Tuzemské firmy a spolu s nimi i zdravotnická zařízení dlouhodobě volají po zjednodušení zaměstnávání lidí z mimounijních zemí v Česku. Situace ve zdravotnictví se tak mohla zlepšit s uprchlickou vlnou, ale nezlepší se.
Když včera [7.4.] ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] ve výstražné žluté vestě na černém saku přihlížel tomu, jak se do kamionu na Ukrajinu nakládají léky, podělil se s přítomnými novináři o svůj aktuální náhled na možnost doplnění chybějících personálních kapacit v českém zdravotnictví ze strany ukrajinských uprchlíků.
„Podmínky pro zaměstnávání lékařů z Ukrajiny z řad uprchlíků nebudou ve zdravotnictví jiné, než umožňovala legislativa pro zdravotníky ze zemí mimo Evropskou unii dříve,“ řekl.
Argumentoval především obsahem jeho telefonického rozhovoru, který v minulých dnech podnikl, jak se svěřil na sociálních sítích, s ukrajinským ministrem zdravotnictví Viktorem Ljaškovem. Ten měl českému ministrovi zdravotnictví říci, aby se Česko nesnažilo získat zdravotníky z řad uprchlíků natrvalo, protože Ukrajina zdravotníky potřebuje teď a bude je potřebovat i do budoucna.
„Oni opravdu potřebují, aby se jim vrátili zpátky,“ uvedl Válek.
A tak se v českém systému zaměstnávání zdravotníků z mimounijních zemí nic nezmění. Jediná akce současného ministra je tak pouze příkaz Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR], který zpřesňuje podmínky, jež tu byly už v minulosti. Totiž, že zdravotníky z Ukrajiny mohou vzít zdravotnická zařízení na krátkodobou stáž.
Zdravotníci z Ukrajiny uplatnění v Česku ale nacházejí
To přitom mohou udělat pouze zdravotnická zařízení s akreditací pro vzdělávání. Což jim navíc ještě povoluje ústřední orgán, v tomto případě MZ ČR. Stáž pak smějí prodloužit maximálně na tři roky. Avšak i to je dobré, protože praxe okamžitě ukázala, že zdravotnická zařízení jsou po zdravotnících z Ukrajiny doslova hladová.
Například společnost Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji spravuje sedm nemocnic, přijala od 1. března na 40 nových pracovníků z řad ukrajinských uprchlíků. A dalších minimálně 40 jich plánuje ještě přijmout.
„Minimálně dalších 40 lidí je postupně rozjednaných, a to především zdravotních sester. Většina z nich si vyřizuje nostrifikaci, či potřebné dokumenty k podání žádosti na ministerstvo zdravotnictví,“ uvedla mluvčí společnosti Jana Mrákotová s tím, že přijatí Ukrajinci pracují pod dozorem kvalifikovaných lékařů a sester a jsou tak na roční stáži.
Nejvíc pak podle ní společnost přijala lékařů. Dosud jich nastoupilo 15. Dále se v nemocnicích v kraji mohou pacienti setkat s osmi všeobecnými sestrami a šesti praktickými sestrami původem z Ukrajiny. Nastoupilo také pět pracovníků do střediska léčebné výživy, dva sanitáři, dva uklízeči, jeden dělník ve zdravotnictví a jedna porodní asistentka.
Konkrétně: Do Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem nastoupilo 14 pracovníků, z toho tři lékaři. Děčínská nemocnice přijala čtyři zaměstnance, z nichž jeden je lékař. Pět nových pracovníků je v teplické nemocnici, z toho tři na pozici lékaře. Šest lékařů a jedna porodní asistentka pracují v Mostě, tři pracovníci ve středisku léčebné výživy a stravování jsou v Chomutově a pět posil nastoupilo do Litoměřic. V Rumburku doplnili nemocnici dva lékaři.
Stáže jsou provizorní řešení, nikoli systémové
Příkaz ministra, který upřesňuje podmínky pro zaměstnávání zdravotníků z Ukrajiny, dostaly ministerstvu podřízené nemocnice tento týden. Právě ony a další nemocnice tvoří většinu z akreditovaných vzdělávacích zařízeních, kde se mohou zdravotníci z třetích zemí připravovat na aprobační zkoušky, které jim u nás umožní samostatnou praxi.
Avšak, jak řekl ministr Válek, podmínky pro zaměstnávání zdravotníků z Ukrajiny zůstanou stejné jako před začátkem ukrajinské krize. Takzvaně na stáž je mohou přijímat pouze lůžková zařízení, jakkoli Válek dříve zmiňoval, že se udělování akreditací zařízením zjednoduší. Což by umožňovalo školit pracovníky z Ukrajiny také ambulancím.
