Nesprávně vybraný dodavatel pro ozdravné pobyty dětí, financování výzkumu z fondu prevence a zbytečně vysoké zůstatky na účtu fondu prevence. To jsou jen některé z výtek Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] k hospodaření VZP ČR.
Při kontrole hospodaření největší tuzemské veřejné zdravotní pojišťovny Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] v letech 2018 až části roku 2020 se NKÚ zaměřil především na nakládání s penězi vybranými na pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Kontroloři na vybraném vzorku peněz a majetku v hodnotě více ne 22 miliard korun prověřili využití finančních prostředků ze základního a provozního fondu a fondu prevence. NKÚ zároveň prověřil i plnění povinností Ministerstva zdravotnictví [MZ ČR] směrem k VZP ČR.
„Z kontroly vyplynulo, že u fondu prevence postupovala VZP v několika případech netransparentně a diskriminačně. Také hradila projekty, které z fondu prevence hradit neměla,“ uvádí v kontrolním závěru z kontrolní akce NKÚ.
Podle zjištění úřadu VZP ČR v letech 2018 a 2019 zaplatila za přímořské ozdravné pobyty dětí známé pod názvem „Mořský koník“ téměř 59 milionů korun dodavateli, kterého ale měla z výběrového řízení vyloučit.
„Dodavatel například porušil podmínky zadávací dokumentace. Také uvedl v nabídce nepravdivé údaje, což VZP zjistila při inspekci ještě před uzavřením smlouvy,“ upozorňují kontroloři NKÚ.
S dodavatelem VZP ČR přesto smlouvu uzavřela. Jednala proto netransparentně a diskriminovala ostatní uchazeče, upozorňuje ve své závěrečné zprávě NKÚ. Ten Zároveň zdůraznil, že nejzávažnější nedostatky v hospodaření s veřejnými penězi na pokrytí nákladů při poskytování zdravotní péče kontroloři zjistil hlavně u fondu prevence VZP ČR.
Z fondu prevence VZP ČR neoprávněné hradila výzkum
V rozporu s legislativou podle NKÚ bylo i to, že VZP ČR z fondu prevence financovala minimálně dva pilotní projekty za více než 1,3 milionu korun. Podle zákona je z tohoto fondu ale hradit neměla. Výsledkem těchto projektů totiž byla vědecká publikace. Dále kalkulace úhrady a aplikace zvaná IBD asistent. V rámci projektu navíc VZP ČR uhradila 182 tisíc korun i za 53 osob, které byly klienty jiných pojišťoven.
„Z fondu prevence přitom pojišťovny mohou nad rámec zdravotní péče hradit výhradně zdravotní služby, které mají prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt,“ připomíná zákonný limit NKÚ s tím, že ve zmiňovaném případě tak VZP ČR skrytě financovala výzkum a vývoj.
Navíc dle zjištění NKÚ zdravotní pojišťovna ve vnitřním předpisu týkajícího se zmiňovaných pilotních projektů stanovila podmínky, které umožňují čerpat prostředky z fondu prevence také na administrativně technické zajištění projektu a propagaci.
K dalším výtkám NKÚ k fondu prevence patří neuveřejnění dvou smluv prostřednictvím registru smluv dle zákona o registru smluv. A další smlouvu nezaslala k uveřejnění v zákonné 30denní lhůtě od jejího uzavření.
Dále VZP ČR neuveřejnila, jak jí nařizuje zákon o zadávání veřejných zakázek a prováděcí vyhlášky, na profilu zadavatele u jedné veřejné zakázky hrazené z fondu prevence výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy bez DPH a s DPH. A to za roky 2018, 2019 a 2020 ve lhůtě do tří měsíců od splnění smlouvy.
V hospodaření s finančními prostředky ve fondu prevence kontroloři VZP ČR dále vytkly jeho zbytečně vysoké zůstatky, které k 31.12.2020 dosahovaly celkem 536 158 tis. Kč.
