Od letoška se nově diagnostikovaní pacienti s roztroušenou sklerózou dostávají k účinnějším lékům již i po první atace. Léčba ale není vhodná pro každého a váží se k ní i vedlejší účinky. Téma je i očkování pacientů s RS proti covidu-19.
Pacienti s atakovanou formou roztroušené sklerózy [RS] se od letoška dočkají účinnějších léků třeba již 14 dnů od potvrzení onemocnění. Dovolují to změny v úhradovém mechanismu zdravotních pojišťoven. Dříve na takové léky pacienti čekali i několik let. Nejdříve totiž podstupovali standardní léčbu, takzvanou léčbu první volby. Byť se vědělo, že zřejmě dojde k nevratnému zhoršení zdravotního stavu pacienta.
„To se mění, to paradigma. Což je zcela zásadní a z medicínského hlediska zcela správně,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz doc. Dana Horáková, zástupkyně vedoucí lékařky Centra pro demyelinizační onemocnění [RS Centrum] Neurologické kliniky a 1. LF UK Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Dnes významně účinnější léky na RS specialisté předepisují už i po první atace nemoci. Nicméně ani tyto léky nejsou vhodné pro každého nově diagnostikovaného pacienta s RS.
„Léčba je určena pro pacienty s atakovanou formou nemoci, pro pacienty s progresivní formou nemoci už ty léky nemají takový efekt,“ říká doc. Dana Horáková.
Pacienta proto lékaři před podáním preparátu pečlivě vyšetří a vyhodnotí medicínské faktory pro těžký průběh onemocnění. Určující je například vyšší počet ložisek onemocnění a jejich lokalizace, intenzita ataky a další faktory, na které ukáží odborná vyšetření a zkušenosti specialistů.
Vyšší účinnost přináší i vyšší rizika
K dostupnosti inovativních léčiv pro širší skupinu pacientů s roztroušenou sklerózou je třeba také dodat, že vyšší účinnost je spojena i s vyššími riziky, tedy vedlejšími účinky léčby. I z toho důvodu v Česku funguje 15 vysoce specializovaných center pro léčbu RS, v nichž lékaři pacienty pečlivě vybírají a sledují. Předepsání efektivnější léčby podle Dany Horákové podmiňuje i aktivní spolupráce ze strany pacienta.
„A to se nám velmi dobře daří, a díky tomu nežádoucí účinky držíme na minimu,“ říká.
Jelikož účinnější preparáty míří na imunitní systém pacienta, jedním z nežádoucích účinků je vyšší riziko infekcí. Speciální přístup musí lékaři volit u žen, které plánují těhotenství. Některé léky tak v době před plánovanou graviditu i zcela vysazují. Jak upozorňuje Dana Horáková, inovativní léčiva přinášejí pacientům s RS ale více výhod. Zkvalitňují jejich životy, oddalují invaliditu i o několik let a pohodlnější jsou pro ně i ve způsobu podávání.
„Většina z těchto léků jsou buď infuze, které se podávají v režimu jednou za půl roku, i v kratších intervalech. Anebo jsou to injekce, které mají prodloužený interval, podávají se třeba jednou za měsíc,“ popisuje lékařka.
Dodává, že dříve předepisované léky se injekčně aplikovaly i třikrát do týdne po celý život. A to pro pacienty značilo často problém. Jelikož ale jde obvykle o bílkovinné látky, takzvané monoklonální protilátky, podání ústy je u nich vyloučené, protože by došlo k jejich zničení v žaludku. Proto se podávají výhradně formou injekcí nebo infuzí v centrech pro léčbu RS.
„Pacient musí navštěvovat specializované centrum. Ta frekvence návštěv je zhruba jednou za tři měsíce, takže čtyři až šest návštěv ročně, což je akceptovatelné. Ale i z hlediska sledování nežádoucích účinků léčby musí zůstat ve sledování,“ vysvětluje doc. Horáková.
Síť celkem patnácti fungujících center pro léčbu RS je dle ní rovnoměrně rozmístěná po celém území. S jejich dostupností by tak pacienti neměli mít problém, dodává lékařka.
Pacienti s RS se proti covidu-19 plošně neočkují
Často diskutovaným tématem posledních týdnů je očkování proti covidu-19 před očekávanou podzimní vlnou šíření koronaviru.
„Plošné očkování asi není u našich pacientů nezbytně nutné, protože naši pacienti nesou stejná rizika jako běžná populace,“ říká doc. Dana Horáková.
Ve vyšším riziku těžkého onemocnění covid-19 jsou tak pacienti s RS ve vyšším věku, s nadváhou, obezitou a kardiovaskulárními onemocněními.
„A z našeho pohledu pacienti s těžší disabilitou a s určitým typem léků, to už dnes víme,“ dodává lékařka.
Zaměřovat se tak budou v očkování především na tyto skupiny pacientů, kterým čtvrtou dávku očkování zřejmě doporučí. Při očkování proti covidu-19 mají lékaři u pacientů s RS zkušenosti převážně s mRNA vakcínami. Jejich účinnost u nich byla srovnatelná s účinností u běžné populace.
Vývoj léku na úplné vyléčení roztroušené sklerózy
A stejně jako všichni pacienti s nevyléčitelnými onemocněními i ti s roztroušenou sklerózou doufají v brzkou dostupnost účinného a bezpečného léku, který by jejich onemocnění nadobro vyléčil. Byť je ve farmaceutickém vývoji mnoho preparátů, přípravek, který by RS úplně vyléčil, lékaři zatím nemají.
„Určitě si nemyslím, že by se v následujících pěti letech objevil lék na vyléčení nemoci. Nicméně máme léky, které umí tu nemoc léčit a velkou část pacientů stabilizovat,“ říká doc. Horáková.
Ve velkém výzkumu je dle ní i očkování proti viru Epstein-Barrové, jež podle vědců stojí za rozvojem roztroušené sklerózy. Pokračují i mnohé studie na vývoj léků ovlivňující imunitní systém. Nicméně, jak upozorňuje, velkou výzvou je nyní skupina pacientů s progresivní formou onemocnění.
„Potřebujeme léky, které ochrání postižené a unavené nervové buňky, tu degenerativní složku,“ říká s tím, že i v této oblasti je ve vývoji mnoho nadějných molekul, kterých se pacienti brzy dočkají.
Veronika Táchová