„Principiálně jsme hledali, jaké jsou v zákoně možnosti. A nakonec jsme se shodli, že nejlepší možnost je, aby tu byli na něčem, co se dá nazvat roční stáží, kdy pod dozorem mohou vykonávat činnost zdravotníků,“ řekl Válek.
Podle odborníků kapacitní problémy v českém zdravotnictví ale provizorní řešení, jichž jsme nyní svědky, nijak neřeší. Navíc nejsou docela jednoznačně fér právě pro zdravotníky z Ukrajiny, ale i z jiných mimounijních zemí. I při stážích se totiž zdravotníci připravují na odborné zkoušky v češtině a pracují „pod dohledem“. Přičemž právě zkoušky v češtině zdravotníkům ze zemí mimo EU dlouhodobě činí největší potíže. Na čemž – plus mnoha dalších překážkách – dlouhodobě kolabuje férový a hlavně efektivní systém zaměstnávání těchto zdravotníků.
„Víte, oni všichni jenom mluví. To je samá konference… Problémy se ale neřeší. Ten hlavní problém je, že samo Česko není schopné nastavit efektivně procesy pro přijímání zahraničních pracovníků,“ popsal v nedávném rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz stav v Česku jednatel AV Institutu, který se dlouhodobě specializuje na nábor pracovníků do zdravotnictví a sociálních služeb z Ukrajiny a Běloruska, Martin Stolín.
Zaměstnávání pracovníků ze zemí mimo EU v praxi
A popsal i reálnou praxi: „Když chcete třeba sanitáře ze zahraničí, tak ho nedostanete, protože nedostane povolení. A to proto, že nemá vzdělání, i když by to byl ve své domovské zemi třeba primář.“
Problém podle něj spočívá v tom, že sanitář, aby u nás mohl pracovat, musí nejdříve absolvovat kurz sanitáře, teprve pak dostane pracovní povolení.
„Tím chci říci, že by bylo namístě, kdyby uchazeč o zaměstnání ze zahraničí u nás mohl nastoupit na místo sanitáře a třeba do půl roku si musel udělat kurz sanitáře. Ne obráceně. Nejdříve kurz, pak pracovní povolení,“ upřesnil.
Obdobně u nás systém najímání zdravotníků z mimounijních zemí funguje u lékařů. Ti musejí nejprve vykonat aprobační zkoušku, aby mohli samostatně pracovat.
„Tyto zkoušky jsou tak neskutečně složité, že je málokdo z těch zahraničních lékařů zvládne. […] A protože jsou zkoušky velice těžké, lékaři to oddalují. Pracují tady na třicetiměsíční povolení s omezením, protože nemají zkoušky, aprobaci, pod dozorem přiděleného lékaře. V praxi je to tak, že tu pracují 30 měsíců, a když zkoušku neudělají, vrátí se do své země. A věc může začít znovu. Zase se shání doktor,“ vysvětlil Stolín s tím, že u zdravotních sester praxe funguje podobně. Jen se liší počet měsíců, sestry musí vše zvládnout za dvanáct měsíců.
Žádné výjimky dělat nebudeme, tvrdí Válek
Z aktuálních slov ministra Válka vyplývá, že nejenže se MZ ČR nebude systémem vzdělávání zdravotníků ze zemí mimo EU více zabývat, ale ani nebude flexibilně reagovat na aktuální situaci, kdy do Česka přišlo přes 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A i když mezi nimi příliš zdravotníků není, přičemž Česko nedokáže efektivně evidovat profese přicházejících, nějací mezi nimi určitě jsou.
„Není možné, aby se dělaly výjimky nebo zjednodušení. Nebylo by to fér vůči našim zdravotníkům a vůči těm Ukrajincům, kteří u nás standardně aprobační zkoušku už dělali,“ říká ministr Válek.
A to přesto, že ještě před několika dny i ministr Válek hovořil o tom, kterak ukrajinští uprchlíci, jimž se musí pomáhat, „zachrání české zdravotnictví“. Což bylo ve chvíli, kdy na Ukrajinu padaly první ruské bomby a na Ukrajině umírali první civilisté, minimálně netaktní. Avšak, aby nedošlo k mýlce. Ministr Válek je jinak velký bojovník za Ukrajinu. Což téměř den co den dokládá svými vyjádřeními na sociálních sítích.
