Výbor: Zdravotní turistika běženců se rozvíjí v ČR i jinde

Až milion uprchlíků v Česku. Praxe je pak taková, že 60 až 70 procent z běženců v hostitelských zemích zůstává. A v Česku se už rozmáhá zdravotní turistika. To a další zaznělo na dnešním sněmovním Výboru pro zdravotnictví. 

Aktuálně tvoří běženci z Ukrajiny tři procenta populace žijící na území Česka. Česko tak společně s Polskem patří k uprchlickou krizí nejvíce zasaženým zemím.

„A to má zásadní dopad na celý systém v Česku,“ upozornil na 7. schůzi [30.3.] Výboru pro zdravotnictví PS PČR náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Podle zkušeností z minulosti se dle něj dá předpokládat, že velká část, přesněji 60 až 70 procent z uprchlíků, trvale zůstane v místě, kam migrovali.

Praha kvůli uprchlíkům nezvládá udržet sociální služby

„S touto úvahou je třeba pracovat,“ upozornil Dvořáček s tím, že na Ukrajině je nyní v pohybu kolem 6,5 milionu lidí. A ti dle jeho slov kvůli válce směřují do blízkosti hraničních přechodů se Slovenskem a Polskem. I z toho se dá usuzovat, že nás příliv dalších uprchlíků v následujících měsících ještě čeká.

„Půl milionu je pravděpodobnost blížící se jistotě,“ dodal náměstek ministra zdravotnictví, který v minulosti pracoval mimo jiné i pro humanitární organizaci Člověk v tísni.

Zdravotní turistika se rozvíjí v Česku i jinde

Udržitelnost stávající dostupnosti a kvality zdravotnictví v Česku v době, kdy do systému přibyly v několika týdnech statisíce nových pojištěnců, řešili zástupci rezortu zdravotnictví tento týden i na evropské Radě ministrů zdravotnictví. Na ní polské zastoupení navrhlo vytvoření zvláštního fondu EU, ze kterého by se financovala zdravotní péče poskytovaná ukrajinským běžencům v hostitelských zemích.

Podle Jakuba Dvořáčka by tak nešlo pouze o pomoc při transportech pacientů do jiných méně vytížených zemí, ale i o úhradu finančně náročné péče, kterou někteří z Ukrajinců v Česku dostávají. Náměstek totiž na jednání zdravotnického výboru potvrdil, že mezi uprchlíky jsou i závažně nemocní lidé s potřebou nákladné péče. Často pak péče, která by jim byla i za normálních okolností nedostupná. Jmenovitě jde o moderní léčiva na onkologická onemocnění, cystickou fibrózu a další často i vzácná onemocnění.

„Diskutovalo se, aby část financí směřovala i do zatížených zemí na zdravotní péči o tyto pacienty,“ upřesnil.

Zdravotní pojišťovny příští rok čekají 2,88% růst příjmů

V souvislosti s tím zmínil, že v Česku a dalších západních zemích už se rozvíjí zdravotní turistika. To znamená, že k nám a dalších západních zemí přicházejí běženci i jen kvůli dostupnosti hrazené a kvalitní zdravotní péče.

„Jakmile je rozléčíme, potom musíme počítat s tím, že tady ti lidé zůstanou napořád,“ dodal Dvořáček s tím, že úroveň zdravotní péče v Česku není srovnatelná s tou na Ukrajině.

„Neříkám, jestli je to dobře, nebo špatně, říkám, že to tady je,“ dodal.

Pouze UK Pointy péči o uprchlíky těžko zvládnou

I přes speciálně otevřené nízkoprahové ambulance pro ukrajinské běžence při fakultních nemocnicích [UA Pointy] bude potřeba podle Dvořáčka rozšířit kapacity zařízení poskytující primární péči. Především pak ty pro děti a dorost. Aktuálně se jedná o jejich zřízení při krajských nemocnicích, byť jim jejich otevření ministerstvo zdravotnictví nenařizuje.

Výhodou v nich je přítomnost pomocných administrativních pracovníků a tlumočníků, což zrychluje odbavování jednotlivých pacientů. Nicméně dle náměstka Dvořáčka není pochyb o tom, že tlak na především pediatry u nás v následujících týdnech poroste. Vzhledem k vysokým počtům příchozích dětí a mládeže, často bez žádného nebo nedokončeného povinného očkování, pak Dvořáček připustil možnost dočasných výpadků některých očkovacích látek.

„Není vyloučeno, že dojde k nedostupnosti některých látek. Situace se rychle mění,“ upozornil s tím, že dětí tady bude brzy kolem čtvrt milionu.

Ukrajinci se vrátí domů, říká šéf ukrajinské obchodní komory

O dostupnost primární zdravotní péče, především pak pediatrie, se obává i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek. Stávající síť praktických lékařů v Česku totiž nebyla příznivá již před uprchlickou vlnou.

„Je to segment, který je na tom vůbec nejhůře,“ řekl s tím, že průměrný věk pediatrů se v Česku pohybuje kolem 60 let.

„Ta síť to nevstřebá [navýšení kapacity, pozn. red.], pokud se péče nebude řídit centrálně,“ uvedl Dušek.

Navíc uprchlíků přibylo a stále nejvíce přibývá v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Tedy v regionech s nejhoršími stavy co do kapacity ještě v době, než do Česka začali přijíždět ukrajinští běženci.

Veronika Táchová