Češi po covidovém poklesu začali zase chodit na preventivní vyšetření melanomu. Uvedli to zástupci Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR]. Tvrzení dokládají i čísly, kdy loni opět stouply počty prohlídek.
V roce 2019 si nechalo znaménka vyšetřit celkem 24 tisíc klientů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Předloni, tedy v roce 2020 to bylo 23,5 tisíce a loni již 27,5 tisíce jejich klientů.
„V roce 2020 kvůli pandemii covidu bohužel čísla vyšetření poklesla. V roce 2021 však znovu začaly narůstat a letos pojišťovny věří, že rostoucí trend zájmu o preventivní vyšetření kůže bude dále pokračovat,“ vysvětluje statistiku mluvčí SZP ČR Ivo Měšťánek.
Podle něj zaměstnanecké zdravotní pojišťovny na prevenci melanomů vynaložily jen za tyto tři roky 41 milionů korun. Zhoubných nádorů kůže – melanomů – lékaři v České republice každý rok objeví přes 17 tisíc. Zhruba 30 až 50 procent melanomů přitom vzniká právě z pigmentového znaménka.
„Díky novým metodám léčby, především díky programům preventivních vyšetření, na které zdravotní pojišťovny přispívají, se daří zlepšovat prognózu vyléčení,“ dodává Měšťánek.
Včasná diagnóza je klíčová i u melanomu
Včasné odhalení zhoubného bujení přitom hraje zásadní roli v rozsahu léčby i prognóze. Vynaložené prostředky pojišťovnami se tak vyplatí. Léčba rakoviny kůže v časném stadiu, kdy ji lékaři úspěšně řeší chirurgicky, je levnější, a především vede k uzdravení. Naopak na léčbu rozvinutého a již metastazujícího melanomu zahrnující mimo jiné i biologickou léčbu vynakládají zdravotní pojišťovny ročně více než miliardu korun. To samé platí pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR [VZP ČR], jejíž náklady na biologickou léčbu se pohybují v řádu stovek milionů korun.
„Vyšetření kožních znamének dermatoskopem a následná histologie se buď zcela hradí z veřejného zdravotního pojištění, pokud pacienta odešle na vyšetření lékař s podezřelým nálezem na kůži, nebo ho pacient absolvuje preventivně jako samoplátce,“ vysvětluje výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
Upřesnil, že pojišťovny na takové preventivní vyšetření přispívají z fondu prevence. Co je potřeba udělat a jak se zapojit do preventivního programu se lze dočíst na webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven.
„Pojišťovny zejména před obdobím letních dovolených také často pořádají akce, v jejichž rámci se mohou lidé nechat bezplatně vyšetřit v mobilních vyšetřovnách,“ doplňuje ředitel SZP ČR.
Dodává, že právě zmíněných akcí se loni a předloni kvůli covidu organizovalo podstatně méně. Což potvrzuje znovuobnovení kampaně České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP] Spolu proti melanomu. Ta se letos uskuteční po vynucené dvouleté přestávce.
V ní ČPZP nabízí bezplatné vyšetření pigmentových znamének všem – bez ohledu, u které zdravotní pojišťovny jsou – přímo v ulicích 15 velkých českých měst. Kampaň ČPZP odstartuje 11. května a skončí letos 9. června. Na akci třetí největší zdravotní pojišťovna v Česku spolupracuje s vybranými městy a lékaři dermatology.
Kdy je nutné vyšetření melanomu
Samotná rakovina kůže se většinou projevuje změnami mateřských znamének, která se zvětší nebo změní barvu. Zároveň mokvají, vytvářejí strup, svědí a jsou citlivá.
Jaké změny na kůži jsou důvodem pro vyšetření pigmentového znaménka
- Plošné zvětšování – rozpíjení nebo vyvýšení znamének
- Změna zabarvení znaménka
- Krvácení, svědění, strup, červený okraj
- Nový útvar na kůži, který se dlouho nehojí
- Nově objevené, stále se měnící znaménko
- Větší množství znamének na kůži
Častým omylem je domněnka, že zvýšená pozornost by se měla věnovat až znaménku, které začne svědit, krvácet nebo se kolem něj utvoří zánět. Tyto příznaky už totiž značí rozvoj melanomu. Lékaři doporučují nepodceňovat ani nová znaménka, která se náhle objeví třeba i v dospělém věku. Právě proto je důležitá také pravidelná kontrola kůže.
„Tu můžeme dělat i sami, větší vyšetření by ale měl alespoň jednou ročně udělat dermatolog. Ten totiž důkladně prohlédne celý povrch těla, včetně např. sliznice, za pomoci speciálních přístrojů a může odhalit podezřelá znaménka, která bychom sami přehlédli nebo nepovažovali za riziková,“ upřesňuje Ivo Měšťánek.
Rakovina kůže a sluneční záření
Rakovina kůže je často spojována s negativním vlivem slunečního záření na nechráněnou kůži. Nejrizikovější je léto, ale slunce, jak upozorňují zástupci SZP ČR, na nás nicméně svítí po celý rok. Proto by pokožka měla být chráněna buď látkou, nebo ochrannými krémy.
Rodiče podle něj nesmějí v této věci zanedbávat své děti. V dětském věku spálená kůže může mít za následek rakovinu kůže v pozdějším věku, protože expozice slunci se sčítají. Což je důvod, proč se rakovina kůže vyskytuje především u starších lidí.
–DNA–
