Konstantinovy Lázně a Lázně Bělohrad rozšíří svou nabídku

Lázně Bělohrad v Královéhradeckém kraji a Konstantinovy Lázně v Plzeňském kraji zřejmě rozšíří léčebné procedury. Lázně Bělohrad se nově zaměří na nemoci srdce a cév a trávicího ústrojí, Konstantinovy Lázně na léčbu dýchacího ústrojí.

Vyplývá to z návrhu vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Ta by měla platit od začátku července letošního roku. Podle vyhlášky v Lázních Bělohrad umožní nový minerální pramen povolený od roku 2020 rozšíření indikací o nemoci srdce a cév a nemoci trávicího ústrojí. Lázně by dále mohly přijímat také děti s nemocemi způsobenými poruchami látkové výměny a činností žláz s vnitřní sekrecí, jako je například slinivka.

„Jedná se o zdroj uhličité, hydrogenuhličitano-vápenato-sodno-hořečnaté minerální vody. Ta je podle balneologického posudku vhodná pro vnější i vnitřní balneaci, tedy pitné kúry a inhalace,“ popisuje nový minerální pramen dokument ministerstva.

V Konstantinových Lázních by pak mělo být podle návrhu rozšířeno využívání stávajícího pramene uhličité vody k léčbě nemocí dýchacího ústrojí [indikační skupina V]. Tamější minerální vody lázně využívají již k léčení několika typů nemocí.

• Oběhového ústrojí – indikační skupina II
• Pohybového ústrojí – indikační skupina VII
• Nemocí z poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí – indikační skupina IV
• Nemocí nervových – indikační skupina VI

„Obě lázeňská místa splňují podmínky pro využití stávajících přírodních léčivých zdrojů pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči,“ stojí dále ve vyhlášce MZ ČR.

Změna vyhlášky je nutná kvůli zdravotním pojišťovnám

Důvodem pro změnu vyhlášky je to, aby mohla být péče o pacienty v nových indikacích hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Za lázeňskou péči zdravotní pojišťovny platí ročně přes 3,6 miliardy korun. Což není vzhledem k celkovým více než 400 miliardám korun, které do zdravotního systému směřují, až tak mnoho.

Náklady systému veřejného zdravotního pojištění na lázeňskou péči

[Zdroj: Data analytické komise k Dohodovacímu řízení 2023]

Nárůst počtu pacientů po rozšíření indikací ve výše zmíněných lázeňských městech ministerstvo ale nečeká. Ostatně stávající kapacity těchto lázní jsou naplněné z více než 90 procent.

„Nasmlouvaná kapacita lázeňského zařízení je daná a pro její změnu je nutná dohoda poskytovatelů se zdravotními pojišťovnami,“ stojí v textu vyhlášky.

Což je dobrá zpráva. Provoz lázní zejména v roce 2020 výrazně ovlivnila pandemie covidu. Návštěvnost lázní klesla téměř o polovinu. Jejich zařízení navštívilo 196 307 pacientů. Což bylo nejméně od konce 90. let. Z celkového počtu pacientů připadalo 38 835 na zahraniční návštěvníky. To je proti roku 2019 necelá třetina. A právě cizinci přinášejí českým lázním hlavní zdroj příjmů.

Tuzemské lázně významně zbrzdily roky covidu

V roce 2000 počet pacientů, kteří v Česku podstoupili lázeňskou léčebnou rehabilitační péči, dosáhl 275 800. Od té doby s mírnými výkyvy stoupal. V posledních deseti letech se pohyboval mezi 360 000 až 380 000 klienty ročně. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS]. Covidové roky však změnily docela situaci. Provozovatelé lázní si stěžovali především na úbytek německé klientely, která je nejvýznamnější skupinou hostů z ciziny. Výhrady měly k opatřením vlády, které se vážně dotýkaly jejich provozů.

Lázně znovu poukazují na chaos ve vládních opatřeních

Loni se podle dat zdravotních pojišťoven počty pacientů opět zvýšily, a to zhruba na úroveň roku 2019. Kromě pacientů po úrazech, operacích nebo chronicky nemocných, kterým hradí část pobytu zdravotní pojišťovna, jezdí lidé do lázní stále častěji i jako samoplátci.

–ČTK/RED–