Vůbec nejčastější otázka ukrajinských rodičů v ordinacích dětských lékařů zní, zda se mohou vrátit, zda mohou se svými dětmi znovu přijít do ordinace. V podcastu ZdraveZpravy.cz to říká pediatrička Hana Cabrnochová.
Odpověď zní, že mohou, a to přesto, že systém péče o dětské uprchlíky v Česku není dosud nikterak řádně nastavený. Praktici dětské uprchlíky z Ukrajiny totiž stále neregistrují jako své pacienty. Přitom je jasné, že tisíce z nich v září nastoupí do českých škol a školek. V některých oblastech republiky pak praktici péči o tyto děti spolu s českými dětmi zvládají už jen obtížně.
„My máme čísla, kolik se zaregistrovalo dětí ke zdravotní péči v Praze do 18ti let. Pokud to přepočteme na počet praxí praktických lékařů pro děti a dorost, tak na každou ordinaci pediatra vychází více než sto dětí z Ukrajiny,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz praktická lékařka pro děti a dorost, vedoucí katedry Praktického lékařství pro děti a dorost IPVZ Praha a místopředsedkyně výboru České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová.
Systém zdravotní péče o ukrajinské děti je dle jejích slov i několik měsíců po začátku války na Ukrajině [24.2. 2022] postaven stále jako na začátku války. Totiž na předpokladu, že ukrajinští uprchlíci se s dětmi vrátí v dohledné době na Ukrajinu. To se ale neděje.
„Ty děti tady zůstávají. Mnoho z nich potřebuje opakované kontroly. Jsou to ty nejmenší, kojenci, batolata, už se nám tu i rodí novorozenci. Ty děti potřebují opakovaná očkování, nejenom ta prvotní nutná pro vstup do škol a školek,“ vysvětluje Hana Cabrnochová.
Praktici si pomáhají, jak jen umějí
Pediatrička dále varuje, že se pomalu ale jistě blíží září, kdy malí běženci z Ukrajiny budou nastupovat do českých škol a školek. A ani v tuto chvíli není stále jasné, kdo jim provede první vyšetření. Kdo jim dá posudkový závěr, že jsou zdravé, řádně očkované a mohou nastoupit do dětského kolektivu.
„Školy a školky prostě budou potřebovat ty posudky. Potřebují je již dnes, když ukrajinské děti vyjíždějí na organizované pobyty. Nebo podávají přihlášky na středí školy,“ vysvětluje lékařka.
Jedním z důvodů, proč nastavení systému vázne, podle ní spočívá v tom, že zdravotní pojišťovny praktikům za péči o ukrajinské děti nevyplácejí žádnou plošnou úhradu. Proplatí jim jen dané výkony. To znamená, že současný stav, jak už bylo řečeno, stále jen odpovídá představě, kdy se mělo za to, že ukrajinští rodiče s dětmi nebudou v Česku po delší dobu.
„Znovu ale opakuji. Jsme v situaci, kdy tu ty děti zůstávají delší dobu a máme přetížené hlavní město,“ upozorňuje.
Praktici dle ní hledají řešení. Jednají se zdravotními pojišťovnami a v Praze i s Magistrátem hlavního města Prahy. Říká, že se snaží vyladit takový model zdravotní péče, do kterého se zapojí ukrajinští zdravotníci na pozici administrativních sil. Obracejí se i na své starší kolegy, kteří už třeba nepracují, aby jim vypomohli. Pomoc žádají i u mladších kolegů, kteří se připravují na své vzdělávání v nemocnicích.
„To znamená, že se snažíme rozšířit tu péči tam, kde ještě ukrajinské děti přijímají. Případně rozšiřujeme pracovní dobu, abychom zvládli ten nápor dětí, s nímž se teď aktuálně potýkáme,“ tvrdí lékařka s tím, že určité odlehčení v akutní i preventivní péči nabízejí UA pointy při fakultních nemocnicích.
„Všichni, kdo do UA pointů chodíme vypomáhat, vidíme, že ty UA pointy to nemohou zvládnout,“ brzdí „nadšení“.
Problém leží v penězích i organizaci péče
Hana Cabrnochová v podcastu ZdraveZpravy.cz chválí spolupráci s pražským magistrátem. Ten dle ní hledá řešení, jak současnou situaci zvládnout. Pomáhá s penězi pro mocný personál i technické vybavení. Na praktických lékařích totiž leží i obrovské množství byrokratické práce s rodinami uprchlíků. Naráz musejí například kopírovat nebývale velké množství dokumentů.
Hlavní problém však i tak dle ní zůstává. Kdo a za jakých podmínek vystaví ukrajinským dětem posudek, že jsou zdravé a řádně naočkované, než půjdou do školy.
