Ne všechny zdravotní systémy jsou v určitých oblastech tak štědré jako ten český. To platí i pro země EU, v nichž zdravotní péči zaručí kartička EHIC. Avšak pouze v takovém rozsahu, na jakou má nárok místní občan.
Vše ostatní si i unijní občan zaplatí ze svého nebo připojištění. Podmínky nároku na úhradu zdravotní péče v zahraničí a možnosti krytí takových rizik by si měl ujasnit každý cestující ještě dříve, než vyrazí za hranice. Ani v zemích EU totiž plošně neplatí, že po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění [EHIC] dostane takzvaně na pojišťovnu stejný rozsah zdravotní péče, jako by dostal v některém ze zdravotních zařízení v Česku.
„Je dobré mít na paměti, že ne v každé zemi platí stejné předpisy, a ne všechna péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění tak jako v ČR,“ upozorňuje cestovatele tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] Viktorie Plívová.
Obecně však platí, že v zemích EU, Evropského hospodářského prostoru [Island, Lichtenštejnsko, Norsko], ve Velké Británii a ve Švýcarsku funguje mezinárodní spolupráce mezi veřejnými zdravotními systémy.
„V těchto zemích máte jako občan České republiky s průkazem EHIC stejné podmínky pro čerpání zdravotní péče jako místní občan v rámci povinného zdravotního pojištění,“ dodává mluvčí VZP ČR.
EHIC je dobrý, nikoli všespásný
Před ošetřením se v těchto zemích občan prokazuje evropským průkazem pojištěnce, tedy kartou EHIC. Pokud tedy jde o zdravotnické zařízení financované z veřejného pojištění.
„Za ošetření zaplatíte jen to, co by za něj zaplatil místní pojištěnec. To může být třeba regulační poplatek, poplatek za recept, za hospitalizaci,“ říká Viktorie Plívová.
Upozorňuje, že ani v zemích EU ale nejsou výjimka poplatky třeba za návštěvu lékaře. Dále za předepsané léky či některá vyšetření, která české zdravotní pojišťovny svým klientům běžně hradí. V těchto případech pojišťovna tyto výdaje poskytovateli v zahraničí neproplatí. A tedy ani nevykáže, respektive nepřeúčtuje smluvní pojišťovně v České republice a jdou tak na vrub ošetřované osoby. U dětí pak na zákonného zástupce. Jedinou cestou, jak se takovým poplatkům vyhnout, je cestovní pojištění. S čímž souhlasí analytik neživotního pojištění skupiny Partners Jiří Matusík.
„EHIC nekryje povinnou spoluúčast za zdravotní péči, hospitalizaci a repatriaci. V případě čerpání ošetření od nesmluvního zařízení pak kmenová zdravotní pojišťovna uhradí náklady v českých cenách,“ shrnuje podmínky Jiří Matusík.
Pokud tak dle něj českého občana například v Rakousku ošetří v tamějším nesmluvním zdravotnickém zařízení po lehkém střetu s cyklistou, pak od jeho smluvní zdravotní pojišťovny v Česku dostane náhradu podle českých cen. A ta může být mnohdy i poloviční. Navíc vyřízení žádosti o refundaci obvykle trvá několik měsíců. Cestovatel pojišťovně předkládá veškeré doklady o úhradě, seznam provedených zdravotnických výkonům, včetně lékařské zprávy a jejího překladu.
„Teprve pak zahájí zdravotní pojišťovna správní řízení o poskytnutí náhrady za zdravotní péči v zahraničí,“ dodává Matusík s tím, že pojišťovny proplatí jen takovou zdravotní péči, která spadá do úhrad v českém systému zdravotnictví.
Jistotu nabízí jen cestovní pojištění
Praxe stejně jako rady odborníků jasně ukazují, že pro cesty do zahraničí, a to i do zemí EU či EHP, je namístě uzavřít cestovního pojištění. Při pojistné události pak cestovatel nezjišťuje, je-li zařízení smluvně navázáno na místní systém veřejného zdravotnictví a za ošetření nebude platit hned na místě. Výhodou takového pojištění jsou i asistenční služby v českém jazyce. I při uzavírání komerčního pojištění na cesty by si ale měli cestovatelé dobře přečíst smluvní podmínky. Důležité je i správné nastavení údajů o opuštění ČR. I v tom cestovatelé často chybují.
„Při uzavírání pojištění nesmí opomenout skutečnost, že už samotná cesta do cíle je riziková. Proto nikdy neudávat do smlouvy počátek platnosti pojištění až den dojezdu do místa. Dále je potřeba myslet také na to, aby nastavené limity a případné výluky z pojištění odpovídaly plánovaným aktivitám v cizině,“ upozorňuje Jiří Matusík.
Bez cestovního pojištění pak nedoporučuje vůbec vyjíždět do zemí mimo prostor EU nebo EHP. Vždyť takové pojištění standardně vyjde na několik desítek korun na den na osobu. Což je v porovnání s náklady na zdravotní péči, i tu základní, v zahraničí marginální výdaj.
–VRN–
