Ředitel Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ] Petr Winkler v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz odmítá, že by atmosféra v NUDZ byla neúnosná. Za kritickými hlasy na svou osobu spatřuje tendenci „mít věci raději tak, jak jsou“.
Podle našich informací je pracovní atmosféra v NUDZ pod vaším vedením velice kritická. Jak vy hodnotíte současnou pracovní atmosféru v NUDZ?
Pracovní atmosféra se neustále zlepšuje. NUDZ se stává institucí atraktivní pro ty nejlepší lidi v oboru, kteří mají vysoké ambice a touhu pozitivně ovlivnit celkovou kvalitu života společnosti prostřednictvím poctivé vědy, vzdělávání a péče o duševní zdraví.
Na druhou stranu z NUDZ odchází i mnoho lidí. Proč?
Fluktuace prokazatelně není znatelně vyšší, než bývala v předchozích letech. Skutečnost, že někteří lidé z NUDZ odešli nebo jsme s nimi ukončili pracovní poměr, souvisí s transformací ústavu do efektivnější, hospodárnější a na evropské půdě konkurenceschopné instituce, která se pyšní excelentním výzkumem a vysoce kvalitními službami v oblasti duševního zdraví.
My jsme se ale setkali s tím, že lidé z NUDZ se i jen bojí otevřeně promluvit o dění v Ústavu. Tvrdí, že jim hrozí vyhazov. To neukazuje na otevřenou atmosféru…
Pokud někdo v NUDZ má nějaké kritické připomínky k atmosféře a k managementu ústavu, měl příležitost je uplatnit například minulý týden [24.5. 2022, pozn. red.] na takzvaném celoústavním shromáždění. Na něm byl velmi reprezentativní soubor většiny zaměstnanců a s velkou pravděpodobností tam byli zastoupeni i ti, kteří jsou “zdrojem” pro Zdravé Zprávy. Nejen že se neozvali, ale atmosféra tam byla výborná a po prezentacích prvních výsledků nového vedení v oblastech reorganizace, ekonomiky, výuky i výzkumu byl vždy poměrně dlouhý a výrazný potlesk.
Podle zaměstnanců NUDZ, s nimiž jsme mluvili, si na svých spolupracovnících ceníte více než profesní zdatnosti loajality ke své osobě. Je to pravda?
Pravda to není. Nejvíce si cením poctivé práce založené na odborné erudici, profesních zkušenostech, otevřenosti k jiným názorům, ochotě změnit vlastní pohled, pokud evidence ukazuje, že jsem se mýlil. Dále si cením touhy přinést pozitivní změnu v kvalitě života lidí s i bez duševního onemocnění, profesionality a podobně.
Loajalita tedy není vaše hlavní kritérium pro výběr spolupracovníků?
Loajalita je samozřejmě do jisté míry také důležitá, protože jsme všichni na jedné lodi. Osud ústavu ani společnosti jako celku není v rukou jednotlivce, ale je zodpovědností nás všech. Jsem ale přesvědčený, že loajalitu spolupracovníků si zasloužíte svým přístupem k práci i lidem, nevynutíte si ji. Tímto se řídím po celou svou profesní kariéru, tím více od chvíle, kdy jsem se stal ředitelem NUDZ.
S nařčením z despotismu rozhodně nesouhlasím
My přesto máme informace o tom, že v NUDZ se všechna klíčová rozhodnutí odvíjejí hlavně od vašeho rozhodnutí i momentálního rozpoložení. Že postrádají kolektivní konsensus. Že NUDZ řídíte despoticky.
Rozhodnutí se dělají v souladu s organizačním řádem a interními směrnicemi. Nejvyšším exekutivním orgánem je management ústavu ve složení ředitel a náměstci. A na této platformě děláme rozhodnutí výhradně na základě konsensu, ačkoli jsem jako ředitel jediný statutární orgán NUDZ a nesu tedy zdaleka nejvyšší odpovědnost.
Znamená to, že většinu rozhodnutí berete na sebe?
Organizaci naší velikosti není možné řídit na základě kolektivního rozhodování. Jsem ale otevřený k naslouchání a zvažuji názory kolegyň a kolegů. A ty mohou vyjadřovat otevřeně v rámci jednotlivých poradních orgánů, například Kolegia ředitele a jiných platforem.
Despotický přístup tedy vylučujete?
S nařčením z despotismu rozhodně nesouhlasím. Považuji ho za zástupné a vyjadřující nedostatek věcných argumentů. Pokud jde o kritéria hodnocení, každý se může snadno přesvědčit o tom, že jsou v maximální možné míře objektivizovaná a založená na vědeckém výkonu nikoli na loajalitě. Například mým klíčovým náměstkem pro výzkum a vzdělávání je pracovník, který před výběrovým řízením na funkci ředitele otevřeně podporoval mého protikandidáta. Vůbec mi to nevadí, protože tak vypadá demokracie a on je velice schopný. Takových příkladů mohu uvést mnoho.
