Za marné pokusy o otěhotnění může i nedostatek vajíček u ženy. Příznaky hendikepu bývají nepravidelná menstruace, spíše kratší cykly a nižší intenzita krvácení. Absencí vajíček u nás trpí zhruba procento třicetiletých žen.
Ve významně vyšším riziku nedostatku kvalitních vajíček schopných oplození jsou dle odborníků ženy, v jejichž rodinách je běžná dřívější menopauza. Při podezření na nízké počty reprodukce schopných vajíček nebo po měsících trvajícího čekání na otěhotnění doporučují lékaři po konzultaci se svým registrujícím gynekologem zavítat i ke specialistovi na asistovanou reprodukci.
„Pacientkám s těmito problémy doporučuji co nejrychleji otěhotnět, a to i za pomocí IVF. Vajíčka lze také zmrazit, zejména v případě, že žena nechce otěhotnět ihned, ale děti v budoucnu plánuje,“ říká vedoucí lékař reprodukční kliniky v Brně Pavel Otevřel.
Nicméně dodává, že potížím s nízkým počtem a kvalitou vajíček se bohužel zcela předejít nedá. Šance na úspěch ale dle něj u pacientek snižuje kouření a obecně nezdravý způsob života. Jako je nedostatek spánku, žádná fyzická aktivita či holdování alkoholu.
Ženy se do těhotenství neženou a pak se diví…
Nezdárné pokusy o otěhotnění před několika lety překvapily i dnes pětatřicetiletou Jarmilu. Ta se o miminko se svým partnerem vůbec poprvé pokusila ve svých třiceti letech. Tedy ve věku, kdy se šance na zdárné otěhotnění i těhotenství u ženy kvůli vyššímu věku snižují. Lékaři se shodují, že ideální biologický věk prvorodičky je kolem 25 let.
Jarmila se mylně domnívala, že vysazením antikoncepčních pilulek otěhotní jako mávnutím kouzelného proutku. Opak byl pravdou a po měsících čekání na druhou čárku na těhotenském testu navštívila svoji gynekoložku. Za nezdařilými pokusy o otěhotnění dle lékařky mohl právě nedostatek vajíček a potíže s hormony.
„A tehdy začal kolotoč vyšetření a léčby neplodnosti na různých reprodukčních klinikách,“ vzpomíná Jarmila.
Dvanáct marných pokusů o odběr vajíček a otěhotnění
Za dobu tří let Jarmila absolvovala dvanáct pokusů o odebrání a následné oplodnění vajíček. S každým dalším pokusem přicházely horší a horší výsledky. V důsledku čehož se u Jarmily tenčily zásoby reprodukce schopných vajíček.
„Začínali jsme na odebírání osmi vajíček a skončili na nule,“ říká pacientka s tím, že reprodukční martyrium její partner nakonec nezvládl a rozešli se.
Jarmila se po konzultaci s lékaři tak pro jistotu rozhodla pro odebrání a zamrazení svých vajíček do doby, než si najde vhodného partnera pro rodinu.
„Věděla jsem, že s každým dalším měsícem se moje šance na těhotenství tenčí, protože mi současně ubývá zásoba vajíček,“ vysvětluje s tím, že v léčebné terapii dále pokračovala na několika různých klinikách.
Po ani ne ročním vztahu s novým partnerem se Jarmila těhotenství přeci jen dočkala. Byť již v čase, kdy se začala pomalu smiřovat se skutečností, že zůstane bezdětná.
„Pacientce jsem doporučil změnu složení stimulačních léků, zvýšení dávek léků a takzvaný krátký protokol, kdy dojde ke stimulaci a odběru vajíček už během 10 až 12 dnů užívání léků,“ popisuje léčbu Otevřel.
Po několika vyšetřeních ji lékař rovnou navrhl oplodnění odebraných vajíček pomocí spermií jejího partnera. Byť spolu tehdy byli jen krátký čas, nic proti tomu neměl.
