Včera [14.4.] se konala informační schůze členských států Světové zdravotnické organizace [WHO]. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ve svém vystoupení poukázal na podceňování řešení covidu-19. A nejen na to.
„Minulý týden jsme zaznamenali nejnižší počet úmrtí na covid-19 od prvních dnů pandemie. Jsme rádi, že vidíme klesající trend, ale pandemie ještě zdaleka nekončí,“ řekl v úvodu svého projevu šéf WHO.
Podle něj přenos infekce zůstává stále velmi vysoký, zatímco proočkovanost je v mnoha zemích nízká. Vyvstává tak riziko vzniku nových variant koronaviru. Problém pak vidí i ve významném poklesu testování. Šíření a vývoj onemocnění se tak obtížně monitoruje.
„Velice znepokojivé jsou pak ty informace, které ukazují, že stále velký počet zdravotníků a dalších rizikových osob není naočkován. V chudých zemích je naočkováno v průměru 30 procent zdravotníků a jen 20 procent lidí ve věku 60 a více let,“ uvedl.
Upozornil, že na tom, že koronavirus je smrtelný pro rizikové osoby, se prozatím nic nezměnilo. Dodal, že ve věci pandemie covidu-19 se WHO potýká s nedostatkem financí. Přičemž je to právě WHO, která musí nyní připravit plán pro řešení aktuální situace.
„Plán, ze kterého následně vyjdou národní strategie,“ upřesnil s tím, že WHO prozatím obdržela 30 procent finančních prostředků, které v oblasti covidu potřebuje.
„Čelíme nedostatku 1,1 miliardy amerických dolarů [cca 25 mld. Kč],“ řekl Adhanom Ghebreyesus.
Šéf WHO se vyjádřil i k Ukrajině
Tedros Adhanom Ghebreyesus se ve svém projevu dotkl i války na Ukrajině. Vzpomněl, že je to právě 50 dní od chvíle, kdy Rusko Ukrajinu vojensky napadlo. Za tu dobu Ukrajinu dle jeho informací opustilo 4,6 milionu uprchlíků, zemřely tisíce civilistů, včetně dětí.
„A také došlo ke 119 ověřeným útokům na zdravotníky a zdravotnická zařízení. Zdravotní péče v zemi je vážně narušena, zejména na jejím východě,“ řekl šéf WHO.
„V zájmu lidskosti znovu vyzývám Rusko, aby se vrátilo ke stolu a pracovalo pro mír,“ apeloval na Ruskou federaci.
Zdůraznil nutnost zřízení a dodržování humanitárních koridorů kvůli dodávkám zdravotnických zásob, jídla a vody. A aby se civilisté přesouvali do bezpečí. Zároveň poděkoval za finanční podporu, kterou WHO pro Ukrajinu získalo od Kanady, Irska, Japonska, Norska, Německa, Švýcarska a dalších zemí. Z firem jmenoval Novo Nordisk.
„K dnešnímu dni WHO obdržela téměř 53 procent finančních požadavků pro Ukrajinu na první tři měsíce,“ upřesnil.
Problémy nejsou jen na Ukrajině
Šéf WHO také ale dodal, že problémy nejsou pouze na Ukrajině. Zmínil svou domovskou Etiopii, konkrétně region Tigraj. V něm se Tigrajská lidově osvobozenecká fronta [TPLF] dostala do konfliktu s etiopskou vládou. Boje a blokáda regionu trvá od roku 2020. Přičemž nyní v regionu platí tři týdny příměří.
„Po jedné z nejdelších blokád v historii je podle OSN potřeba 100 kamionů denně obsahujících život zachraňující zásoby pro Tigraj. Od příměří mělo do Tigraje vjet nejméně 2 000 kamionů. Celkem jich do země přijelo ale jen 20. To představuje jedno procento toho, co tam ti lidé potřebují,“ vyjádřil se kriticky.
V regionu dle jeho slov chybí léky, potraviny, palivo a další základní služby. Také řekl, že obléhání regionu etiopskými a eritrejskými silami nadále pokračuje.
„Abychom odvrátili humanitární katastrofu a další stovky tisíc lidí před smrtí, potřebujeme neomezený humanitární přístup do regionu,“ apeloval.
Nepřímo se vrátil k Ukrajině. I když řekl, že válka na Ukrajině má mezinárodní dopady, zapochyboval, zda se svět se stejnou pozorností, jako se soustředí na bělošské životy, soustředí na černošské životy. Za příklad si pak vzal problémy v Jemenu, Afghánistánu a Sýrii. Podle něj vyvolaly jen „zlomek“ světového znepokojení ve srovnání s Ukrajinou.
–DNA–
