Uznaných nemocí z povolání v roce 2021 meziročně přibylo o 4 931 případů na celkových 6 043. Téměř 89 % ze všech nemocí z povolání připadá na covid-19. I přes vysoká čísla odborníci upozorňují na podhodnocení skutečnosti.
Uznané nemoci z povolání hlásí úřady po jejich posouzení do Národního registru nemocí z povolání [NRNP]. A zatímco v roce 2020 do Registru přibylo 150 případů těchto nemocí kvůli nákaze covidem-19, loni už jich ze stejného důvodu do Registru přibylo 5 369.
„To způsobilo výrazný zlom ve vývoji celkového počtu případů nemocí z povolání v ČR. Zatímco v roce 2020 bylo hlášeno 1 112 případů všech nemocí z povolání, v roce 2021 to bylo 6 043 případů. Z nich covid-19 tvořil téměř 89 %,“ potvrzuje ve své zprávě Státní zdravotní ústav [SZÚ].
V práci se covidem nejčastěji nakazily zdravotní sestry
Podle aktuálních dat v NRNP se v 99 procentech případů uznaných nemocí z povolání kvůli covidu-19 virem na pracovišti nakazili pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách.
„Covidem-19 onemocněly zejména zdravotní sestry [2 670 případů]. V sestupném pořadí následovali lékaři [780 případů], sanitářky – ošetřovatelky [732 případů], pracovníci sociálních služeb [289 případů] a záchranáři – řidiči sanitních vozů [272 případů] a další,“ přidává detailnější popis lidí, jež se loni koronavirem nakazili v zaměstnání, Pavel Urban z Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ.
Mimo covid-19 jako infekčního onemocnění se loni při výkonu svého zaměstnání nakazilo dle údajů z Registru celkem 47 osob svrabem. Dávivý kašel loni uznaly posudkové komise jako profesionální nemoc ve čtyřech případech a ve třech případech pak virový zánět spojivek. Jiné infekce se dle SZÚ vyskytovaly jen ojediněle.
„V souhrnu kromě covidu-19 mezi nečastější nemoci z povolání patří diagnóza syndromu karpálního tunelu z přetěžování lokální svalovou zátěží či z vibrací. A pak také kontaktní alergické dermatitidy,“ dodává vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ Vladimíra Lipšová.
Nemocí z povolání přibyde, data nezahrnují omikron
Pracovníci SZÚ v souvislosti s aktuálně vykázanými daty v NRNP upozorňují, že uznané profesionální nákazy covidem za rok 2021 zahrnují jen z menší části, přibližně z 18 procent. Interval mezi onemocněním covid-19, řízením o jeho uznání za nemoc z povolání a samotným nahlášením do Národního registru nemocí z povolání je totiž zdlouhavý. Celý proces běžně trvá několik měsíců.
„Očekáváme v dalším období ještě větší nárůst. K čemuž určitě přispěje i právě probíhající vlna způsobená variantou koronaviru omicron,“ dodávají zástupci SZÚ.
Podle nich jsou navíc data o profesionálních nákazách podhodnocena. Většina zdravotníků a pracovníků v sociálních službách totiž netuší, že se u nich covid za splnění zákonem daných podmínek považuje za nemoc z povolání. A tím pádem mají nárok na finanční odškodnění.
„Aby se tak stalo, musí jít o onemocnění, které proběhlo s klinickými projevy. Vyžádalo si pracovní neschopnost, bylo potvrzeno pomocí PCR či antigenních testů a epidemiologickým šetřením na pracovišti bylo prokázáno, že pacient vykonával v inkubační době před vznikem onemocnění práci, při které existuje významné riziko touto nemocí se nakazit,“ popisují odborníci ze SZÚ podmínky, kdy je možné o uznání nemoci z povolání uvažovat.
Tito pracovníci pak mohou sami nebo prostřednictvím svého registrujícího lékaře zažádat o šetření na středisku nemocí z povolání. Bližší informace jsou dostupné na webu Ministerstva zdravotnictví ČR[zde]. O šetření včetně odškodnění žádají i pozůstalí těch, kteří na onemocnění covid-19 zemřeli.
Pracovníci hlášení profesionálních nemocí podceňují
A realitě podle SZÚ neodpovídají ani počty dalších uznaných nemocí z povolání, které v předchozích letech pracovníci lékařům ohlásili. Často jde o onemocnění, která vznikají následkem působení vibrací a nadměrnou svalovou zátěží. Dále vlivem působení alergenů a karcinogenů na pracovišti.
„Praxe ukazuje, že vysoce podhodnocena jsou zejména alergická onemocnění kožní i plicní a nádorová onemocnění,“ uvádí ve své zprávě SZÚ.
Poruchy sluchu jsou nemoc z povolání, tvrdí španělští hudebníci
Lidé takové nemoci úřadům či lékaři neohlásí především kvůli neznalosti kritérií pro rozpoznání nemoci z povolání. Anebo v důsledku dlouhého bezpříznakového období od začátku expozice do vzniku samotné nemoci. O tom svědčí i skutečnost, že nemoci zařazené do seznamu nemocí z povolání od července roku 2011 a pak od ledna 2015 navýšily celkové počty hlášených onemocnění za rok 2021 pouze o jediný případ. Konkrétně šlo o rakovinu plic ve spojení s pneumokoniózou uhlokopů.
–VRN–