I když z vašich slov vyplývá, že v NUDZ žádné problémy nejsou, i tak se zeptám, jestli nezvažujete kvůli kritice vašeho stylu řízení od části zaměstnanců rezignaci?
Rezignaci nezvažuji. Za mého působení se podařilo NUDZ posunout kvalitativně mnohem výše. Což je vidět nejen na lepším hospodaření, ale především na zodpovědnějším a transparentnějším řízení výzkumu i organizace jako celku. Problémy, které u jednotlivců vyvstávají v reakci na transformaci NUDZ, souvisí výhradně s vyššími požadavky na profesionalitu, zodpovědnost a kvalitu odváděné práce. Z psychologie však víme, že naše rozhodování je biasováno, zkresleno, mnoha faktory. Jedním z nich je i takzvaný status quo bias. To je tendence mít věci raději tak, jak jsou. Kvůli tomuto biasu je skoro každá reforma či reorganizace předem odsouzena k nevoli a opozici. Kdyby šlo opravdu o objektivní vyhodnocení managementu NUDZ, muselo by se provést nezávislé šetření a audit.
Loni ukončilo pracovní vztah v NUDZ 119 lidí
Kolik lidí za dobu vašeho působení v NUDZ z NUDZ odešlo?
V loňském roce jsme ukončili smluvní vztahy v celkem 119 případech. Zdůrazňuji ale, že se jedná o souhrnný údaj. Neznamená to tedy, že jsme se se všemi lidmi rozloučili. Mnozí z nich v ústavu nadále pracují, pouze na jiných úvazcích a za jiných smluvních podmínek. Což souvisí s celkovou transformací instituce.
Zaměstnance tedy nevyhazujete?
Po mém nástupu do funkce došlo pouze na jednu výpověď pro nadbytečnost dle § 52 písm. c) zákoníku práce). Dalších 18 smluv bylo ukončeno výpovědí zaměstnanců bez udání důvodu. A stejný počet lidí ukončil pracovní poměr dohodou. Největší skupinu, přesně 79, tvořili zaměstnanci, kterým skončil pracovněprávní vztah na dobu určitou uplynutím sjednané doby. Zbylí tři lidé pak odešli ve zkušební době. A také řeknu, že ukončení 119 smluvních vztahů za loňský rok nijak nevybočuje z trendu, který jsme zaznamenali v předchozích letech. Během roku 2020 došlo k ukončení spolupráce ve 111 případech a v roce 2019 se jednalo o 104 případů.
Došlo ale i k výměně vedoucích a klíčových pracovníků. Proč?
Ano, došlo i k výměně pracovníků na vedoucích pozicích. Což souvisí s celkovou transformací ústavu.
Celkovou správu NUDZ jsme profesionalizovali
Co myslíte tou transformací Ústavu ve vztahu k výměně klíčových lidí?
Po období udržitelnosti, kdy nás svazovala pravidla operačního programu, který NUDZ na počátku financoval, jsme se dostali do momentu, kdy bylo možné vyhodnotit dosavadní fungování ústavu a učinit podstatnější změny reflektující dosavadní úspěchy a neúspěchy, hrozby a příležitosti. Museli jsme profesionalizovat celkovou správu NUDZ tak, aby odpovídala standardům a potřebám špičkové vědecko-zdravotnické instituce.
Loni jste inicioval změny zřizovací listiny a status NUDZ. Vydal jste nový organizační řád, proč?
Přesně z těch důvodů, které jsem již jmenoval.
Vaši kritici hovoří i o tom, že odkláníte NUDZ od lékařského výzkumu, neurověd a biologické psychiatrie, směrem k instituci zaměřené na sociální intervence. Vaše odbornost je pak sociologie, nikoli psychiatrie. Není to důvod?
Moje odbornost není sociologie. Na Institutu psychiatrie, psychologie a neurověd na King’s College London jsem obhájil doktorát v oblasti veřejného duševního zdraví se specializací na epidemiologii, zdravotnickou ekonomii a výzkum služeb. Mimochodem, tato odbornost reflektuje celosvětový trend. Například předseda Světové zdravotnické organizace také není lékař, ale specialista na veřejné zdraví a zdravotnictví. Mnoho ředitelů velkých nemocnic má dnes již kvalifikaci spíš ekonomickou či právní než medicínskou. A dále – moje kvalifikace shodou okolností svým zaměřením nejvíc souvisela s tolik potřebnou reformou péče o duševní zdraví.
Dobře, ale co ten odklon od lékařského výzkumu?
