Noční můry ve vyšším věku mohou být varovný signál rozvíjející se Parkinsonovy choroby. Naznačují to výsledky studie vědců z Birminghamské univerzity. Souvislost nemoci se špatnými sny odborníci spojovali již dříve.
Studie vědců z britské univerzity se opírá o data 3 818 mužů starších 67 let zapojených do americké studie osteoporotických zlomenin. Žádný z těchto mužů na začátku studie Parkinsonovu chorobu neměl. Lidé, kteří uvedli, že měli znepokojivé sny alespoň jednou do týdne, byli i po ukončení studie sledováni. Vědci chtěli zjistit, zda je u nich vyšší pravděpodobnost rozvinutí Parkinsonovy choroby. Za sedm let jejich sledování diagnostikovali 91 případů, většinu v prvních pěti letech výzkumu. Vědci zjistili, že u lidí, které v prvních pěti letech trápily pravidelné noční můry, byla více než třikrát vyšší pravděpodobnost rozvinutí Parkinsonovy choroby.
„I když musíme provést další výzkum v této oblasti, zjištění ohledně významu špatných snů a nočních můr by mohla naznačovat, že jedinci, kterým se ve vyšším věku bez zjevného spouštěče začnou měnit sny, by měli vyhledat lékařkou pomoc,“ shrnul výsledky studie, kterou vědci publikovali odborníci i na uznávaném webu eClinicalMedicine, pro televizi Sky News její spoluautor Abidemi Otaku.
Rozšíření studie na pacienty s podobnými nemocemi
Podle Otaku tým výzkumníků nyní plánují využít takzvanou elektroencefalografii [EEG]. Jde o metodu, jež zaznamenává mozkovou aktivitu. Ta poslouží sledovat a prozkoumat biologické důvody změn snů. Vědci chtějí výzkum podle Otaku současně i rozšířit. Zapojit se do něj mají i ženy a pacienti s různou anamnézou, včetně těch s neurodegenerativními onemocněními. Jako je Alzheimerova nebo Huntingtonova choroba.
Odborníci doufají, že výsledky výzkumu zachycující první známky rozvíjejícího se onemocnění, jež se zatím nedá zcela vyléčit, pomůže zlepšit jeho léčbu.
Vědci testují hydrogel na zmírnění Parkinsonovy choroby
Naději na alespoň zmírnění příznaků onemocnění přinesla loňská zpráva australských vědců. Ti vyvinuli speciální hydrogel s obsahem aminokyselin, který by u pacientů zmírnil symptomy nemoci i na několik budoucích let.
Pokud se tímto hydrogelem zatřese, promění se v tekutinu. Právě tato technologie usnadní jeho aplikaci do mozku skrze malou kapiláru. Poté se navrátí do pevnějšího stavu a vyplní nepravidelně tvarované dutiny. Čímž bezpečně dopraví náhradní kmenové buňky do nemocí poškozených částí mozku.
„Skutečným přelomem je to, že je to jednorázový zásah,“ uvedl k nadějnému léku v podobně hydrogelu profesor David Nisbet z Australské národní univerzity.
Podle něj by pacient přišel do nemocnice s Parkinsonovou chorobou a potřeboval by pouze tento jediný zákrok k potenciálnímu zmírnění mnoha symptomů. A to navíc na několik let dopředu, dodal Nisbet.
Nadějnou metodu na mírnění projevů Parkinsonovy choroby vědci zatím testovali pouze na zvířecích modelech. Účinným se přitom ukázal být u krys. Profesor Nisbet tak doufá, že v příštích pěti letech již začnou klinické testy u lidí.
Látka, na jejímž vývoji pracují společně výzkumníci z Australské národní univerzity a Floreyho institutu, je podle Nisbeta navíc relativně levná a mohla by být v budoucnu snadno masově vyráběna. Podle něj by nadějný preparát mohli v budoucnu používat lékaři i u dalších pacientů s neurologickými potížemi, například po mozkové mrtvici.
Parkinsonovu chorobu zatím mírní hlavně léky
Parkinsonova choroba je onemocnění mozku, které způsobuje třes a potíže s chůzí, rovnováhou a koordinací. Pacientů s Parkinsonovou chorobou po celém světě žije zhruba deset milionů. Jejich počty přitom každý rok narůstají, hlavně v hospodářsky vyspělých regionech spolu s tím, jak se v nich prodlužuje průměrná délka dožití.
Nemoc se nejčastěji objevuje u lidí nad 50 let. V posledních letech ale postihuje i pacienty mladšího věku. O něco vyšší riziko, že se onemocnění rozvine, je u mužů. Parkinsonova choroba je zatím nevyléčitelné onemocnění, jehož příznaky dokáží významně utlumit léky. Terapie se zaměřuje na příznaky onemocnění a zahrnuje farmakologickou léčbu, rehabilitaci, psychoterapii a úpravu životosprávy.
Základem farmakologické léčby jsou léky nahrazující chybějící dopamin, nebo měnící metabolizmus dopaminu. Využívají se také pomocné léky ovlivňující vedlejší příznaky a komplikace. A také neurochirurgická léčba, jako je hluboká mozková stimulace.
–ČTK/VRN–
