Hepatitidě neznámého původu ve Spojených státech podlehlo pět dětí. Nákaza se dosud potvrdila u 109 dětí ve 25 amerických státech. Souvislost s očkováním proti covidu-19 zdravotní úřady vylučují. Onemocnění hlásí i evropské úřady.
Akutní hepatitidu vyvolanou neznámým virem ve Spojených státech zdravotní úřady potvrdily u 109 dětí. Průměrný věk nakažených činí dle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí [CDC] dva roky. Přes 90 procent dětí s vážným zánětem jater zdravotníci pro těžký průběh onemocnění hospitalizovali, zhruba 14 procent z nich již podstoupilo transplantaci jater.
Americkou veřejnost, která je v posledních týdnech neznámým onemocněním velmi znepokojena, zástupce ředitele CDC Jay Butler ubezpečil, že nemoc nijak nesouvisí s očkováním proti koronaviru.
„Očkování proti covidu-19 není příčina,“ řekl Butler a dodal, že tím chce ukončit fámy kolující na internetu.
Dodal ale, že oproti tomu jako příčinu onemocnění u dětí nevylučuje nákazu koronavirem. Obdobně se vyjádřili zástupci evropských orgánů. I ti nevylučují souvislost s covidem, ale stanovit jednoznačnou příčinu si netroufají.
„V tuto chvíli přesná příčina hepatitidy u těchto dětí zůstává neznámá,“ uvedlo ve své zprávě Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC].
Příčinou zánětu jater u dětí může být nákaza koronavirem
Laboratorní analýzy podle Butlera u přibližně poloviny ze 109 nakažených dětí potvrdily přítomnost adenoviru. To je virus, který vyvolává běžná respirační onemocnění. Nicméně na objasnění příčiny odborníci dle Butlera stále pracují.
Přední britský pediatr Tassos Grammatikopoulos z nemocnice Kings College pracuje i s verzí, že by příčinou akutní hepatitidy mohl být oslabený imunitní systém po pandemii covidu a četných uzávěrách.
„Poslední uzávěra a pandemie zřejmě sehrály svou roli, protože děti nebyly vystaveny běžným patogenům a infekcím, s nimiž by se jinak setkaly,“ uvedl již dříve britský lékař pro TV Sky News.
Britská agentura pro zdravotní bezpečnost [UKHSA] se domnívá, že akutní forma žloutenky u malých dětí pravděpodobně souvisí s nákazou adenoviry. Ty u dětí obvykle vyvolávají respirační onemocnění.
Neznámá hepatitida se šíří i v Evropě
Hepatitidu neznámého původu především u malých dětí potvrzují od letošního dubna i některé země v Evropě. Onemocněly jí děti v Rakousku, Německu, Polsku, Dánsku, Belgii, Itálii, Španělsku, Rumunsku. Vůbec první případy v Evropě začaly hlásit zdravotní úřady ve Velké Británii. V České republice se podle Státního zdravotního úřadu [SZÚ] onemocnění dosud nepotvrdilo.
Nákaza se šíří mezi dětmi ve věku od jednoho měsíce do 16 let. U více než 17 dětí v Evropě lékaři kvůli onemocnění provedli transplantaci jater, nejméně v jednom případě si nemoc vyžádala život dítěte.
Stejně jako ve Spojených státech se i u některých malých pacientů v zemích Evropy potvrdila současně i nákaza adenovirem. Nižší jednotky z celkového počtu nakažených, kterých je již více než 200, byly nakaženy koronavirem.
Akutní žloutenka neznámého původu a její příznaky
Podle zdravotních úřadů ve Spojeném království nakažené děti většinou vykazují žloutenku, průjmy, zvracejí a stěžují si na silné bolesti břicha.
„Klinickým syndromem v identifikovaných případech je akutní hepatitida s výrazně zvýšenými jaterními enzymy, často se žloutenkou,“ uvedla Světová zdravotnická organizace [WHO].
Onemocnění dle WHO většinou předchází zmiňované gastrointestinální příznaky. Nákaza se projevuje zatím převážně u dětí do 10 let věku. Některé z nich musely kvůli těžšímu průběhu onemocnění zdravotníci převést do specializovaných dětských jaterních jednotek. Byť podle britských zdravotních úřadů laboratorní testy vyloučily přítomnost hepatitidy typu A, B, C a E a případně D, u několika dětí se ale potvrdila nákaza koronavirem SARS-CoV-2 nebo adenovirus těžkého akutního respiračního syndromu.
„Celkově je etiologie současných případů hepatitidy stále považována za neznámou a zůstává v aktivním vyšetřování,“ píše WHO s tím, že u zjištěných případů stále probíhá laboratorní testování na další infekce, chemikálie a toxiny.
–ČTK/VRN–
