Čím déle trvá válka na Ukrajině, tím více se dostává tamější zdravotnický systém pod větší tlak. Ve svém prohlášení na to opakovaně upozorňuje Světová zdravotnická organizace [WHO]. Rusko zároveň vyzvala k ukončení války.
„Tato válka trvá už více než sto dní, ohrožuje jednotlivce i komunity a způsobuje krátkodobé a dlouhodobé zdravotní problémy Ukrajinců,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Veřejnost zároveň ujistil, že WHO dělá vše proto, aby podpořila ukrajinské ministerstvo zdravotnictví a do země stále zasílá nezbytné léky a zdravotnické vybavení.
„Ale jeden lék, ten nejpotřebnější, zaslat nemůže – mír. Vyzýváme proto Ruskou federaci, aby válku zastavila,“ dodal šéf WHO.
Organizace dlouhodobě monitoruje útoky na ukrajinská zdravotnická zařízení. Od začátku války do 2. června jich eviduje 269. Ruští vojáci při nich zabili 76 lidí, 59 osob zranili.
„Tyto útoky nejsou ospravedlnitelné, jsou neopodstatněné a musí být vyšetřeny. Žádný ze zdravotníků by neměl poskytovat péči pod přímým nebezpečím útoku, kterému jsou vystaveny sestry, doktoři, řidiči sanitek a lékařské týmy,“ uvedl regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Henri P. Kluge.
„Měl jsem tu čest poznat během dvou návštěv Ukrajiny mnoho zdravotníků. Poskytují důležité služby tváří v tvář nebezpečí a utrpení a mají můj obdiv,“ dodal.
Podle něj WHO spolupracuje s ukrajinským Veřejným zdravotním centrem, aby posílila diagnostikování nemocí a laboratorní testování. Spolupracuje s místními úřady na obnově očkovacích programů a základních zdravotních služeb. Rovněž je v kontaktu s více než 40 urgentními zdravotnickými týmy.
WHO upozorňuje na psychické problémy Ukrajinců
Válka na Ukrajině vede k obtížné situaci. Na jedné straně tamější zdravotnický systém čelí stále větší potřebě zdravotní péče, kterou na straně druhé ale nemůže kvůli válečným komplikací poskytnout. Ukrajinská zdravotnická zařízení doslova praskají ve švech a potýkají se s nedostatkem zdravotnického materiálu. I proto WHO zřizuje zdravotnická střediska přímo v zemi a stejně tak i v sousedících státech.
„Nasazujeme týmy po celé zemi, kde je to jen možné,“ řekl reprezentant WHO na Ukrajině Jarno Habicht.
Jedno ze zařízení WHO na Ukrajině funguje ve městě Dnipro. To je třetí největší ukrajinské město s přibližně jedním milionem obyvatel. Leží mírně na východ od středu země na obou březích řeky Dněpr. Zároveň je ukrajinským průmyslovým centrem, i proto patří z hlediska ruských útoků k nejohroženějším městům.
Podle Habichta je již nyní nutné začít přemýšlet nad obnovou ukrajinského zdravotnictví. Přičemž významnou roli v tom sehraje nejen obnova infrastruktury, ale i psychická pomoc lidem zasaženým neblahým působením války.
„Plán na péči o psychické a fyzické zdraví musí být v centru zájmu při obnovování a rekonstrukci Ukrajiny,“ uvedl.
Dodal, že válka způsobila masivní nárůst psychických problémů a stresu. Zdravotníci hlásí, že lidé nejvíce potřebují pomoc při řešení nespavosti, napětí, smutku a psychologických potíží, to napříč celou zemí.
„WHO spolupracuje s úřadem Oleny Zelenské, první dámy Ukrajiny, aby rozvinula pro všechny přístupný celostátní program péče o mentální zdraví,“ upřesnil Jarno Habicht.
Zároveň deklaroval, že WHO na Ukrajině setrvá i po skončení války. Vypomůže se zdravotní péči a podpoří rekonstrukci tamního zdravotnického systému.
Peníze pro Ukrajinu a podpora Ukrajině
Zástupci WHO dále uvedli, že aktuálně zajistili na podporu zhoršující se humanitární situace na Ukrajině částku 147,5 milionu dolarů [cca 3,5 mld. Kč]. Za ně nakupuje a na Ukrajinu posílá zdravotnický materiál a pomáhá zdravotnímu systému, aby odolal i v dlouhodobém výhledu. Z celkové částky míří 80 milionů dolarů [cca 1,9 mld. Kč] na pořízení a distribuci léků a nezbytných zdravotních služeb. Dalších 67,5 milionu [cca 1,6 mld. Kč] putuje na péči o uprchlíky do zemí, jako jsou Polsko, Česko, Moldavsko nebo Rumunsko.
WHO taktéž navyšuje počty svých pracovníků na Ukrajině a v okolních zemích. A posiluje personál, který má na starosti logistiku. Což umožnilo dodávku více než 543 tun léků a vybavení hlavně na východ, jih a sever Ukrajiny, kde je potřeba největší. Dodávky obsahují chirurgické vybavení. Dále ventilátory ukrajinské výroby, které fungují i při výpadku elektřiny, generátory a kyslíkové vybavení včetně zařízení na výrobu kyslíku, aby nemocnice fungovaly autonomně.
Jako nutný se ukazuje i výcvik zdravotníků. To proto, aby si poradili s válečnými zraněními. Pracovníci WHO školí své i ukrajinské zdravotníky v oborech, jako jsou traumatická chirurgie, zvládání krizových situací při větším počtu zraněných, léčba popálenin a péče o zranění způsobená chemickými zbraněmi. Od začátku války [24.2.] již WHO zaškolila více než 1 300 zdravotníků.
Michal Achremenko
