Volný přístup do klimatizovaných prostor a zákaz akcí pod širým nebem. To jsou jen některá opatření, která zavádějí radnice v západoevropských regionech. Důvodem jsou vedra v evropských zemích, v Česku nevyjímaje.
Uplynulý pátek a víkend panovala horka v celé Evropě. Francouzská meteorologická služba Météo-France oznámila, že páteční teploty v zemi překročily 40 stupňů Celsia a varovala, že příští dny by mohla teplota vystoupit až na 42 stupňů. Francie má přitom stále v paměti smrtelnou vlnu veder z roku 2003, v jejímž důsledku zemřely tisíce lidí, zvláště těch starých a osamělých. A nynější vlna horka podle záznamů meteorologů do Francie dorazila v nejranějším termínu v historii.
„Vlna vedra dorazila výjimečně brzy. Překonala mnoho rekordů včetně absolutního rekordu dosaženého v západní polovině Francie,“ řekl Francois Gourand z Météo-France.
Stejná situace je i v Česku. Tuzemští meteorologové v neděli naměřili dosud nejvyšší teplotu za měsíc červen. V Řeži u Prahy bylo rovných 39 stupňů Celsia. Dosavadní rekord z roku 2019 zaznamenaný stanicí Doksany v Ústeckém kraji, byl o jednu desetinu nižší.
Středočeští záchranáři o tomto víkendu vyjížděli k lidem, které zmohlo mimořádně teplé počasí. V sobotu pomáhali 17 takovým pacientům, v neděli měli podobných zásahů ještě více. Do podvečera v souvislosti s horkem ošetřili 25 lidí, většinou šlo o starší ročníky.
Co dělají ve Francii, ale i jinde, když přijdou vedra
Extrémní teploty mají na svědomí smrt tisíců lidí v Evropě. A to navzdory tomu, že se některá města snaží své obyvatele informovat, jak se správně ochladit. Současným trendem jsou třeba zelené střechy a výstavba parků s nižším odtokem vody do kanálů kvůli udržení vlhkosti. Avšak někde jdou ještě dále.
Kupříkladu úřady v Bordeaux zakázaly organizované venkovní aktivity a otevřely veřejnosti klimatizované prostory. Umožnily tak bezplatný vstup do Muzea krásných umění a prodloužily otevírací doby v parcích a bazénech. Na školních dvorech instalovaly sprchy a mlžítka. A tisícům starších lidí rozeslaly dopisy, v nichž je vyzývají, aby se přihlásili do systému ochrany proti vlně veder.
V západní Francii, konkrétně ve městě Poitiers, kde plánují vzpomínkové akce na bývalého prezidenta Charlese de Gaulla, radnice organizátory vyzvala, aby vojáci nepochodovali s tradičními těžkými prapory. Ostatní venkovní aktivity, včetně sportů, pak radnice zakázala. Radní z města Toulouse zase oznámili, že budou monitorovat osamělé a zranitelné občany.
Oproti tomu ve španělské Valencii jsou extrémní teploty přeci jen běžnější součástí života obyvatel. Uvedl to radní pro zdravotní problematiku Emiliano García. Přesto dodal, že radnice zůstane bdělá a uvede do pohotovosti všechny služby a organizace, aby zajistila co nejmenší dopady veder na zdraví obyvatel.
Zatímco mnohá města svým obyvatelům doporučovala vyjít do parků a k bazénům, Madrid kvůli vedrům uzavřel růžový sad El Retiro a dalších osm parků. Na většině území Belgie, včetně hlavního města Bruselu, úřady obyvatele vyzvaly, aby dodržovali pitný režim, zavírali dveře a okna. Žádná jiná omezení zatím město nevyhlásilo.
Naopak v Česku panuje poněkud odlišný přístup. Například v Pikovicích u Prahy se uplynulý víkend pořádali běžecké závody. Při nich jeden z běžců prodělal několik kolapsů, aby ho následně dopravil vrtulník do nemocnice Na Homolce. Dalšího dehydrovaného běžce převezla záchranná služba do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Města hicují daleko více než venkov
Ekologové i lékaři upozorňují, že teploty ve městech bývají o pět až deset stupňů vyšší než na venkově. Ulice i domy totiž teplo absorbují.
„I když se rady, jak se udržovat v přijatelné teplotě, zdají samozřejmé, životy mohou zachránit. Pro některé lidi se zdravotními problémy, kteří se nedovedou ochladit, může být náraz veder smrtelný,“ říká odbornice na klima z University of Reading Hannah Clokeová.
Vědci, kteří zkoumají problémy klimatu, tvrdí, že extrémní výkyvy počasí způsobuje globální oteplování. A to s sebou přináší mnohem četnější výkyvy teplot.
„Trendy teplotních extrémů jsou v Evropě zvláště silné. Mnoho studií ukázalo, že se zrychluje jejich opakování a jsou důsledkem změn klimatu způsobených člověkem,“ tvrdí například Frederike Otto z Imperial College London.
–AM–