I když poškození bederní páteře přibyde na seznam nemocí z povolání až od ledna 2023, pracovníci s potížemi s bederní páteří mohou začít o odškodnění žádat již nyní. Pokud ale splní přísně nastavené podmínky.
Od ledna 2023 přibyde na seznam uznávaných nemocí z povolání i těžké poškození bederní páteře. Důvod, proč lze žádost o uznání takové nemoci z povolání začít vyřizovat již nyní, je, že o posouzení poškození žádají až tři roky zpětně od jejího zařazení na seznam uznávaných nemocí. O odškodnění lidé tedy žádají až tři roky zpětně.
Podle odhadů odborníků na pracovní lékařství Státního zdravotního ústavu [SZÚ] u nás ale získá odškodnění za poškození bederní páteře jako nemoci z povolání jednotky, maximálně desítky osob za rok. A to přesto, že přetrvávající bolestí zad dnes trpí většina dospělých a k poškození páteře některé profese nepochybně přispívají.
„Kritéria pro uznání této nemoci z povolání jsou definována pro jednotlivé věkové skupiny a podle věku dále zpřísněna. Protože právě věk člověka je jedním z rizikových faktorů pro vznik poškození bederní páteře. Ta pravidla jsou poměrně striktní,“ říká k podmínkám uznání poškození bederní páteře jako nemoci z povolání Pavel Urban z Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ.
O nastavení podmínek se dle něj v odborných kruzích diskutovalo několik let. A o jejich zpřísnění žádali hlavně zástupci zaměstnavatelů na jednáních tripartity.
Podmínky pro uznání poškození bederní páteře
1: Onemocnění si vyžádalo celkem alespoň 12 měsíců pracovní neschopnosti dle zdravotní dokumentace pacienta.
2: Nemoc vyšetřil a zhodnotil neurolog jako nejméně středně těžké chronické onemocnění bederní páteře a jednoznačně vyloučil jiné diagnózy. Například následky úrazu nebo vrozené poruchy páteře. Závažnost neurologického nálezu dosáhla požadovaného počtu bodů pro věkovou skupinu pacienta.
3: Závažný nález na bederní páteři potvrdilo i vyšetření magnetickou rezonancí při dosážení požadovaného počtu bodů pro věkovou skupinu pacienta.
4: Riziková práce trvala nejméně tři roky. Přičemž pracovní podmínky každého pacienta zhodnotil fyziolog práce na základě šetření na jeho pracovišti jako dlouhodobé a vysoce zatěžující bederní páteř.
„Tím, že je pro uznání nemoci z povolání podmínkou trvání pracovní neschopnosti 12 měsíců kumulativně během tří let a také podmínka nejméně tříleté rizikové práce, skýtá možnost úpravy pracovních podmínek konkrétnímu zaměstnanci tak, aby k pokročilému postižení, které splní podmínky pro uznání nemoci z povolání, ani nedošlo,“ dodává k podmínkám uznání Marie Nakládalová z Kliniky pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc.
O odškodnění požádají častěji lidé ze stavebnictví
Podle zástupců SZÚ budou v praxi o odškodnění za profesní poškození bederní páteře žádat častěji pracovníci ze stavebnictví, z dobývání surovin nebo ti, kteří se živí transportem těžkých nákladů. Předpokládá se, že o uznání nemoci požádají častěji i zaměstnanci ze zdravotnictví. Především pak ti, u nichž při výkonu práce docházelo k vysoké zátěži páteře.
V první řadě lidé žádající o uznání poškození bederní páteře jako nemoci z povolání prokazují, že alespoň tři roky vykonávali takovou práci, v níž se často ohýbali v trupu. Nebo prováděli úklony při držení, zvedání a přemísťování těžkých břemen.
„Pokud pacient nevyhoví vyjmenovaným podmínkám, nemá na uznání nemoci z povolání naději. Lze očekávat, že tímto přísným sítem projde ročně přibližně 20-25 osob v celé České republice,“ upozorňuje emeritní přednostka Kliniky pracovního lékařství 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice Daniela Pelclová.
Na Slovensku se dle ní o odškodnění kvůli poškození bederní páteře jako nemoci z povolání lidé hlásí již od roku 2004. Počty uznaných případů se tam pohybují v jednotkách za rok. A obdobně situace vypadá v Německu, kde počet onemocnění bederní páteře nepřesahuje jedno procento uznaných nemocí z povolání. A případů v posledních letech pozvolna ubývá.
Odškodnění za uznanou nemoc z povolání
O uznání nemoci z povolání rozhodují takzvaná Střediska nemocí z povolání spádová pro určitý kraj nebo okres. Jejich seznam spravuje Ministerstvo zdravotnictví ČR, výčet je zde.
Do center se zaměstnanci obvykle objednávají na doporučení ošetřujícího lékaře. Navštívit je ale mohou i sami. Tedy bez zprávy od praktického lékaře. V centru vždy dokládají veškeré zdravotní nálezy a celkové roční trvání pracovní neschopnosti pro diagnózu vypsanou ze zdravotnické dokumentace.
Po uznání nemoci z povolání, kdy proces trvá i několik měsíců, pacient dostává náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nebo i po jejím ukončení. Zároveň náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění úměrně závažnosti onemocnění. Což se vyjadřuje v bodech. Konkrétní výši bodů stanoví připravovaná aktualizace Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Žádat může poškozený navíc ještě o úhradu nákladů spojených s léčením.
Zaměstnavatelé se na nemoci z povolání pojišťují
Finanční plnění se poškozenému zaměstnanci vyplácí z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou nemocí z povolání, které povinně uzavírá každý zaměstnavatel u některé z komerčních pojišťoven.
I když poškození bederní páteře přibyde na seznam nemocí z povolání až od ledna 2023, pracovníci s potížemi s bederní páteří mohou začít o odškodnění žádat již nyní. Pokud tedy splňují výše jmenované podmínky. O uznání nemoci z povolání se totiž žádá až tři roky zpětně od jejího zařazení na seznam uznávaných nemocí.
Vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ Vladimíra Lipšová závěrem dodává, že zařazení každé nové diagnózy na seznam nemocí z povolání posiluje současně i prevenci na pracovištích.
„Upozorní totiž zaměstnavatele na pracovní místa a činnosti, která mohou způsobit postižení. Což následně vede k preventivním opatřením a konečně k možnému poklesu počtu těchto onemocnění,“ vysvětluje Lipšová.
–VRN–
