Celkové náklady na veřejnou zdravotní péči v Česku loni dosáhly 406,8 miliardy korun. To je například jen o 12,9 miliardy korun méně, než loni činil deficit státního rozpočtu ve výši 419,7 miliardy korun.
Celkové náklady na veřejné zdravotnictví dnes [24.5.] zveřejnil Svaz zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR]. Vychází přitom z výročních zpráv zdravotních pojišťoven a vlastní analýzy.
I když se na výdajích do zdravotnictví ze 70 procent podílejí plátci zdravotního pojištění, pro ilustraci uveďme, že celkové příjmy státního rozpočtu loni činily necelých 1,5 bilionu korun. Odečteme-li náklady na zdravotnictví, příjmy státního rozpočtu se poníží takřka o třetinu. To v situaci, kdy populace stárne a zdravotní péče si žádá stále více peněz.
Podle SZP ČR jsou tu i další zajímavé údaje. Zatímco český hrubý domácí produkt [HDP] loni vzrostl meziročně o 3,3 procenta, náklady ve zdravotnictví rostly o celkem 13 procent, tedy čtyřikrát rychleji.
„Podíl objemu veřejného zdravotnictví k HDP od roku 2019 neustále roste a v současnosti se blíží sedmi procentům. Potíž je, že náklady rostou výrazně rychleji než ekonomika jako celek, zjednodušeně – rychleji, než si můžeme dovolit. Pokud tedy nechceme, aby tyto náklady začaly ještě více zatěžovat například cenu práce nebo státní rozpočet,“ říká prezident SZP ČR Ladislav Friedrich.
„Nejde přitom zdaleka jen o vliv covidu, ten se loni podílel na nárůstu zhruba 20 miliardami, ale celkový nárůst byl 46 miliard,“ dodává.
Na druhé straně někteří poskytovatelé zdravotní péče a zejména pak odbory uvádějí, že do zdravotnictví by mělo každý rok směřovat alespoň devět procent HDP. Což je průměr členských zemí OECD.
Kde se loni vydalo nejvíce peněz
Z hlediska jednotlivých segmentů nejvýrazněji meziročně rostly náklady na záchrannou službu [+28 %]. Ty ovšem co do objemu patří mezi relativně malé položky, jež tvoří jen okolo 4,6 miliardy korun.
Největší položkou loni byla tradičně lůžková péče s celkovými loňským příjmy 229,3 miliardy korun. Do nemocnic přitom směrovalo 211 miliard korun. V lůžkové péči meziroční růst dosáhl 15 procent. Druhým největším segmentem je ambulantní péče, do které loni směřovalo 109,5 miliardy korun a vykázala bezmála 9% růst.
Výdaje za léky na předpis byly meziročně téměř stejné. To znamená, že se pohybovaly na hladině cca 70 miliard korun. Předloni přitom nemocniční lékárny utržily téměř 39 miliard korun, retailové lékárny pak 32 miliard korun.
Mírně pak rostly náklady na lázeňskou péči, kam navíc směřovaly vzhledem ke covidovým omezením další formy státních příspěvků.
„V roce 2021 i v roce 2022 je hospodaření zdravotních pojišťoven v deficitu. To proto, že příjmy z pojistného a z plateb za státní pojištěnce jsou nižší než výdaje. Pojišťovny je tak dorovnávají z rezervních fondů,“ zhodnotili celkovou situaci za loňský rok zástupci Svazu.
Nutno dodat, že loňské zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce o dvě třetiny proti stavu k 1. lednu 2020 vedlo k meziročnímu růstu o 29,1 miliardy korun. Transfer ze státního rozpočtu tak pokryl okolo 30 procent celkových výdajů na veřejnou zdravotní péči.
Boj o peníze ve zdravotnictví pokračuje
Pro rok 2023 a další roky jsou podle zástupců pojišťoven klíčová jednání v Poslanecké sněmovně o mechanismu pravidelného zvyšování platby za státní pojištěnce. A neméně důležité je aktuálně finišující dohodovací řízení o výši úhrad pro poskytovatele zdravotní péče pro příští rok.
„Cílem pojišťoven je, aby pro rok 2023 již byly příjmy a náklady vyrovnané,“ uvedli v této souvislosti zástupci SZP ČR.
Je ale zřejmé, že jejich plány a návrhy se již nyní rozcházejí s plány i návrhy poskytovatelů zdravotní péče. Příkladem budiž například lékárníci, kteří požadují zvýšení takzvaného signálního výkonu, zatímco zástupci SZP ČR navrhují jeho ponechání na současné hodnotě.
Jakkoli ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz uvedl, že letošní dohodovací řízení „musí“ skončit dohodami se všemi poskytovateli zdravotní péče, sám prezident SZP ČR Ladislav Friedrich tvrdí, že „cenové návrhy zdravotních pojišťoven se letos střetávají s představami zástupců poskytovatelů a hledání dohody je tak mimořádně obtížné“.
–DNA–
