Chytrou karanténu od Armády ČR převzalo k 1.6. Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Projekt se tak stává součástí Národního systému pro zvládání zdravotních hrozeb. Chytrá karanténa stát dosud stála miliardu korun.
Od června krizový systém Chytrá karanténa plně řídí resort zdravotnictví. Dokumenty k projektu převzali zástupci ministerstva od Armády ČR a Národní agentury pro komunikační a informační technologie [NAKIT] v prostorách ruzyňských kasáren. Právě v nich Centrální řídící tým Chytré karantény na jaře roku 2020 zahájil práci na systému Chytrá karanténa.
„V současné chvíli jsme přebrali všechny činnosti Chytré karantény, které doposud prováděla Armáda České republiky, na které chceme navázat dalšími kroky. Stále necháváme v pohotovosti Centrální řídicí tým“ uvedl při přebírání systému náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.
Chytrá karanténa se dle něj stane jedním ze základních pilířů Národního systému pro zvládání zdravotních hrozeb. Projekt zahrnuje sledování aktuální situace, včasnou detekci a kroky k rychlé reakci na zdravotní hrozby. I ty se totiž dle náměstka Pavlovice mohou v budoucnu objevit. A nejen v podobě epidemie, dodal.
Chytrá karanténa funguje jen při týmové práci
Zástupci české armády Chytrou karanténu ministerstvu zdravotnictví předali ve formě manuálu, ve kterém sepsali své zkušenosti z dvouletého řízení systému. Nyní je dle nich na samotném ministerstvu, jak bude do praxe zavedený systém dále rozvíjet.
„Sepsali jsme naše standardní operační postupy do manuálu. Abyste mohli zavedený systém dál rozvíjet a při případných dalších zdravotních hrozbách mohli samostatně fungovat, reagovat rychleji a efektivněji,“ uvedl při předání brigádní generál Václav Vlček, který loni převzal po generálu Petru Procházkovi vedení týmu vojenských specialistů.
Sám Vlček považuje za důležitou první přílohu manuálu, která dle něj řeší právě systém velení a řízení všech procesů.
„Týmová práce je efektivní, když každý ví, co má dělat. Pokud to neví, systém začne selhávat. […] V rámci krizového řízení tady takový dokument dosud nebyl,“ dodal.
Ministerstvo zdravotnictví čeká koncem měsíce června ještě společný štábní výcvik s Armádou ČR. Na něm si obě strany prověří implementační plán a také fungování převzatých postupů.
Zadarmo to ale nebylo…
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] vyšlo vybudování systému Chytrá karanténa od jara 2020 na zhruba jednu miliardu korun. Pro letošní rok bylo na provoz Chytré karantény vyhrazeno vládou 400 milionů korun.
Chytrou karanténu začaly státní instituce rozvíjet v březnu 2020, kdy se v Česku potvrdily první případy nákazy koronavirem. Jejím smyslem bylo propojení a jednotná koordinace činností různých organizací a institucí. Především pak těch, které se zapojily do boje s epidemií covidu-19. Systém pomáhal především při sdílení dat mezi krajskými hygienickými stanicemi, laboratořemi, nemocnicemi a centrálním řídícím týmem. Do projektu se kromě ministerstva zdravotnictví a jeho organizací zapojilo ministerstvo obrany, vnitra, armáda a zmiňovaný NAKIT.
Do Chytré karantény patří i všem známá mobilní aplikace Tečka a eRouška. Dále informační linka a call centra, jež zajišťovala hlavně trasování rizikových kontaktů. Připomeňme, že eRouška ukončila provoz loni v říjnu. Jako důvod uvedli její autoři nízký zájem veřejnosti o zadávání dat o nákaze koronavirem.
eRouška sloužila jako pomoc při trasování covid pozitivních pacientů. Vyhledávala setkání s dalšími telefony v blízkosti nakažené osoby. Podmínka byla instalace aplikace v obou aparátech, která je vzájemně propojovala s pomocí Bluetooth. Ve chvíli, kdy se u někoho blízkého prokázala nákaza novým typem koronaviru, aplikace na to uživatele upozornila.
–VRN–