„A bylo to. Za devět měsíců se mi narodila dcera,“ popisuje dnes již maminka tříměsíční Elly s tím, že další otěhotnění pro ni není dle lékaře vyloučené.
IVF pojišťovny uhradí třikrát až čtyřikrát
Mimotělní oplodnění neboli in vitro fertilizace [IVF] spadá do úhrad z veřejného zdravotního pojištění nejvýše třikrát za život pacientky. Pokud lékař zavede v prvních dvou cyklech jen jedno embryo, pak ženě pojišťovna zaplatí ještě čtvrtý cyklus mimotělního oplodnění. Hrazené výkony zároveň podmiňuje také věk ženy.
„Aktuálně jsou tak hrazeny z veřejného zdravotního pojištění zdravotní služby ve formě mimotělního oplodnění [IVF, in vitro fertilizace] ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 let do dne dosažení 40 let. A dále i ostatním ženám ve věku od 22 let do dne dovršení 40 let,“ uvádí na svých stránkách Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.
Upřesněme, že od 1. ledna 2022 se novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění [č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, pozn. red.] o jeden rok zvýšil věk ženy s nárokem na úhradu IVF z prostředků veřejného pojištění. Nicméně ani věk ženy podstupující umělé oplodnění financovaný z vlastních prostředků není zcela bez omezení. Dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických službách, mohou lékaři umělé oplodnění provést ženě maximálně do jejích 49 let. Vždy o to musí písemně požádat žena i muž, kteří zdravotní službu podstupují společně.
„Úhrada IVF z veřejného zdravotního pojištění je však možná jen do dne dosažení 40. roku věku,“ připomíná VZP ČR s tím, že k výkonu indikuje ženu její registrující gynekolog.
Metoda IUI předchází metodě IVF
K dalším metodám umělého oplodnění patří zavedení spermií do pohlavních orgánů ženy, odborně se výkon nazývá intrauterinní inseminace [IUI]. I tuto službu u nás ženě hradí zdravotní pojišťovna. A to nejvýše šestkrát za její život. Je třeba upozornit, že pouhé zavedení spermií do pohlavích orgánů ženy se nezapočítává do výše zmiňovaného limitu cyklů IVF 3krát, respektive čtyřikrát za život ženy. IUI je metodou umělého oplodnění, která by zpravidla měla předcházet samotnému IVF.
Metodu IVF stejně jako IUI hradí pojišťovny prostřednictvím takzvaných balíčkových plateb. Ty zahrnují veškeré základní služby spojené se zvoleným výkonem. K metodě IVF pak zdravotní pojišťovny ještě navíc hradí použité léčivé přípravky.
„Tyto léky, kterými se musí pacientka hormonálně stimulovat, jsou pojišťovnami hrazeny jen částečně, respektive do určitého množství,“ upozorňují zástupci VZP ČR.
Prakticky to znamená, že na ně pacientka určitou část doplácí. Samotná výše úhrady stejně jako spoluúčasti pacientky se odvíjí od zvolených medicínských metod a léčivých přípravků.
Standardně zmiňovaná balíčková platba obsahuje veškerá vyšetření gynekologem. Dále konzultace gynekologa a embryologa s léčeným párem, všechna ultrazvuková vyšetření, punkci folikulů za účelem získání oocytů a jejich následné zpracování v embryologické laboratoři. A také jejich kultivaci, oplození oocytů a samotný přenos embrya do dělohy. Platby od pojišťovny zahrnují i veškerou anesteziologickou péči, vyšetření spermatu a výběr nejvhodnějších spermií stejně jako kontroly růstu embryí embryologem.
Do úhrad dále spadá vyšetření chromozomů z tkání, punkční souprava pro odběr oocytů a transferový set pro přenos embryí a veškerý přímo spotřebovaný materiál v rámci cyklu.
Veronika Táchová
