Onkologové FN Motol pečují o 21 dětí z Ukrajiny, další dorazí

Lékaři pražské Fakultní nemocnice Motol [FN Motol] pečují o 21 ukrajinských dětí s rakovinou. Šest z nich podstupuje intenzivní léčbu včetně dvou dětí s nádory mozku. A na přijetí dalších malých pacientů z Ukrajiny se nemocnice chystá.

Klinika dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol patří k největším pracovištím se specializací na dětská onkologická onemocnění v Česku. O přijetí a dalším přijímání ukrajinských pacientů veřejnost informovala v tiskové zprávě.

„První pacientku z Ukrajiny jsme na naši kliniku přijali 2. března 2022. Od té doby jsme převzali do péče 21 dětí ve věku dva až 18 let s onkologickým nebo hematologickým onemocněním. Čtyři děti již v rámci své onkologické léčby podstoupily operační zákrok,“ popsala přednostka Kliniky Lucie Šrámková.

Uprchlíci náš zdravotní systém nepoloží, říká Tom Philipp

Ze šesti dětí v intenzivní léčbě jsou dvě s nádorem mozku, jedno s nádorem ledviny, jedno s nádorem lymfatických ledvin a dvě se sarkomem. Tedy s nádory pojivových tkání, jako jsou svaly, chrupavky nebo vazivo. Devět dětí z Ukrajiny již ukončilo onkologickou terapii a na Klinice lékaři nadále sledují jejich zdravotní stav. V péči FN Motol jsou dále čtyři děti s těžkou hemofilií. To je závažné krvácivé onemocnění. Další dva pacienti již před krátkou dobou podstoupili transplantaci kostní dřeně.

Někteří o péči FN Motol žádají před odjezdem z Ukrajiny

Většina rodičů nemocných dětí kontaktuje nemocnici dle jejích zástupců prostřednictvím česky mluvících příbuzných nebo známých, kteří pro ně v Česku zajišťují ubytování. Někteří se snaží s nemocnicí spojit už před odjezdem z Ukrajiny a onkologickou péči tak pro své dítě v českém zdravotnickém zařízení dopředu zajistit.

„Rodiče malých pacientů si naše pracoviště nejčastěji vyhledají na internetu. Předpokládáme, že tento trend bude nepochybně pokračovat i v následujících týdnech. I kdyby konflikt zítra skončil, možnosti léčby na Ukrajině budou ještě nějakou dobu velmi omezené,“ dodala Šrámková.

Praha kvůli uprchlíkům nezvládá udržet sociální služby

Případů, kdy dětští pacienti z Ukrajiny vyžadují nejspecializovanější zdravotní péči, stále přibývá. Před několika dny například pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohrady přijala vážně popálenou 18měsíční holčičku z Ukrajiny v kritickém stavu. Pro ošetření popálenin na 60 procentech těla museli lékaři použít i kůže od dárců.

Dodejme, že do Česka dosud přišlo podle odhadů přes 300 000 uprchlíků z Ukrajiny. Zhruba polovina z nich mají být děti. Od začátku uprchlické vlny u nás speciální víza získalo přibližně 260 tisíc běženců. Ta jim zaručují vedle pobytu na území Česka, čerpání sociálních dávek, vzdělání a volného vstupu na trh práce také plnou a bezplatnou zdravotní péči.

Česko uprchlíkům otevírá dveře nejen ve zdravotnictví

Většina podle dřívějších vyjádření lékařů vyžadují běžnou péči kvůli zdravotním potížím souvisejícím s cestou z okupované Ukrajiny. Často u nich řeší respirační onemocnění a střevní potíže.

Migrační vlna zesílí tlak hlavně na pediatrii

Odborníci včetně lékařů již před uprchlickou vlnou dlouhodobě upozorňovali na nedostatečné kapacity primární péče, především té pro děti a dorost v Česku. V současné době se proto obtížně řeší i zajištění preventivní zdravotní péče o dětské uprchlíky.

Výbor: Zdravotní turistika běženců se rozvíjí v ČR i jinde

Odlehčit ordinacím dětských lékařů mají dle zástupců Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] nízkoprahové ambulance zvané UA Pointy, které zatím fungují při fakultních nemocnicích. Nicméně s ohledem na počty uprchlíků ani tyto UA Pointy situaci nedostatečného pokrytí pediatrických praxí po Česku nevyřeší. Navíc je navštěvují i dospělí běženci.

V terénu jsou lékaři hlavně v seniorním věku

Obavy z udržitelnosti primární zdravotní péče v Česku vyjádřil na jednání sněmovního zdravotnického výboru minulý týden ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek. Stávající síť praktických lékařů v Česku dle něj nebyla příznivá již před uprchlickou vlnou.

„Je to segment, který je na tom vůbec nejhůře,“ řekl s tím, že průměrný věk pediatrů se v Česku pohybuje kolem 60 let.

Ladislav Dušek: V terénu máme lékaře ve věku 80 let

„Ta síť to nevstřebá [navýšení kapacity v důsledku uprchlické vlny, pozn. red.], pokud se péče nebude řídit centrálně,“ uvedl Dušek.

Navíc uprchlíků přibylo a stále nejvíce přibývá v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Tedy v regionech s nejhoršími stavy co do kapacity ještě v době, než do Česka začali přijíždět ukrajinští běženci.

–ČTK/VRN–