„Ze strany ministerstva zdravotnictví přišla nabídka na ohodnocení výkonu v té posudkové péči, kterou si jinak ti lidé musejí zaplatit. Avšak ten výkon je z našeho pohledu méně ohodnocený, než je běžná vstupní prohlídka. A časově není o nic méně náročný. Takže zatím jsme se tady v této věci nedohodli a neposunuli. Stejně tak zdravotní pojišťovny nepřicházejí s řešením pro nejvíce zasažené oblasti,“ vysvětluje.
Přitom srovnává výkon ministerstva v době covidu a nyní. A podle ní je nesrovnatelný. Zatímco v době covidu šlo vše velice rychle, nyní tomu tak není. Problém přitom netkví jen v penězích, ale i v objemu vakcín a vůbec technickém zvládnutí péče o více než sto tisíc dětí z Ukrajiny. Určité štěstí dle ní je, že většina dětí z Ukrajiny již potřebná očkování má. A u těch, kterým očkování chybí, se ho daří se souhlasem rodičů doplnit.
„Tedy není to tak, že by na Ukrajině ten zdravotní systém vůbec nefungoval,“ upřesňuje.
Také ale podotýká, že z Ukrajiny do Česka přichází mnoho dětí, která mají závažná chronická onemocnění. Případně mají neurologická postižení, která si vyžadují podávání speciálních léků, umělou výživu, a hlavně pak zdravotní péči. I to je dle ní třeba řešit. Kolik takových dětí v Česku zhruba je, neví. Informace by měly mít zdravotní pojišťovny. Byť i ty v tuto chvíli data teprve třídí.
Očkování českých dětí je lepší, říká Hana Cabrnochová
V podcastu ZdraveZpravy.cz se Hana Cabrnochová vyjadřuje i k proočkovanosti českých dětí. Oceňuje, že v posledních dvou až třech letech v Česku stoupla na cca 90 procent proočkovanost dětí první dávkou vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.
„U hexavakcíny je pak proočkovanost 95 procent. Alespoň u té první dávky v období, kdy se očkování zahajuje v prvním roce života, ideálně ve druhém měsíci života,“ říká.
Hexavakcínou se děti očkují většinou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B a hemofilové nákaze. Hana Cabrnochová ale upozorňuje na doporučené a pojišťovnami hrazené, ale i nehrazené vakcíny. Z rizikových nemocí jmenuje žloutenku typu A, rotavirové infekce nebo plané neštovice.
Vyjadřuje se i k očkování dětí proti covidu před pravděpodobnou podzimní vlnou. Podle ní jako první zřejmě přijde možnost přeočkování dětí od pěti let.
„Vnímáme to období pět až jedenáct let jako rizikové z hlediska multisystémových zánětlivých syndromů. I když se jedná o velmi vzácně se vyskytující případy. Avšak už jsme se s tím setkali. Věkový průměr se ve světě pohybuje někde kolem devíti let, u nás kolem osmi let,“ upřesňuje.
Zájem o očkování dětí potvrzuje zejména ze strany rodičů, kteří se chtějí i prostřednictvím svých dětí podílet na ochraně před covidem. A chtějí také zamezit závažným průběhům covidu u dětí. Ty se vyskytly hlavně při epidemii omikronové varianty koronaviru.
„V riziku jsou děti s dýchacími onemocněními, metabolickými onemocněními nebo nějakým genetickým postižením. A máme i data, která dokládají rizika ve skupině nedonošených dětí,“ uzavírá Hana Cabrnochová podcast ZdraveZpravy.cz, v němž připouští jako rizikový faktor také obezitu a nadváhu dětí.
Daniel Tácha
—
MUDr. Hana Cabrnochová, MBA Po absolvování gymnázia vystudovala Fakultu dětského lékařství UK v Praze Motole, nyní 2.LF UK. Promovala v roce 1990. V roce 1991 nastoupila na Kliniku dětského a dorostového lékařství 1.LF UK v Praze. Tam působila především na jednotce intenzivní a resuscitační péče. Od roku 1997 provozuje zdravotnické zařízení. V něm i vykonává činnost praktického lékaře pro děti a dorost, provozuje ordinaci PLDD [praktický lékař pro děti a dorost].
Po několikaleté práci pro profesní organizaci praktických dětských lékařů byla v roce 2001 zvolena předsedkyní Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP [OSPDL]. V roce 2004 a v roce 2008 se stala opět předsedkyní OSPDL. Současně vykonávala do roku 2009 funkci místopředsedkyně profesní organizace Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR [SPLDD].
Pátým rokem přednáší medikům na 2.LF UK v Praze. V roce 2004 byla zvolena do čela subkatedry praktického lékařství pro děti a dorost IPVZ v Praze [od r. 2011 přejmenováno na Katedru]. Je předsedkyní akreditační komise oboru Praktický lékař pro děti a dorost. V roce 2006 a následně v roce 2010 byla zvolena místopředsedkyní České vakcinologické společnosti ČLS JEP. Hana Cabrnochová je vdaná, má čtyři děti.
