Hlavní téma 16. ročníku Kongresu primární péče, který startuje dnes [18.3.] v Praze, je uprchlická vlna z Ukrajiny. Jsou to totiž hlavně praktici, kteří se musejí postarat o před válkou utíkající ženy a děti z Ukrajiny. A nejen o ně…
Do Česka podle včerejšího prohlášení premiéra Petra Fialy [ODS] dorazilo přes 270 tisíc uprchlíků. Jakkoli vláda opakovaně hovoří o tom, že Česko více uprchlíků již nezvládá přijímat, další stále přicházejí.
„Odhady hovoří až o čtyřech milionech ukrajinských uprchlíků, velká část jistě najde domov právě v České republice. Nabídli jsme, stejně jako dětští praktici, akutní pomoc zdarma, ale musíme se dívat dál,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů [SPL ČR] Petr Šonka.
Dodává, že uprchlíci, kteří v Česku zůstanou, budou potřebovat praktického lékaře trvale. Praktici se tak musejí dle jeho slov domluvit s Ministerstvem zdravotnictví ČR [MZ ČR], co všechno od nich bude v tomto ohledu chtít.
„Na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás. Mnoho chronických nemocí jako cukrovku nebo vysoký krevní tlak tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře. Nemluvě o covidu – proočkovanost je totiž na Ukrajině velmi nízká,“ upřesňuje Šonka.
Fakt je, že dvě dávky vakcíny proti covidu-19 má pouze 34 procent obyvatel Ukrajiny a třetí, posilující, dokonce jen 2 procenta z nich.
Praktici pro děti v Česku nebyli a nejsou i „bez Putina“
A velká část z příchozích uprchlíků jsou děti. To znamená nápor na dětské praktiky, kterých byl v Česku nedostatek už před válkou na Ukrajině. Zde patří k hlavním úkolům pediatrů očkování ukrajinských dětí.
„Řešíme takové věci, jako jsou očkovací průkazy v ukrajinštině nebo jejich úplnou absenci. Ukrajinské děti nemají stejný očkovací kalendář jako děti u nás. Musíme myslet na to, že bude v mnoha případech potřebné doplnit očkování dětí. Nebude jednoduché zajistit dlouhodobou péči pro děti z Ukrajiny,“ tvrdí předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost [SPLDD] Ilona Hülleová.
Potvrzuje, že dětských praktických lékařů je v Česku málo: „Například na Jihlavsku skončily najednou dvě lékařky a dosud tam máme 800 dětí, které se nemají kam registrovat.“
Chybějí ale i dětští psychiatři pro případ pomoci s traumaty ukrajinských dětí z války a opuštění domova. Podle praktiků těch v Česku chybí více než 60 procent. Což je dlouhodobý problém.
Covid nás připravil na mimořádnosti, ale i vyčerpal
První kontakt uprchlíků z Ukrajiny se zdravotnictvím by měl dle praktiků jít přes asistenční centra, druhý při registraci u praktického lékaře a třetí při případné hospitalizaci či poskytnutí urgentní péče.
„Musíme počítat s tím, že lidé, co prchli před válkou, zde budou nejspíše mnoho měsíců a my je nemůžeme nechat bez pomoci,“ vysvětluje předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavel Dlouhý.
Podle něj nyní vzniká souhrnný doporučený postup pro lékaře, jak při kontaktu s pacientem z Ukrajiny postupovat a co si pohlídat. Situace se totiž týká řady oborů, kromě primární péče také plicních lékařů, internistů a kardiologů.
„Naštěstí máme kvůli covidu zkušenosti s nasazením armády či využitím registračního systému ISIN, který lze použít i v tomto případě. Zároveň jsme si ale vědomi, že po dvou letech boje s pandemií jsou lékaři a sestry vyčerpáni a v řadě míst je jich akutní nedostatek,“ dodává Dlouhý.
Hlavní roli praktiků potvrzují zástupci vlády a pojišťoven
To, že praktici hrají hlavní roli při zvládání náporu uprchlíků z Ukrajiny, potvrzují zástupci zdravotních pojišťoven, vlády a ministerstva zdravotnictví.
„Apeluji na praktiky, aby otevřeli svá srdce a uprchlíkům z Ukrajiny pomohli. Aby prostě udělali něco navíc a postarají se o ty lidi z Ukrajiny,“ uvedl například tento týden v podcastu ZdraveZpravy.cz předseda Správní rady VZP ČR, poslanec za KDU-ČSL a místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Tom Philipp.
A to proto, aby ukrajinští běženci nechodili se svými zdravotními problémy a potřebami do zdravotnických zařízení lůžkového typu. Ta jsou, jak vysvětluje Tom Philipp, určena pro pacienty, kteří potřebují specializovanou nebo akutní péči. Běžná zdravotní péče o uprchlíky by se dle něj měla odehrávat co nejvíce v terénu. Což znamená u praktiků.
–DNA–
