V Česku jsou tisíce lidí, kteří trpí plicní hypertenzí, ale neví o tom. Příznaky zvýšeného tlaku na plicích jsou přitom zřejmé. Patří k nim bolesti na hrudi, dušnost, modré rty nebo otoky kotníků a nohou.
Včasná diagnóza a léčba přitom podle lékařů dokáže zabránit vážným zdravotním následkům nebo úmrtí. Na výše uvedenou skutečnost upozornil [5.5.] Světový den plicní hypertenze. Připomněly ho, jak už to při těchto a podobných příležitostech bývá, modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci. K nim patří i budova Ministerstva zdravotnictví ČR. Modře proto, že pacientům kvůli nemoci často modrají rty. Více než světelná show ale podle lékařů pomůže osvěta a hlavně prevence.
„Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jejímu selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ vysvětluje profesor Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.
Upřesňuje, že kvůli nedostatečnému okysličení krve mají pacienti nejen modře zbarvené rty, ale i kůži, trpí otoky kotníků a nohou. S nějakou formou nemoci se dle dostupných dat potýká jedno procento populace. Ne u všech ale lékaři onemocnění odhalí hned.
„Onemocnění je relativně vzácné, a proto i lékaři tuto možnost zvažují až mezi posledními. Může se stát, že nejdříve pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy pozdě, když už je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje profesor Jansa.
Léčba plicní hypertenze
V případě, že léčba astma selhává a dušnost nelze jinak přijatelně vysvětlit, lékaři doporučují vyšetření srdce ultrazvukem a následně navštívit specialistu. Nemoc tak nejčastěji lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. A příčin může být více. Za vznik hypertenze v plicích často mohou autoimunitní nemoci a plicní embolie.
„Existuje několik druhů plicní hypertenze. V centru našeho zájmu se v posledních letech ocitá zejména plicní arteriální hypertenze a chronická tromboembolická plicní hypertenze vznikající po plicní embolii. Avšak především díky významným pokrokům v léčbě jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na tuto nemoc,“ říká profesor Jansa.
Tromboembolická hypertenze se podle něj léčí chirurgicky nebo angioplastikou a farmakoterapií. Ročně se v Česku provede kolem 30 operací a 80 až 100 angioplastik pro tromboembolickou plicní hypertenzi.
V současné době v Česku fungují tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze. A to II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.
Ročně přibývá zhruba 150 pacientů
Se zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí přibližně tisíc pacientů. A každý rok přibývá zhruba 150 nových. Podle odhadů lékařů dalších několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví. Což se bude podle profesora Jansy týkat i mnoha běženců z Ukrajiny. Přičemž i s nimi čeští specialisté počítají.
„V tuto chvíli se bude spíše jednat jen o desítky případů. Nicméně jsme samozřejmě připraveni poskytnout potřebnou péči všem, kteří ji budou potřebovat. Vzhledem k vyššímu výskytu neoperovaných vrozených srdečních vad na Ukrajině lze očekávat, že tato příčina plicní hypertenze může převažovat. Navíc řada pacientů o svém onemocnění ani nebude vědět,“ upozorňuje lékař.
Jak ale dodává Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, včasné zahájení léčby pacientům dává šanci na delší a kvalitnější život.
Ukrajinci do ČR dováží všechny nemoci TBC, spalničky, zarděnky,svrab, neštovice.Vlada ohrožuje občany nejen chudobou,ale i po stránce zdravotní.