Od lékařského výzkumu, neurověd a biologické psychiatrie se v NUDZ rozhodně neodkláníme, ba naopak. Nicméně dbáme na to, aby vše, co se v NUDZ dělá, mělo smysl a stálo na poctivé práci, kritickém myšlení, naplňování přísných vědeckých standardů a zároveň dostatečně pružně reagovalo na nové požadavky a aktuální potřeby společnosti. Například v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Kolik měl NUDZ výzkumných programů před vaším příchodem. Kolik jich má nyní?
NUDZ měl oficiálně osm, reálně sedm výzkumných programů, jejichž rozdělení podle činností ale často nedávalo smysl a už vůbec nebylo transparentní. Například Výzkumný program Aplikované neurovědy a zobrazení mozku v sobě obsahoval naprosto různé a často vůbec nesouvisející činnosti. Činnosti jdoucí někde od sociální filosofie, přes zoologii, etologii a sexuologii až po virtuální realitu, magnetickou rezonanci, výzkum prvních epizod závažných duševních onemocnění a částečně i psychedelika. Restrukturalizací, kdy jsme zanechali pouze tři výzkumné programy – logicky rozdělené na preklinický, klinický a veřejné duševní zdraví a navíc jsme umožnili jednotlivým úspěšným týmům zřídit centra se specifickým zaměřením –, dosahujeme nejen efektivnějšího řízení, ale také dáváme jasnou možnost profesního růstu, tedy kariérního postupu a s tím související větší samostatnost, zodpovědnost a vizibilitu úspěšných týmů.
Kdo konkrétně má na starosti v NUDZ reformu psychiatrické péče? A jak se NUDZ podílí na této reformě pod vaším vedením?
Reformu má na starosti především tým Výzkumného programu veřejného duševního zdraví a tým Spolupracujícího centra Světové zdravotnické organizace pro výzkum a rozvoj služeb v oblasti veřejného duševního zdraví. Na reformě se podílím také osobně a brzy rovněž obsadíme pozici náměstka pro rozvoj systému péče o duševní zdraví. V rámci minulého období jsme realizovali tři velké reformní projekty; participovali jsme ve Výkonném výboru reformy, Odborné radě reformy i v Radě vlády pro duševní zdraví; spolupracovali na reformě s mezinárodními partnery, jako je Světová zdravotnická organizace; a v neposlední řadě jsme se významně zasloužili o přípravu a napsání Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2030, Národního akčního plánu prevence sebevražd 2030 a Národního akčního plánu pro Alzheimerovu chorobu a jiná obdobná onemocnění 2030. V současnosti připravujeme projekty k implementaci těchto národních akčních plánů.
Finanční hospodaření NUDZ
Jedním z vašich úkolů při jmenování do funkce byla stabilizace hospodaření NUDZ? Jak to se daří?
Daří se to velmi dobře, ačkoli je to pro mnohé v NUDZ bolestné, protože vyžadujeme větší efektivitu, profesionalitu a transparentnost ve finančním řízení instituce a jejích jednotlivých složek. Hospodářský výsledek jsme výrazně zlepšili a o desítky procent jsme také snížili náš požadavek na mimořádný příspěvek zřizovatele.
Jak si stojí hospodaření NUDZ. Kolik činil příspěvek od ministerstva zdravotnictví na provoz NUDZ loni, kolik odhadujete letos?
Hospodářský výsledek NUDZ v roce 2020 činil -6,5 milionu korun. Vloni, z poloviny již pod mým vedením, -1,5 milionu korun. Letos predikujeme mírně pozitivní hospodářský výsledek. Mimořádný příspěvek zřizovatele, který spolu s institucionální podporou, tzv. IPO, tvoří dohromady příspěvek od ministerstva zdravotnictví, snižujeme z 50 milionů korun v roce 2021 na cca 30 milionů korun letos. To s vidinou dalšího snižování.
Ministerstvo zdravotnictví pro ZdraveZpravy.cz uvedlo, že v blízké době s vámi plánuje schůzku. Co od ní očekáváte? Je dle vás možné, že na ní dojde i na vaše případné odvolání vzhledem ke kritice některých lidí v NUDZ?
K odvolání není důvod. Očekávám, že kromě dalšího rozvoje NUDZ se budeme věnovat především implementaci výše zmíněných národních akčních plánů a responzi na psychosociální potřeby vyvolané válkou na Ukrajině a související migrací. V obojím má NUDZ svoji unikátní, nezastupitelnou roli a také obrovský přínos pro společnost. Nicméně naše aktivity samozřejmě koordinujeme s Ministerstvem zdravotnictví ČR coby naším zřizovatelem. Je také třeba mluvit o dalších bezprostředních výzvách. Jako je stárnutí populace, hrozící migrační vlny spojené s klimatickou krizí a tak podobně.
