600 milionů korun z Národního plánu obnovy získají vědecké týmy 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy [1. LF UK]. Peníze 1. LF UK dá na projekty v onkologii, neurologických poruch, civilizačních chorob i zvýšení zdravotní gramotnosti.
Evropské peníze rozdělené prostřednictvím Národního plánu obnovy [NPO] poputují v rámci programu EXCELES v následujících 3,5 letech do pěti velkých projektů 1. LF UK. Jedním z nich bude projekt na zvýšení odolnosti a krizové připravenosti v oblasti veřejného zdraví.
„Patříme ke členským státům, které jsou nejvíce postiženy dopady pandemie covidu-19 a kde je tudíž největší potřeba zvýšit odolnost populace,“ říká děkan 1. LF UK profesor Martin Vokurka.
Kromě vědeckých výstupů, jež zvýší odolnost a krizovou připravenost Česka v oblasti veřejného zdraví, podle něj dojde i na vědeckou činnost. Podpora půjde konkrétně na:
- Ústřední koordinaci vzniku Národního ústavu pro výzkum rakoviny.
- Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění.
- Projekty fungování Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.
- Disperzního Národního institutu virologie a bakteriologie.
- Národního ústavu pro neurologický výzkum.
„Jsem pevně přesvědčen, že 1. LF UK je institucí, která přidělené prostředky pro excelentní výzkum a vědce využije ku prospěchu veřejného zájmu a českého zdravotnictví,“ dodává profesor Vokurka.
Podpora výzkumu v onkologii a sjednocení pracovišť
Jednotlivá pracoviště v Česku, která se zabývají špičkovým výzkumem v onkologii, se nyní za pomoci evropských peněz propojí do jednotné celorepublikové sítě. Ústředním orgánem bude Národní ústav pro výzkum rakoviny, který povede přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK prof. Aleksi Šedo.
„Ustanovení Národního ústavu pro výzkum rakoviny bude znamenat propojení špičkové vědecké expertízy, terciárního vzdělávání a relevantních medicínsko-zdravotnických informačních zdrojů,“ říká ke vzniku nové vědecké instituce onkolog Šedo.
Od spolupráce vědeckých týmů si slibuje především větší šíři přístupů, která jsou nezbytná pro strategický rozvoj moderního onkologického výzkumu a koncentraci na prioritní oblasti lékařského vzdělávání.
„Velkou výhodou propojení vědeckých týmů v rámci národního ústavu je, že nedojde k vybudování nové infrastruktury, ale k rozvoji a modernizaci stávajících kapacit a lidských zdrojů,“ upozorňuje Šedo s tím, že takový postup je efektivní i finančně udržitelný. Síť spolupracujících pracovišť dle něj bude složena ze tří takzvaných uzlů.
- Uzel Praha se sídlem koordinátora na 1. LF UK a pracovišti Akademie věd ČR.
- Brno s pracovišti na Masarykově Univerzitě a v Masarykově onkologickém ústavu.
- Uzel Olomouc s pracovišti na tamní Univerzitě Palackého.
Zmíněné týmy budou vybaveny o dnes chybějící špičkové vybavení. Hlavním přínosem má být posílení produktivity v oblasti aplikovaného onkologického výzkumu. Což se pozitivně projeví v lepší prevenci. Nové projekty přispějí i k vývoji inovativní diagnostiky a léčivých přípravků pro moderní terapie.
Projekty na výzkum neurodegenerativních onemocnění
Další z oblastí, kam zamíří získané prostředky z NPO, je neurologie. Nově vzniklý Národní ústav pro neurologický výzkum spojí nejlepší výzkumné týmy z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, Univerzity Karlovy, Masarykovy Univerzity a Akademie věd ČR.
Odborníci podrobí špičkovému výzkumu poruch vývoje a stárnutí mozku nejen Alzheimerovu a Parkinsonovu nemoc, ale například i schizofrenii. Dále vrozené neurovývojové poruchy u dětí. I u těchto nemocí totiž lékaři mluví o příčině onemocnění v důsledku neurodegenerace a úhynu nervových buněk.
„Téma neurodegenerace je v současné době aktuální zejména v souvislosti s pandemií covidu-19, která je spojena s rizikem rozvoje následných neurologických a psychiatrických onemocnění. Nabízí se zde historická paralela se španělskou chřipkou. Po ní totiž následoval epidemický výskyt von Economovy encefalitidy s prudkým nárůstem parkinsonismu, jenž po letech přišel jako další devastující vlna onemocnění,“ poodhaluje výzkumná témata neurolog, profesor Robert Jech, který je za 1. LF UK jedním z lídrů národního projektu Neurodegenerace a její etiopatogeneze.
Podle něj právě porucha čichu spojená s covidem-19 nápadně připomíná začínající Parkinsonovu nemoc. I u ní je ztráta či omezení čichu průvodním jevem.
„První výzkumy skutečně naznačují, že covid-19 patří mezi neurotropní viry, které mohou poruchy a úhyn mozkových buněk způsobovat,“ dodává profesor Jech.
Na řadě je i boj s nadváhou, obezitou a cukrovkou
A podpora z NPO získaná 1. LF UK posílí a rozvine i výzkumné projekty v oblasti metabolických poruch, především obezity a diabetu 2. typu. Dále pak kardiovaskulárních onemocnění. Právě tato onemocnění patří v Česku k nejčastějším příčinám morbidity a mortality. V této oblasti Česko nemá dostatek vědců a výstupů preklinického a klinického biomedicínského výzkumu, na který by navazoval vývoj nových léků a léčebných postupů.
Navíc uvedená onemocnění dle lékařů nejvíce zvyšují riziko těžkého průběhu a špatné prognózy onemocnění covid-19. Vědeckou činnost v této oblasti pak sdruží nově vznikající Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění [CarDia].
A ani v tomto případě se podle zástupců 1. LF UK nepočítá s výstavbou nových budov. Vznik pracoviště vychází z již existující infrastruktury na Masarykově univerzitě v Brně a v Praze. Zde se vedle Institutu klinické a experimentální medicíny [IKEM], Fyziologického ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie za 1. LF UK podílí také Národní centrum lékařské genomiky.
Dalším výzkumným centrem vzniklém za podpory NPO bude Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik [SyRi]. Institut se ve své činnosti zaměří především na studium masových a sociálních médií, komunikačních sdělení, vliv dezinformačních médií a důvěru v expertní vědění a politické instituce. Cíl instituce je dle zástupců 1. LF UK také zvyšování zdravotní gramotnosti u české veřejnosti.
–VRN–
