Záškrt se na Vysočině dále nešíří. Pacientka, u které lékaři onemocnění potvrdili 12. května, je zaléčena. Hygienici vyloučili přenos nemoci na její blízké. Žena se bakterií záškrtu nakazila od domácího zvířete, i to se nyní léčí antibiotiky.
O záškrtu u ženy z Vysočiny informoval veřejnost Státní zdravotní ústav [SZÚ] a Krajská hygienická stanice [KHS] Kraje Vysočina 12. května. Nyní oba ústavy potvrzují, že následná laboratorní vyšetření vyloučila další šíření nákazy.
„Osoby, které byly v rizikovém kontaktu s pacientkou, u které byl diagnostikován záškrt, se podrobily laboratorním testům. Výsledky těchto vyšetření jsou negativní,“ potvrdil ředitel KHS Kraje Vysočina Jan Pečinka.
Současně připomněl, že záškrt [difterie] propukl u starší pacientky i kvůli jejímu chronickému onemocnění a snížené obranyschopnosti jejího imunitního systému.
„U této ženy byla před časem laboratorními testy zjištěna bakterie Corynebacterium ulcerans, která produkuje difterický toxin zodpovědný za vznik záškrtu. Pacientce byla nasazena léčba antibiotiky. Klinické vyšetření následně potvrdilo, že se lékařům podařilo toto onemocnění u pacientky vyléčit,“ shrnul situaci Pečinka.
Veškeré dotčené osoby jsou na záškrt negativní
Ihned po potvrzení záškrtu hygienici začali s vyhledáváním blízkých kontaktů nemocné ženy. V rizikovém kontaktu dle nich bylo několik osob, převážně z rodiny a také zdravotníci, kteří o pacientku pečují.
„Tyto osoby se podrobily klinickému vyšetření a byly jim odebrány vzorky, které putovaly do laboratoře k dalším testům. Dnes už můžeme sdělit, že výsledky provedených rozborů všech těchto lidí, včetně rodinných příslušníků a zdravotnického personálu, který o pacientku pečoval, byly negativní,“ potvrdila ředitelka Odboru protiepidemického KHS Kraje Vysočina Hana Pavlasová.
K dalšímu šíření nebezpečné bakterie způsobující záškrt dle ní nedošlo. Stejně tak nemají tamní hygienici žádný další případ záškrtu v Kraji Vysočina.
Žena se nakazila od domácího zvířete, zjistili hygienici
Podle laboratorních výsledků Národní referenční laboratoře [NRL] pro pertusi a difterii SZÚ se žena bakterií nakazila od domácího zvířete. I proto na šetření případu hygienici spolupracují s Krajskou veterinární správou. Přivolaný veterinář nasadil antibiotika i infikovanému zvířeti. Zvíře podrobil celkovému veterinárnímu vyšetření. Výtěrem z tlamy a nosu mu lékař odebral vzorky, které následně odeslal ke speciální kultivaci pro spolehlivé potvrzení nebo naopak vyvrácení právě tohoto zvířete jako zdroje nákazy.
„Stanovení toxicity je rutinně zavedená metoda, při které spolupracujeme s oddělením tkáňových kultur. To systematicky kultivuje a připravuje buněčné kultury, které jsou nezbytnou součástí postupu,“ vysvětluje časovou náročnost potvrzení zdroje nákazy Jana Zavadilová, vedoucí NRL pro pertusi a difterii SZÚ.
Dodává, že buněčné kultury jsou živé organismy, jež pro finální vyšetření vyžadují čas na pomnožení. Test toxicity běžně trvá šest dní. Dřívější odečet možný není, tvrdí Zavadilová.
Pracovníci z krajské hygieny na Vysočině vyvracejí i spekulace, že by nákaza pocházela od člověka cizí státní příslušnosti.
„Můžeme v tuto chvíli již s jistotou říci, že k přenosu infekce nedošlo po kontaktu s cizím státním příslušníkem, ani s další osobou,“ říká Jan Pečinka.
Dle odborníků šlo zřejmě o souhrn náhod, kdy se žena vyššího věku s oslabenou imunitou setkala se zdrojem infekce a nemoc u ní vypukla. Záškrt tak v Česku zůstává ojedinělou infekcí, proti které máme účinnou obranu. Tou je očkování, případně přeočkování.
Bakterie Corynebacterium ulcerans, která může vylučovat toxin způsobující záškrt, se objevuje u zvířat stejně tak i v přírodě. Případy přenosu ze zvířete na člověka se i v Evropě vyskytují, i když jen ojediněle. Většinou jde právě o jedince imunokompromitované nebo neočkované.
–VRN–
