Veškeré nemovitosti v areálu Fakultní nemocnice Bulovka [FN Bulovka] vlastněné Magistrátem Hlavního města Prahy [MHMP] přejdou na stát a následně do správy nemocnice. Převod se má stihnout ještě do komunálních voleb.
Dohodu mezi státem a pražským magistrátem o převodu majetku potvrdil v rozhovoru na Rádiu DAB Praha Českého rozhlasu ředitel Fakultní nemocnice Bulovka Jan Kvaček.
„Vše je přichystáno, soupisy majetku jsou sepsané od obou stran i oceněné a stojíme před podpisem smlouvy,“ potvrdil Jan Kvaček.
Podle něj jde o zlomovou událost. Od devadesátých let je totiž FN Bulovka sice přímo řízenou příspěvkovou organizací Ministerstva zdravotnictví [MZ ČR], ale v jejím areálu je nespočet nemovitostí ve vlastnictví Hlavního města Prahy. To nedělá léta dobrotu v rozvoji nemocnice, především pak v jejích investičních záměrech do stavebních rekonstrukcí.
„Je tam rozdvojenost, kdy nechtěl Magistrát hlavního města Praha investovat do státní nemocnice. Byť ty budovy jsou jeho, a na druhou stranu stát nechtěl investovat do pražského majetku,“ vysvětluje důvody dlouholetých sporů vedení nemocnice a pražského magistrátu ohledně investic do budov v areálu FN Bulovka Jan Kvaček.
Jednotné vlastnictví otevře dveře k dotacím
Podle něj jde o hlavní důvod, proč dnes FN Bulovka patří k nejzchátralejším zdravotnickým zařízením v metropoli. Převod nemovitostí ve FN Bulovka do vlastnictví státu navíc rozšíří nemocnici možnosti v čerpání dotací, převážně pak těch evropských. O mnoho z nich totiž podle Kvačka nemůže Bulovka žádat právě kvůli tomu, že budovy, jichž se dotace dotýkaly, nejsou v majetku nemocnice.
„Nemocnici to historicky brzdí, musíme tuto věc jednoznačně dokončit,“ řekl odhodlaně s tím, že obě strany už dojednaly smlouvy o převodu a vyrovnání a nyní přijdou už jen podpisy smluv.
Záměr by tak dle něj neměla zmařit ani případná obměna vedení pražského magistrátu po podzimních komunálních volbách. Po dokončení transakce se vedení nemocnice spolu se svým zřizovatelem, ministerstvem zdravotnictví, sejde a projedná dlouhodobé investiční plány. K vůbec prvním opravám dojde dle Kvačka u budovy interny a také chirurgické kliniky z 30. let minulého století. Jejich stav je po stavební stránce více než kritický.
Rekonstrukci sama FN Bulovka ale nezvládne
Podle Jana Kvačka je aktuální ekonomická kondice nemocnice nejlepší za posledních několik let. „Bulovka je dnes v nejlepší ekonomické situaci za dlouhé roky,“ uvedl s tím, že po jeho jmenování do funkce generovala nemocnice za rok ztrátu přesahující 200 milionů korun.
V této souvislosti je třeba ale i podotknout, že minulá vláda uhradila ze státního rozpočtu miliardové dluhy fakultních nemocnic za dodané, ale nezaplacené léky [viz níže]. Přesto podle Kvačka má FN Bulovka nyní zajištěný stabilizovaný příjem od plátců zdravotní péče, tedy zdravotních pojišťoven. A dokonce generuje zisk. Nevykazuje žádné závazky po splatnosti a disponuje finančními prostředky na svých bankovních účtech.
„Už to není naprostá krize, jako tam byla před třemi, čtyřmi lety,“ říká Jan Kvaček.
I přesto se obává budoucnosti. Především pak rychle rostoucích nákladů na plánované investice do stavebních úprav budov v areálu nemocnice. A také inflace, jež strmě zdražuje cenu práce a tím i tlak na růst platů.
„Nemocnici to musí být kompenzováno na té příjmové straně, jinak to není možné udržet,“ naznačuje zdroje krytí pro své budoucí plány ředitel FN Bulovka Jan Kvaček.
Bulovka dle něj nespravuje tak velkou rezervu, aby zvládla takové výdaje bez jakékoli změny na příjmové straně. A tak se FN Bulovka stejně jako ostatní nemocnice spadající pod MZ ČR [v součtu je jich devět, pozn. red.] zřejmě spoléhá na státní podporu. Ostatně to nebude poprvé. A nejde vždy jen o investice do rekonstrukce a modernizace nemovitostí či přístrojové techniky.
Před dvěma lety MZ ČR prostřednictvím jednorázového příspěvku na provoz oddlužilo svých šest nemocnic v celkové částce 6,6 miliardy korun. A právě FN Bulovka byla po FN Brno druhou nejvíce zadluženou fakultní nemocnicí, její dluh tehdy dosahoval bezmála 1,731 miliardy korun. Nemocnice peníze použila převážně na úhradu závazků po splatnosti.
–VRN–