Pacientským organizacím nechtějí dát peníze pojišťovny ani stát
„Včasné využívání prevence ze strany pojištěnců VZP ČR a včasná indikace preventivních výkonů ze strany lékařů zvyšují podíl a následný efekt vložených prostředků do prevence,“ upozorňují kontroloři z NKÚ.
Při vyšším čerpání prostředků z fondu prevence totiž pravděpodobněji dochází ke zlepšení zdraví pojištěnců. A tím k budoucímu snížení úhrad za zdravotní služby hrazené ze základního fondu.
VZP ČR hradila výkony spojené s úmrtím u žijících klientů
A NKÚ se ve své kontrolní akci VZP ČR zaměřil i na hospodaření s prostředky v základním fondu. Což je z hlediska objemu peněz vůbec nejvýznamnější fond. V roce 2020 v něm zdravotní pojišťovna hospodařila s rozpočtem přes 227 miliard korun. Hradí se z něj převážně zdravotní služby, které zdravotnická zařízení poskytla jejím pojištěncům. A výsledky kontroly hodnotí NKÚ vcelku pozitivně.
„Kontrolou vybraných úhrad zjistil NKÚ jen několik dílčích nedostatků. Například v průběhu let 2010 až 2019 VZP neoprávněně zaplatila zdravotnickým zařízením 672 tisíc korun za výkony spojené s úmrtím u 362 žijících pojištěnců,“ uvádí v kontrolní zprávě NKÚ.
Kontroloři poukázali i systémový problém. VZP ČR nedostatečně spravuje pohledávky. Například od osmi dlužníků nevymáhala dlužné pojistné a penále ve výši přesahující 13 milionů korun. Také vedla zaniklé a nevymahatelné pohledávky staré až 25 let. V roce 2019 šlo o pohledávky za téměř 20 milionů korun vůči 275 plátcům pojistného. Přitom jde o dlouhodobou záležitost, na kterou NKÚ upozornil při své kontrole v roce 2010.
„Některým z uvedených problémů by bylo možné předejít, pokud by VZP měla dostatečně funkční vnitřní kontrolní systém, s jehož pomocí by nesrovnalosti a chyby včas zjistila,“ radí, jak na nápravu NKÚ pracovníkům VZP ČR.
Bezchybné hospodaření neukázal ani provozní fond
A bezchybné nebylo v kontrolovaných letech 2018 až 2020 podle NKÚ ani hospodaření VZP ČR v jejím provozním fondu. Ten pokrývá náklady spojené s jejím fungováním.
„VZP ČR neuveřejnila 18 smluv a dodatek ke smlouvě prostřednictvím registru smluv dle zákona o registru smluv hrazených z provozního fondu. Dále jedna smlouva nebyla uveřejněna vůbec, čímž došlo k jejímu zrušení od počátku,“ upozorňují kontroloři.
Dále zdravotní pojišťovně vytýká neuveřejnění na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny plnění smluv hrazených z provozního fondu dle zákona o zadávání veřejných zakázek. A to celkem ve třech případech. U jedné veřejné zakázky hrazené z provozního fondu VZP ČR vyhotovila a uveřejnila na profilu zadavatele neúplný dokument. V něm navíc chyběly doklady prokazující technickou kvalifikaci.
A při výkonu řídicí kontroly postupovala VZP ČR dle vyjádření NKÚ v rozporu s kontrolními postupy. To, když řádně neprověřila v oblasti objednávání inzercí správnost operací. Především ve vztahu k dodržení cenových ujednání v rámcové dohodě. V některých případech neměla dostatečně nastavený funkční a účinný vnitřní kontrolní systém.
Kontrolní úřad ověřil i plnění povinností Ministerstva zdravotnictví ČR vůči VZP ČR. Podle NKÚ v letech 2018 až 2020 u pojišťovny ministerstvo provedlo celkem devět kontrol.
„NKÚ zjistil, že MZd [Ministerstvo zdravotnictví ČR, pozn. red.] plnilo své povinnosti v oblasti kontroly ve vztahu k VZP v souladu s právními předpisy,“ konstatuje závěrem NKÚ.
–VRN–