Ptát se na Protopopovou diskredituje i tazatele
Přesto… V době vašeho jmenování do čela NUDZ jste byl odbornou veřejností vnímán jako „člověk“ někdejší tajemnice Rady vlády pro duševní zdraví paní Dity Protopopové. Ta a její muž se „proslavila“ kauzou spojenou se synem někdejšího premiéra Andreje Babiše. A právě za Andreje Babiše kariérně velice postoupila, zatímco mnozí jiní naopak klesli…
Zeptám se vás takto: Vzhledem k tomu, že po volbách do Poslanecké sněmovny došlo k výměně na vedoucích pozicích v rezortu zdravotnictví, nemáte obavy, že vám blízkost k Ditě Protopopové uškodí? Že vás bude stát místo ředitele?
Otázka na spolupráci s Dr. Ditou Protopopovou je příkladnou ukázkou neférového využívání kvazilogického spojování nesouvisejících věcí. Je to skoro jako obvinit premiéra Petra Fialu, že je na mnoha fotografiích s poslancem Andrejem Babišem či prezidentem Milošem Zemanem. A ptát se ho na to, co říká tomu, že s nimi na mnoha věcech spolupracoval. V mém případě je společným jmenovatelem reforma psychiatrie. Do níž jsem vstoupil z titulů své odbornosti a mezinárodního propojení. Nemá to nic společného s osobními vztahy. Z mé strany šlo zcela apoliticky jen a jen o to, aby se reformní kroky zakládaly na důkazech a faktech. S použitím takto podpásových dotazů můžete diskreditovat prakticky každého a nakonec i tazatele.
Ano, to si uvědomuji. Na druhou stranu – ne vždy platí ono známé „čistému vše čisté“. Čímž nemusím mířít přímo na vás, ale třeba na to, jak se v Česku vybírají lidé do klíčových funkcí. Ta otázka je tedy snad namístě…
Pokud jde o to, na základě čeho jsem vyhrál konkurz na ředitele NUDZ, tak to je otázka na členy konkurzní komise. Pokud vím, tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch opakovaně zdůrazňoval, že žádný svůj zájem v této věci nesleduje. Že jmenuje toho, koho mu komise doporučí. Domnívám se, že jsem konkurz vyhrál pro své odborné a manažerské dovednosti, které jsem byl schopen podložit významnými úspěchy na poli výzkumu [prvoautorské publikace v těch nejlepších odborných časopisech], implementace [skvěle odvedené velké reformní projekty], zahraniční spolupráce [designace Spolupracujícího centra Světové zdravotnické organizace pro výzkum a rozvoj služeb v oblasti veřejného duševního zdraví], členství v prestižních mezinárodních tělesech a bohatá mezinárodní spolupráce a managementu [vybudování Výzkumného programu Sociální psychiatrie – z ničeho až po nejúspěšnější výzkumný program NUDZ]. To jsou důvody, proč si mě vybrala hodnotící komise – mimochodem, její členkou někdejší tajemnice Rady vlády pro duševní zdraví vůbec nebyla – a proč se mi dostalo a dostává tak silné mezinárodní podpory.
Daniel Tácha
—
PhDr. Petr Winkler, Ph.D. získal v oboru veřejné duševní zdraví na King’s College London. Výzkumně se zabývá psychiatrickou epidemiologií, výzkumem systémů a služeb péče o duševní zdraví, stigmatizací a diskriminací, sebevražedností a ekonomií zdravotnictví. Založil a vedl Výzkumný program sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví [NUDZ], který byl pod jeho vedením designován v únoru 2021 jako Spolupracující centrum Světové zdravotnické organizace pro výzkum a rozvoj služeb veřejného duševního zdraví. V červnu 2021 zvítězil ve výběrovém řízení a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] ho jmenoval ředitelem NUDZ.
Vede, respektive vedl celkem tři celonárodní implementační projekty reformy péče o duševní zdraví. Zastává funkci člena Výkonného výboru a Odborné rady reformy péče o duševní zdraví a také Rady vlády pro duševní zdraví. Je spoluautorem Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2030 a Národního akčního plánu prevence sebevražd 2030.
V současnosti také působí jako člen komise vědeckého časopisu The Lancet pro stigmatizaci a diskriminaci v oblasti duševního zdraví. Je členem Evropské psychiatrické asociace a konzultant její sekce pro prevenci. Dále je členem Psychiatrické společnosti ČLS JEP a členem představenstva Human Rights in Mental Health – Federation Global Initiative on Psychiatry. Působí také jako senior editor vědeckého časopisu Global Mental Health [Cambridge University Press]. V roce 2017 mu Evropská psychiatrická asociace udělila cenu za nejlepší vědecký článek publikovaný v kategorii Psychiatrická epidemiologie, sociální psychiatrie a psychoterapeutické intervence u duševních onemocnění.
https://commonjunkie.net