Lituji každého úmrtí kvůli covidu, říká Zdeněk Hostomský

„Neočekávám, že by to byla krize,“ říká k podzimní vlně koronaviru v podcastu ZdraveZpravy.cz biochemik a bývalý ředitel ÚOCHB AV ČR Zdeněk Hostomský. Společnost je dle něj proočkovaná a více než polovina lidí se s virem setkala.

V podcastu ZdraveZpravy.cz Zdeněk Hostomský hovoří i o fungování nového Národního institutu virologie a bakteriologie [NIVB], na který Česko získalo z evropských peněz na 3,5 roku podporu ve výši 1,3 miliardy korun. Nový a zatím jen virtuální Institut dává dohromady vědce z několika tuzemských ústavů, kteří se zabývají výzkumem bakterií a virů a vývojem účinných léků na ně. Instituce tak má veřejnosti zajistit včasnou reakci na neznámá onemocnění, jakým byl covid-19.

„Budeme připraveni proti něčemu, co může v budoucnu nastat,“ říká s odkazem na nové virové hrozby v podcastu ZdraveZpravy.cz Zdeněk Hostomský.

Právě u virologie totiž na rozdíl od jiných vědních oborů dle jeho slov reálně hrozí, že se společnost náhle a masivně nakazí. A to spolu s tím, že, jak říká, Česko v obraně proti covidu selhalo, bylo důvodem, proč Evropská unie vznik nového Institutu zafinancovala.

Respirační viry jsou ty nejnebezpečnější viry

O tom, že nás v budoucnu čeká další pandemie podobná covidu, je Zdeněk Hostomský přesvědčený. Argumentuje nedávnou historii, kdy se objevil virus ptačí chřipky, v 80. letech se společnost zase oprávněně obávala neznámého viru HIV a později pak eboly v Africe.

„My tomu trošku napomáháme, protože jsme globální civilizace. Lidé neustále cestují. Když v exotických zemích něco propukne, je otázka relativně krátkého času, kdy se to dostane i jinam. A když je to virus, který je schopný se šířit, tak se bude šířit,“ říká.

Zdůrazňuje, že určitě ale nepůjde o virus opičích neštovic, který se nyní z Afriky dostal do evropského regionu. Aby se člověk nakazil virem opičích neštovic, musí dle něj dojít k poměrně intimnímu kontaktu.

„To není respirační virus, to se již prokázalo, tedy nehrozí, že by se to šířilo tak lavinově jako respirační viry,“ říká jasně.

Stejně tak nepřináší ve srovnání s respiračními viry riziko rychlého šíření ani zmiňovaný virus eboly či HIV. Jejich přenos stejně jako u opičích neštovic podmiňuje přímý kontakt s nakaženým člověkem.

„To jsou vlastně snadno řešitelné infekce, ale ty respirační viry jsou nejnebezpečnější,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Zdeněk Hostomský s tím, že jejich způsob šíření tím, že je člověk vdechne ve vzduchu a nakazí se, je úplně něco odlišného.

Návrat koronaviru v plné síle už nehrozí

Očekávané podzimní vlny koronaviru se Zdeněk Hostomský příliš neobává. A to přesto, že virus má sezónní charakter. A tak je dle něj více než jasné, že se počty nakažených zvýší s příchodem chladnějšího počasí. Současně připomíná, že společnost je už proočkovaná a mnoho lidí si onemocněním prošla. Podle jeho odhadu se u nás s koronavirem setkalo přes 50 procent lidí.

„Neočekávám proto, že by na podzim byla krize,“ říká.

Další dávku i stávajících vakcín by ke zvážení doporučil rizikovým skupinám [starší a obézní lidé, pacienti s oslabenou imunitou, aj.]. Naopak by ji dle svých slov nevnucoval lidem středního věku nebo malým dětem. Těm jen ve výjimečných případech.

„Starší lidé nemají co ztratit, když si dají boosterovou dávku,“ tvrdí.

Na otázku, kde Česko v pandemii vlastně chybovalo, když u nás s covidem zemřelo více než 40 tisíc lidí, pak odpovídá: „Můj osobní názor je, že jsme to brali příliš plošně. Chtěli jsme se postarat o každého.“

Typický příklad dle něj jsou plošné uzavírky škol a izolace žáků, kterým ale v podstatě nic moc nehrozilo.

„Což byla podle mě hrubá chyba, protože ty děti jsou skutečně poškozeny,“ upozorňuje.

Veškerá péče ze strany státu se dle něj měla věnovat rizikovým skupinám. To znamená je  izolovat a přednostně naočkovat.

„Ale tím, že se dělalo vše plošně, tak vznikl trošku falešný pocit bezpečí. Lidé pak získali dojem, že se virus šířit nebude, ale to tak samozřejmě není,“ říká a jako příklad jmenuje povinnost nošení roušek pro všechny.

Plošná opatření nefungují, tvrdí Zdeněk Hostomský

I proto vítá sliby současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] o tom, že k plošným opatřením, jakým byly lockdowny či uzavírání škol, vedení země již nepřikročí. Byť i zdůrazňuje, že dnes je společnost ve věci poučenější, než byla na začátku pandemie.

Situace z posledních dvou let se dle Zdeňka Hostomského nezopakuje i kvůli tomu, že část lidí už je vůči viru imunní, zdravotníci onemocnění znají a farmaceutické firmy dodávají účinné léky na covid-19. Dnes už navíc i ve formě pilulky. Tu nakažený užije v domácím prostředí a potlačí rozvoj infekce. Preparáty dle něj dobře fungují i na varianty koronaviru.

„Na začátku to bude fungovat velice dobře. Potřebujeme ale takovýchto léků více, protože je jen otázka času, kdy si i na tyto preparáty viry získají rezistenci,“ upozorňuje.

Apeluje proto i na farmaceutické společnosti, aby vyvíjely nové léky tohoto typu. Což se dle něj i děje už kvůli tomu, že jde o lukrativní byznys.

„Je to poměrně i lukrativní. I my máme preparát Antonína Holého. A proto je náš Ústav bohatý. To díky tomu, že je to výborný preparát, který se dobře prodává,“ vysvětluje Zdeněk Hostomský v závěru podcastu ZdraveZpravy.cz s tím, že firmy chtějí mít logicky nejlepší léky, protože na nich zbohatnou.

Veronika Táchová

—

RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský, CSc. vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě a dějiny filosofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Následně působil v Ústavu molekulární genetiky, kde se zaměřoval na technologii sekvenování DNA a v roce 1983 obdržel titul CSc. V roce 1985 odjel do USA na roční stáž v Caltechu. Roku 1987 do USA emigroval a pracoval pro společnosti Agouron Pharmaceuticals, Warner Lambert a nakonec Pfizer, kde se v roce 2000 stal výkonným ředitelem Výzkumného centra rakoviny. V letech 2012 až 2022 působil jako ředitel ÚOCHB. Po skončení mandátu získal pozici Honorary Chair.