Očkovací kampaň proti opičím neštovicím zahájilo Nizozemsko a vakcinaci doporučuje lidem v riziku nákazy i Francie. Očkovací látky nakoupila pro unijní země jednotně Evropská komise prostřednictvím úřadu HERA.
O zahájení očkovací kampaně proti opičím neštovicím informovalo nizozemské ministerstvo zdravotnictví. Naočkovat plánuje dvěma dávkami vakcíny přibližně 32 tisíc lidí ve vyšším riziku nákazy. Jde o muže, transgenderové osoby s HIV a sexuální pracovníky.
Podle nizozemského ministra zdravotnictví Ernsta Kuiperse jako první vakcínu dostanou muži, kteří požádají o podání léků pro takzvanou pre-expoziční profylaxi, jež snižuje pravděpodobnost přenosu viru HIV. Očkovací kampaň se následně rozšíří na další rizikové skupiny. Podle ministra potrvá několik týdnů, než vakcína dosáhne plné účinnosti a posílí imunitu ohrožených skupin. Cíl očkování proti viru opičích neštovic je dle Kuiperse omezit jejich šíření a předejít situaci, aby se opičí neštovice staly v zemi endemickou nemocí.
Vakcíny proti opičím neštovicím nakoupila EK
Před několika týdny uzavřeli zástupci Evropské komise [EK] smlouvu s dánskou farmaceutickou společností Bavarian Nordic na nákup 110 000 dávek vakcíny proti opičím neštovicím. Podle eurokomisařky pro zdravotnictví a bezpečnost potravin Stelly Kyriakidisové jde o první případ, kdy se peníze z unijního rozpočtu použijí na nákup vakcín přímo. Totiž u nákupu vakcín proti covidu-19 sice EK očkovací látky sháněla, jednotlivé členské státy za ně ale platily samy. Oproti tomu peníze na nákup vakcín proti opičím neštovicím půjdou přímo ze společného rozpočtu.
„Je to poprvé, kdy používáme peníze EU na nákup vakcín, které pak budou poslány do členských států,“ řekla Kyriakidisová.
To potvrdil i náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Podle něj jde o úspěch, protože v minulosti většina snah o společné nákupy léčiv ze strany unijních států selhávala. Důvod bylo, že se jednání příliš upínala ke konkrétnímu nákupu.
„A to byla chyba, jde hlavně o negociaci daných podmínek. […] Evropský úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví dokázal teď v posledních týdnech právě vyjednat podmínky nákupu vakcíny proti opičím neštovicím,“ upřesnil.
Očkovací látky jsou pro členské země sedmadvacítky, Norsko a Island dostupné od konce června. Vakcína zvaná Imvanex od firmy Bavarian Nordic je v EU schválena k použití proti neštovicím, chránit lidi by měla i před opičími neštovicemi. Česká republika by měla podle ministerstva zdravotnictví dostat 2 800 vakcín.
Opičí neštovice se šíří Evropou, má přes 6 tisíc nákaz
Preventivně očkovat proti opičím neštovicím rizikové skupiny doporučil tento týden i francouzský zdravotnický úřad HAS. Zástupci úřadu jmenovitě uvedli muže, kteří mají pohlavní styk s muži. Dále transgenderové osoby, které mají více sexuálních partnerů a sexuální pracovníky. Naopak očkování nedoporučují zdravotníkům, u kterých je zásadní dodržování základních hygienických pravidel.
Nizozemsko zaznamenalo od poloviny května, kdy se nemoc začala šířit mimo africké státy, na 400 případů infekce. Ve Francii je potvrzených případů zhruba 600. Podle poslední zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC] v Evropě úřady potvrdily na 6 000 případů této nemoci. V Česku se nákaza dle Státního zdravotního úřadu zatím prokázala u jedenácti lidí. Zdravotnické úřady uvedly, že drtivá většina případů infekce byla mezi muži, kteří měli pohlavní styk s dalšími muži. V Evropě v souvislosti s opičími neštovicemi dosud nikdo nezemřel.
Minulý týden evropská pobočka Světové zdravotnické organizace [WHO] vyzvala evropské státy, aby jednaly koordinovaně a rázněji proti šíření opičích neštovic na kontinentě. Šéf evropské WHO Hans Kluge státy vyzval k většímu testování a trasování případů nákazy a větší informovanosti o nemoci.
Slabost, horečka, zimnice a puchýřky
Opičí neštovice patří k vzácným onemocněním způsobeným infekcí virem opičích neštovic.
„Virus opičích neštovic patří do rodu Orthopoxvirus z čeledi Poxviridae. Rod Orthopoxvirus zahrnuje virus variola [způsobuje pravé neštovice], virus vakcínie [používaný ve vakcíně proti pravým neštovicím] a virus kravských neštovic,“ přibližuje na svých webových stránkách původce onemocnění americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí [CDC].
Opičí neštovice vědci vůbec poprvé objevili v koloniích opic chovaných pro výzkum v roce 1958. Tehdy šlo hned o dvě ohniska nemoci, která se na první pohled velmi podobala neštovicím. Odtud pochází i název opičí neštovice.
První případ opičích neštovic u člověka lékaři potvrdili v roce 1970 v Demokratické republice Kongo. Od té doby se opičí neštovice u lidí projevily v několika dalších zemích střední a západní Afriky. Především v Kamerunu, Středoafrické republice, Pobřeží slonoviny, Demokratické republice Kongo, Gabonu, Libérii, Nigérii, Republice Kongo a Sierre Leoně. Většina nakažených připadá na Demokratickou republiku Kongo.
V důsledku stále intenzivnějšího mezinárodního cestování a převozem zvířat se opičí neštovice vyskytly následně i mimo africký region. Konkrétně ve Spojených státech, v Izraeli, Singapuru a zmiňovaném Spojeném Království.
Opičí neštovice se dle CDC velmi podobají nám známým neštovicím. V prvních dnech infekce se projevují horečkou, bolestí hlavy, svalů, zimnicí a celkovým vyčerpáním.
„Hlavní rozdíl mezi příznaky neštovic a opičích neštovic spočívá v tom, že opičí neštovice způsobují zduření lymfatických uzlin [lymfadenopatie], zatímco neštovice ne,“ uvádí CDC.
Inkubační doba u opičích neštovic se obvykle pohybuje v rozmezí 7 až 14 dní. Nejdéle pak do 21 dní. Zhruba do tří dnů od horečky se u pacienta objeví vyrážka, která často začíná na obličeji, odkud se přesouvá do dalších částí těla. Onemocnění trvá dva až čtyři týdny. V současné době neexistuje žádná účinná a bezpečná léčba opičích neštovic. Podle informací CDC v Africe opičí neštovice způsobí smrt jednoho z deseti nakažených lidí.
–ČTK/VRN–
