je asistovaná reprodukce, jinak řečeno umělé oplodnění. Při něm lékař ženě odebere několik vajíček naráz a mimo její tělo je oplodní spermiemi.
„Já všem párům samozřejmě zřetelně doporučuji nejprve zkoušet počít dítě standardní cestou bez lékařského zásahu. Někdy už ale hraje velkou roli čas,“ upozorňuje na souvislosti Štěpán Machač.
Ženy ve věku 30 až 35 let si dle něj mohou dovolit těhotenství odložit i o několik měsíců. Podstatně vážnější je pak situace nebo spíše šance na úspěšné otěhotnění u žen starších 35 let. Právě u nich se šance na oplodnění snižuje s každým dalším měsícem.
„Víme, že plodnost žen po 35. roce začíná rapidně klesat. A v těchto případech odkládání rodičovství nedoporučuji. Mohlo by se totiž stát, že až přijde ten ‚správný čas‘, nebude už těhotenství možné vůbec,“ upozorňuje.
Vojáci si spermie preventivně i zamrazí
O něco speciálnější přístup pak lékaři doporučují vojákům, kteří se rozhodnou vydat na misi do válečných oblastí. U nich nejde „jen“ o snížení šance na úspěšné početí kvůli často i několikaměsíčnímu pobytu mimo vlast, ale obávají se i rizika zranění ve válce. I to totiž může způsobit neplodnost. Proto si vojáci nechávají spermie často preventivně zamrazit.
„Zároveň se zmražením spermií obvykle také podepisují souhlas, který je dle našich zákonů platný půl roku, že můžeme jejich partnerku oplodnit právě v době, kdy pobývají v zahraničí,“ dodává Pavel Otevřel s dovysvětlením, že takovou praxí si vlastně zkrátí čas při snažení se o početí potomka.
–VRN–