Přičemž ani dnešek nebyl výjimkou: „Vraždění a mučení civilistů, kteří se ničím neprovinili, je válečným zločinem a zločinem proti lidstvu samému. Vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva je jediným možným logickým krokem. Věřím, že strůjci těchto masakrů stanou před Mezinárodním soudním tribunálem.“
„Hezké, ano, s tím se dá souhlasit…,“ krčí na adresu bojovně založeného ministra pozorovatelé v resortu zdravotnictví, ale i dodávají: „jenže poněkud mimo pracovní zařazení ministra zdravotnictví.“
Válek navrhuje změny EU, ale ne doma
Avšak zpátky k zaměstnávání mimounijních zdravotníků. V tom jsou proklamace ministra Válka již o poznání méně „rázné“, než jsou v jeho boji proti Ruské federaci.
„Ukrajinským zdravotníkům je třeba umožnit kurz češtiny včetně odborných,“ tvrdí.
Byla by ale chyba domnívat se, že tím celá věc ohledně zjednodušení zaměstnávání pracovníků mimo EU v českém zdravotnictví pro ministra Válka končí, že ji takzvaně neřeší. Naopak: Na jednom ze svých prvních jednání v Bruselu navrhl, aby ve všech unijních zemích mohli lékaři odborné zkoušky skládat v angličtině, nikoli v národním jazyce.
„Z toho by stejně jako dosud skládali další zkoušku. Postup ale musí být pro všechny evropské země jednotný,“ vysvětlil, aniž by bylo zřejmé, v čem by v zaměstnávání mimounijních zdravotníků pomohly dvě zkoušky místo jedné.
A aby zmatení nebylo málo, dodal: „Může nastat někdy nějaká podobná situace, kdy budeme potřebovat dostat lidi do zdravotnického systému. Ale v současné době se v každé zemi na světě dělá aprobační zkouška v národním jazyce, jinak to nejde,“ doplnil.
Přičemž překvapil i svým dalším výrokem. Podle něj se situace změní, až se Ukrajina stane součástí Evropské unie. Pak budou mít podle něj ukrajinští zdravotníci přístup na trh práce stejný jako ostatní členské země.
Jak český ministr zdravotnictví přišel na to, že se Ukrajina stane členskou zemí Evropské unie, taktéž není známo. Stejně jako není známo, jak by to bylo s ostatními mimounijními zdravotníky, kteří by se rozhodli posílit české zdravotnictví. Asi stejně, jak je to teď…
Zatímco ministr tweetuje, jiní řeší praktické problémy
Už před uprchlickou vlnou pracovaly ve velkých nemocnicích desítky lékařů a sester z Ukrajiny. A další přicházejí, což potvrzují nejen regionální, ale i pražské nemocnice.
„Do Nemocnice Na Františku zatím nastoupilo na hlavní pracovní poměr šest vystudovaných zdravotních sester z Ukrajiny, které ze své země odešly kvůli válečnému konfliktu,“ sdělila mluvčí nemocnice Lucie Krausová.
Upřesnila, že zatím pracují pod dohledem nelékařského personálu jako výpomoc.
„Chceme jim pomoci, aby se co nejrychleji zdokonalily v češtině a mohly v první fázi absolvovat sanitářský kurz. Poté jim pomůžeme i s uznáním vzdělání a samozřejmě je podpoříme i ve vykonání aprobační zkoušky,“ popsala reálné problémy, s nimiž se kvalifikovaní zdravotníci v Česku potýkají.
Je tak škoda, že příchod zdravotníků z Ukrajiny tuzemské zdravotnictví nevyužije jako příležitost ke své modernizaci ve vztahu k zaměstnávání mimounijních zdravotníků. O tom, že je tu alespoň náznak dobré vůle ke změně, přitom svědčí to, že i v této otázce dlouho tvrdošíjně nekompromisní Česká lékařská komora nyní sama navrhuje snížit pro zaměstnávání lékařů z Ukrajiny alespoň byrokratickou náročnost zkoušek. Dále zrušit povinnou praxi a zavést intenzivní kurzy češtiny a finanční podporu. Jakkoli současně varuje i před snižováním odborné náročnosti aprobačních zkoušek či znalostí češtiny.
Daniel Tácha s využitím ČTK
—
Aktualizace: Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek 10.04. v Otázkách Václava Moravce připustil, že v České republice nastavený systém pro zaměstnávání zdravotníků z mimounijních zemích není ideální. V pořadu oznámil, že navrhne zjednodušení náročnosti aprobačních zkoušek.
