Data Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] ukazují, že v Česku pracují tisíce uprchlíků z Ukrajiny, aniž by přispívaly do systému zdravotního pojištění. Náklady na léčbu uprchlíků VZP ČR pak letos odhaduje na 6,9 miliardy korun.
Odhad nákladů na péči o uprchlíky dnes [30.5.] zveřejnila Správní rada největší tuzemské zdravotní pojišťovny. Podle ní letošní náklady na zdravotní péči v Česku registrovaných ukrajinských běženců dosáhnou 6,9 miliardy korun. Příjmy z odvodů na jejich zdravotní pojištění ať už od státu, nebo jejich zaměstnavatelů či živnostníků by dle ní mohly pro letošek činit 4,5 miliardy korun. Náklady na zajištění zdravotní péče pro uprchlíky tak překročí příjmy z pojištění o zhruba 2,4 miliardy korun. Ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek ale uvedl, že reálné náklady na zdravotní péči o Ukrajince mohou být nakonec i nižší.
„Je to číslo, které je podle mého názoru na horní hranici odhadu,“ vysvětlil.
K VZP ČR se dosud registrovalo téměř 333 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Ostatní zdravotní pojišťovny registrují cca 38 tisíc uprchlíků. VZP ČR přitom počítá s maximálním odhadem 350 000 registrovaných uprchlíků.
Zdravotní péče o každého z nich [z 333 tisíc osob] letos dle VZP ČR vyjde na zhruba 26 400 korun. Což odpovídá dle zástupců VZP ČR asi 60 procentům průměru českého pojištěnce. Jen za měsíc březen dle Zdeňka Kabátka poskytovatelé zdravotní péče za uprchlíky vykázali výkony za vyšší desítky milionů korun. Nejde ale o konečná čísla, jak dodal ředitel VZP ČR.
Čísla o pracujících uprchlících se hodně liší
Stejně jako většina politiků se i ředitel VZP ČR Kabátek spoléhá na to, že náklady na zajištění zdravotní péče o běžence v Česku razantně sníží jejich postupný vstup na tuzemský trh práce. Případně i jejich odchod zpět do vlasti.
„Domníváme se, že celá řada se zapojí do pracovního procesu, nebo bude zemi opouštět, takže [náklady, pozn. red.] budou spíš klesat,“ uvedl Kabátek.
Přičemž podle dat VZP ČR již u nás na klasickou zaměstnaneckou smlouvu pracuje nebo podniká téměř 35 tisíc Ukrajinců. Což odpovídá asi 18 procentům z těch v produktivním věku. Z 333 tisíců uprchlíků u VZP ČR je v produktivním věku celkově 57 procent [190 tisíc z ukrajinských pojištěnců]. Dětí má VZP ČR v evidenci 125 tisíc. Dospělých žen pak 152 000 a dospělých mužů 57 000.
Avšak podle Úřadu práce ČR v Česku pracuje již více než 50 tisíc uprchlíků. A zajímavý je i rozkol dat VZP ČR s informacemi, které v nedělním [29.5.] pořadu televize CNN Prima News uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL]. Podle jeho informací u nás aktuálně legálně pracuje na 60 tisíc ukrajinských běženců.
Rozdíl v datech má ale své vysvětlení. Pracují-li uprchlíci u nás na dohodu o provedení práce [DPP] s výdělkem do 10 000 korun, nejsou plátci zdravotního pojištění. Což potvrdila v nedávném podcastu pro ekonomický server FinTag.cz i poradkyně generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] pro pracovněprávní vztahy Jitka Hejduková.
„Ženy z Ukrajiny, kterých je tu nejvíce, chtějí nějaké krátkodobé pracovní uplatnění víceméně k té dávce, kterou mají možnost pobírat, ve výši pět tisíc korun. Mluvím o té humanitární dávce. A to proto, že se tak mohou starat o děti. A stačí jim to,“ vysvětlila.
A podle ní je to především péče o děti, která většinu žen z Ukrajiny motivuje k hledání práce na zkrácený úvazek. A nejčastěji jde právě o dohodu o provedení práce [DPP].
Ne všichni Ukrajinci v Česku jsou zcela zdraví
V otázce nákladů na zdravotní péči o uprchlíky je třeba doplnit, že do České republiky zdaleka nepřicházejí jen zdraví občané Ukrajiny. A český zdravotní systém zajišťuje hrazenou zdravotní péči pro řadu onemocnění, na která na Ukrajině není dostupná léčba. Na což před dvěma týdny upozornil na jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
„Ukazuje se, že z Ukrajiny k nám přichází poměrně velké množství lidí, které jsou nějakým způsobem závažně nemocní. A je nám jasné, že kapacita není neomezená,“ řekl k situaci ve zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Podle něj je proto nyní klíčové sledovat, a ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami i vyhodnocovat, vytíženost nemocničních zařízení a středisek s centrovou péčí, která patří k těm vůbec nejnákladnějším. Dalším opatřením pro zvládnutí zdravotní péče o ukrajinské a současně i české pacienty s vážnými onemocněními dle něj spočívá v metodice, dle níž by Česko posílalo vážně nemocné uprchlíky do dalších unijních zemí.
Veronika Táchová/ČTK
p.Pekarová řekla že 25% jich pracuje. No a z cca 330 000 ukrajinců 25% je 82 500.
A předsedkyně parlamentu přeci nelže a má vždycky pravdu. To tvrdí pětikolka.