Využití evropských a národních dotací na humanizaci psychiatrické péče v letech 2016 až 2020 prověřil Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ]. Podle něj byl mezi příjemci dotací jen malý zájem o podporu určenou na centra duševního zdraví.
Centra duševního zdraví [CDZ] přitom patří mezi důležité nástroje takzvané reformy psychiatrické péče v Česku. Úkolem centra duševního zdraví je předcházení dlouhodobým hospitalizacím, jejich zkracování a opětovné zapojení osob s duševním onemocněním do běžného života. Podle NKÚ nízký zájem o dotace na centra duševního zdraví souvisel s nedořešeným systémem financování zdravotní a sociální péče poskytované v těchto centrech. Z 24 projektů podpořených v letech 2016 až 2020 se jich CDZ týkalo jen pět.
Kontroloři NKÚ prověřili Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR] jakožto subjekty, které dotace rozdělovaly. Kontrolovali i vybrané příjemce podpor, Fakultní nemocnici Brno [FN Brno] a Fakultní nemocnici Ostrava [FN Ostrava].
MZ ČR a MMR rozdělily bezmála tři miliardy korun
Podle NKÚ v kontrolovaných letech resorty rozdělily celkem 2,8 miliardy korun. Pracovníci úřadu přitom zjistili, že MZ ČR poskytovalo miliardové dotace bez fungujícího kontrolního a řídícího systému. V rozporu s danými pravidly například FN Brno proplatilo nezpůsobilé výdaje přesahující 50 milionů korun souvisejících s navýšením cen stavebních prací.
„Tím porušilo závazné pravidlo, že takové výdaje si příjemce dotace hradí sám. V dalším případě však resort podle pravidel postupoval, takže 141 milionů nezpůsobilých výdajů si jiný příjemce musel platit z vlastních zdrojů. Tímto postupem ministerstvo neoprávněně zvýhodnilo FN Brno,“ stojí ve zprávě NKÚ.
Problémy úřad ale našel i na straně MMR. Vzhledem k tomu, že nenastavilo účinný kontrolní systém, přezkum dvou finančně nejvýznamnějších projektů ve FN Brno a FN Ostrava se uskuteční až po jejich ukončení.
„Pokud v průběhu práce na projektech vzniknou problémy, dotace EU v celkové výši 913 milionů korun nemusí být České republice proplaceny,“ uvádí v této souvislosti NKÚ.
Kontroloři u MMR dále obtížně posuzovali přínos dotací na deinstitucionalizaci psychiatrické péče. Resort totiž nastavil jediný ukazatel, který sleduje pouze úzkou skupinu pacientů s duševními problémy. Ti ale tvoří jen necelou pětinu všech psychicky nemocných pacientů.
Centra duševního zdraví jsou správná, ale…
Dotace na takzvanou humanizaci psychiatrické péče jsou jedním z pilířů takzvané reformy péče o duševní zdraví. Stát s její pomocí zvyšuje kvalitu a efektivitu poskytované psychiatrické péče, stejně jako kvalitu života lidí s duševním onemocněním. Ne všechno v případě této reformy ale šlo a jde, jak má.
„Ano, je nedostatek dětských psychiatrů, víme to. Ano, reforma psychiatrické péče, která stála tři miliardy korun, zapomněla na dětské psychiatry, ti nejsou. Avšak stalo se, já za to nemohu. Co mohu udělat je navýšení počtu dětských psychiatrů,“ uvedl například v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].
Přesto se odborná veřejnost shoduje v tom, že například centra duševního zdraví jsou správná cesta. Mnozí však dlouhodobě upozorňují, že reforma byla šita rychlou jehlou. To znamená, že byla zahájena bez zajištění svého dlouhodobého financování. Což se projevuje právě nyní, kdy dotace z EU v této oblasti již nejsou zdaleka tak štědré.
Jiná potíž je, že CDZ ubírají už na tak slabé personální kapacitě stávajících psychiatrických nemocnic. Přesto i podle NKÚ má tato reforma za přispění evropských peněz své opodstatnění. To však za předpokladu, že dotace zlepší prostředí v psychiatrických nemocnicích. A dále umožní zřizování či rekonstrukce nemocnic poskytujících akutní lůžkovou psychiatrickou péči nebo podporu komunitní péče, kam spadá mimo jiné i budování CDZ.
–DNA–
