Dětí s akutní žloutenkou neznámého původu přibývá v Evropě i po celém světě. Zdravotní úřady příčinu nemoci přesně neznají, ale někteří lékaři tvrdí, že viníkem může být oslabená imunita kvůli uzávěrám v pandemii covidu.
Závažné záněty jater u malých dětí od počátku letošního dubna postupně potvrzují zdravotní úřady v Evropě i po celém světě. Aktuálně evidují v centrálním systému okolo 200 případů. Informovalo o tom Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC]. Současně uvádí, že příčinu onemocnění odborníci zatím přesně neznají.
Ředitelka ECDC Andrea Ammonová v úterý [26.4.] na tiskové konferenci uvedla, že její úřad má informace o 190 nahlášených případech hepatitidy neznámého původu u dětí. Asi 40 z nich pak dle ní připadá na země EU.
Někteří z lékařů se domnívají, že nemoc může mít souvislost i s oslabenou imunitou způsobenou častými lockdowny a proticovidovými opatřeními v minulých letech. S touto variantou ostatně pracují i čeští lékaři nikoli však u akutní žloutenky, ale aktuální vlny střevních a respiračních potíží u dětí v Česku [více níže].
Lékaři hledají příčiny i v lockdownech
Vůbec nejvíce nemocných dětí dosud nahlásila Británie, kde se zatím se zánětem jater léčilo 114 dětí. U deseti z nich přešlo onemocnění do tak závažného stavu, že potřebovaly transplantaci jater. Většinou se s hepatitidou léčily děti do pěti let. Případy závažného zánětu jater u dětí již ohlásily také USA a Izrael. V EU se objevila hepatitida například v Dánsku, Irsku, Španělsku, Itálii a Nizozemsku.
Přední britský pediatr Tassos Grammatikopoulos z nemocnice Kings College pracuje s verzí, že by příčinou akutní hepatitidy mohl být oslabený imunitní systém po pandemii covidu.
„Poslední uzávěra a pandemie zřejmě sehrály svou roli, protože děti nebyly vystaveny běžným patogenům a infekcím, s nimiž by se jinak setkaly,“ uvedl lékař pro TV Sky News.
Britská agentura pro zdravotní bezpečnost [UKHSA] se domnívá, že akutní forma žloutenky u malých dětí pravděpodobně souvisí s nákazou adenoviry. Ty u dětí obvykle vyvolávají respirační onemocnění.
Na oslabenou imunitu u dětí poukazuje i český lékař
Četné lockdowny a omezené sociální kontakty stojí zřejmě i za vlnou střevních a respiračních potíží u dětí v Česku.
„Zaznamenáváme stále velký počet akutních respiračních onemocnění, konkrétně horních cest dýchacích, ale také se nesnižuje počet dětských pacientů, kteří mají akutní onemocnění trávícího traktu, v tomto případě se jedná zejména o průjmy,” potvrzuje primář dětského oddělení Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice Jan Boženský.
Podle něj jde o novinku, se kterou se zdravotníci v nemocnici dosud nesetkali. Ale jak lékař podotýká, takový scénář se dal předpokládat.
„Děti na infekce trpí každoročně, covidová epidemie ale změnila naše chování a možná jsme ztratili zkušenosti, které jsme měli s respiračními infekty. Covidová situace změnila náš imunitní systém, možná se stal trošičku lenivějším a bude nějakou dobu trvat, než si zvykne na nové respirační infekty,” vysvětluje Boženský.
Dodává, že lůžka na dětském oddělení nemocnice jsou téměř neustále vytížena malými pacienty. Jejich hospitalizace je navíc aktuálně o něco náročnější. Lékaři totiž oddělují pacienty s virovým onemocněním od těch s onemocněním bakteriálního původu.
„Musíme velmi rychle reagovat a propouštět uzdravené děti včas, protože množství hospitalizovaných dětí stoupá každým dnem,” popisuje primář situaci na jeho oddělení.
Přitom dle něj není žádná výjimka, že děti končí na jednotce intenzivní péči. Často totiž trpí těžkou dehydratací při průjmových onemocnění. U akutních respiračních onemocnění dolních cest dýchacích nemocné děti pak často vyžadují kyslíkovou terapii.
–ČTK/VRN–
