Spotřeba nelegálních cigaret v Česku v roce 2021 meziročně vzrostla o 90 % na 500 milionů kusů. Loni se v ČR vykouřilo 13,7 miliardy kusů cigaret, to je o 4 % více než v roce 2020. Vyšší daně tak přivádějí kuřáky k nelegálním cigaretám.
O nelegálním trhu s cigaretami a podílu padělaných a pašovaných cigaret informuje každoroční studie poradenské společnosti KPMG. Ta ji vypracovala pro nadnárodního tabákového výrobce Philip Morris International.
„V roce 2021 se v České republice podle odhadů spotřebovalo takřka půl miliardy nelegálních cigaret, o čtvrt miliardy více než v roce předchozím. Což státní rozpočet připravilo v přepočtu o více než 1,8 miliardy Kč,“ uvádí zástupci firmy v tiskové zprávě.
Výsledná data společnosti ukazují, že celková spotřeba cigaret v České republice loni meziročně stoupla o čtyři procenta na celkových 13,7 miliardy kusů. A na celkové spotřebě se loni výrazně podílely i nelegální cigarety. Jejich podíl na celku stoupl z 1,9 procenta na 3,5 procenta. Přitom v předchozích několika letech podíl spotřebovaných nelegálních cigaret v Česku, byť jen mírně, ale přeci jen, klesal.
Analýza: Drahé cigarety podporují nelegální trh
Do prodejů cigaret v Česku se loni více promítly i přeshraniční nákupy. Přibližně 210 milionů kusů cigaret si čeští kuřáci dovezli z Polska. To je více než desetinásobek oproti předchozímu roku. A důvody jsou zřejmé, jde o extrémní rozdíly v cenách cigaret. Nejlevnější legální cigarety si kuřák v Polsku koupí ve srovnání s Českem zhruba o polovinu levněji. Přičemž balení prémiových značek vyjde v Polsku levněji i o více než 35 korun.
Zájem o nákupy cigaret v Česku již upadá i u našich západních sousedů – Němců a Rakušáků. Ti si u nás loni nakoupili a odvezli přes 2,3 miliardy kusů cigaret.
„To naopak představuje výrazný pokles oproti celkovému počtu 3,7 miliard kusů cigaret pořízených v ČR německými zákazníky v roce 2020,“ uvádí analýza společnosti KPMG.
Analýza vytvořená pro tabákovou firmu uvádí, že vyšší zdanění tabákových výrobků, v tomto případě cigaret, nevede k poklesu počtu kuřáků v Česku. Dle ní se spotřebitelé, než aby se snažili o zbavení se závislosti, spíše jen přeorientují na nelegální trh s cigaretami. Anebo si je častěji kupují u našich polských či slovenských sousedů.
Na neklesající trend počtu kuřáků v Česku ukazují i výsledky reprezentativního šetření o užívání tabáku a alkoholu v rámci České republiky [NAUTA], které každoročně zveřejňuje Státní zdravotní ústav [SZÚ].
V Česku kouří téměř 25 procent obyvatel
Dle zástupců Ústavu v české populaci loni tabákové výrobky kouřilo celkem 24,4 procenta osob starších 15 let. To je v porovnání s rokem 2020 nárůst o 1,3 procenta [23,1 %]. Přičemž každý den u nás kouří 22,0 procenta mužů a 13,3 procenta žen.
„Česká populace kouří převážně klasické cigarety. Podíl jiných tabákových výrobků určených ke kouření je malý. Celkově je kuřáky nejčastěji uváděna spotřeba 15‒24 cigaret denně, stejně jako v roce 2020,“ upřesňuje vývoj Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví.
U mužů je nejčastější spotřeba 15 až 24 cigaret denně, zatímco u žen 5 až 9 cigaret denně. Muži v průměru vykouří o téměř 3 cigarety denně více než ženy.
Počty kuřáků rostou, ceny cigaret rostou, výběr daní klesá
Analýza spotřební daně z tabákových výrobků v ČR a na evropské úrovni publikované Katedrou hospodářské a sociální politiky Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické nabízí i další informace. Poukazuje na snižující se inkaso státu ze spotřební daně. Podle ní zaostal v roce 2021 výběr spotřební daně z tabáku o více než 10,5 miliardy korun za očekáváním. Do státního rozpočtu z ní v roce 2021 šlo celkem 56,22 miliardy korun. Což odpovídá inkasu v roce 2017. Sazba daně se přitom za tu dobu zvýšila o třetinu, naposledy v lednu 2020, to o deset procent.
„Zatímco sazba daně vzrostla za čtyři roky o třetinu, příjem státu z ní nestoupl ani o korunu,“ shrnuje autor analýzy ekonom Štěpán Křeček.
Příčinu je dle něj třeba hledat v rychlém růstu cen zejména u cigaret, který způsobilo příliš vysoké zvýšení sazby spotřební daně v příliš krátkém čase.
„Rovněž došlo k podstatné změně vnitřní struktury sazeb spotřební daně na jednotlivé tabákové výrobky. Což vedlo k následnému růstu popularity levnějších tabákových produktů, zejména zahřívaného tabáku,“ vysvětluje.
Výsledek je, že celková velikost legálního trhu s tabákovými výrobky se v Česku zmenšuje. A vůbec největší pokles se týká cigaret, jejichž prodeje klesají v průměru o 1,7 miliardy cigaret ročně.
Cigarety v Česku ročně zabijí tisíce lidí
Na následky kouření v Česku ročně umírají tisíce lidí, podle dat SZÚ jde o 16 až 18 tisíc osob. Umírají nejčastěji v souvislosti se zhoubným novotvarem průdušnice, průdušek a plic, případně chronické obstrukční plicní nemoci [CHOPN].
„Na jednoho zemřelého kuřáka připadá 15 ztracených let života,” uvádí Souhrnná zpráva o závislostech v ČR 2021, 2022.
Kupříkladu karcinom plic se v 90 procentech objevuje u dlouholetých kuřáků, a to i u těch, kteří už aktivně nekouří. V Česku lékaři ročně potvrdí rakovinu plic u téměř 7 500 osob povětšinou kuřáků. 5 500 pacientů na karcinom plic každý rok umírá. K vyšší úspěšnosti léčby pacientů má pomoci vyhledávání a vyšetřování aktivních dlouholetých kuřáků.
Včasné odhalení karcinomu plic je totiž dost složité. V jeho počátcích nemocný nepociťuje téměř žádné příznaky. Obvykle se zadýchává, občas pokašlává, což ale přisuzuje právě kouření. Na lékaře se pacienti obracejí až ve chvíli, kdy pociťují silnou bolest na hrudi a vykašlávají krev. Což bývá pozdě, protože karcinom v pozdním stádiu už lékaři nedokáží chirurgicky odstranit a přistupují na léčbu chemoterapií.
–VRN–
