Druhá nejčastější příčina úmrtí dětí v Česku je sebevražda. A sebevražedných pokusů a dokonaných dětských sebevražd přibývá. Podle psychiatrů za takovým jednáním často stojí neléčená deprese. A Česku chybí dětští psychiatři.
Deprese v Česku podle odborníků trápí přibližně čtyři procenta dětí ve věku dvanáct až sedmnáct let. Častěji dopadá na dospívající dívky. Riziko, že se deprese u dítěte rozvine, zvyšují prožité traumatické události. Významně náchylnější k depresím jsou děti, které zažily trauma v rodině, šikanu nebo sexuální zneužívání. A svůj podíl nesou také geny. Děti depresivních rodičů mají o 25 procent vyšší riziko, že u nich propukne stejné psychické onemocnění než děti, které v rodině takovou zátěž nemají.
Dětská lůžka jsou plná, ambulantní specialisté chybí
K nedobré psychické kondici české mládeže podle lékařů přispěla i dvouletá pandemie covidu plná lockdownů a dalších omezení. Podle odborníků se počet dětí s depresivními poruchami jenom za poslední rok zvýšil o deset procent. Příčin bylo více. Bylo to například odříznutí dětí a mládeže od vrstevníků. Nebo i nejednotná kvalita distanční výuky a po jejím konci rychlá snaha učitelů dohnat zameškané učivo a hodnocení.
„Žáci, kteří byli pozadu, se začali školy víc bát, někteří mohli začít být depresivní, nebo dokonce vykazovali sebevražedné sklony. Objevilo se také více případů dětí s poruchou příjmu potravy. Právě v této době výrazně přibylo dokonaných sebevražd,“ popisuje zkušenosti ze své praxe pedopsychiatrička Jana Schmidtová.
Do její ambulance nyní za měsíc přijde přibližně 100 žádostí o prvotní vyšetření. A lepší situace dle ní nepanuje ani v nemocnicích. Dětská psychiatrická lůžka jsou plná. Část dětských pacientů proto leží na pediatrii nebo o ně pečují ambulantní psychiatři. A někteří na umístění v nemocnici či pomoc od specialisty stále čekají.
„Nedávno jsem přijala pacientku, která hledala odbornou pomoc už od října. Dokonce se pokusila o sebevraždu. Spolykala velké množství léků. Dozvěděla jsem se o ní od její depresivní a sebevražedné kamarádky, kterou jsem taktéž akutně přijala do péče,“ říká Jana Schmidtová.
S jejími slovy souhlasí předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. I zkušenosti z její praxe potvrzují nárůst počtu rodičů, kteří u svých dětí stále častěji řeší psychické potíže.
„Nejde jen o deprese, často se setkáváme také se vzdělávacími poruchami nebo závislostí na digitálních technologiích. Děti prosedí u počítače, mobilu nebo televize hodiny. Jsou pak bez nálady, mají problémy ve škole, protože jsou nesoustředěné a unavené,“ popisuje aktuální stav v ordinacích.
Upozorňuje, že na některé situace musí lékaři reagovat velmi rychle, téměř okamžitě.
„Naše možnosti jsou ale omezené. Pomohlo by nám zlepšení dostupnosti psychiatrické péče a uvolnění možnosti předepisování potřebných léků,“ říká Hülleová.
Dodává, že děti by pak nebyly odkázané jen na pomoc dětského psychiatra, kterých je ale v Česku dlouhodobě nedostatek.
Se základní diagnózou deprese si pediatr poradí
K odhalení deprese pomáhá psychiatrickým i dětským praktickým lékařům také 27bodový speciálně sestavený dotazník. V něm dítě odpovídá pouze na uzavřené otázky. Tím se zjistí jeho momentální psychické rozpoložení.
„Dítě, které je v depresi, není příliš sdílné. Nevyškolený pracovník nemusí vědět, jak se správně zeptat, aby získal informace o psychickém stavu dítěte. Proto je dotazník cestou, jak strukturovaně zjistit více o jeho emočním stavu,“ vysvětluje Schmidtová.
Vyplnění dotazníků podle ní nezabere více než deset minut. A děti ho zvládnou vyplnit samy u lékaře nebo v čekárně. Nicméně Schmidtová připomíná i první známky depresivního chování. K nim nejčastěji patří skleslá nálada, ztráta chuti k jídlu, málomluvnost, neochota chodit do školy.
Rodiče a lékaři by měli zpozornět také v situaci, kdy má dítě nápadně motoricky zpomalené pohyby, je často unavené, stěžuje si na bolesti hlavy nebo břicha.
„Společně s depresemi se mohou objevovat i další poruchy chování, jako jsou ADHD nebo poruchy příjmu potravy,“ uvádí lékařka.
Depresivní děti se dle zkušeností lékařů často sebepoškozují a trápí je sebevražedné myšlenky. Odborné studie prokázaly, že u dětí, které se opakovaně pokusily o sebevraždu, je vysoké riziko úmrtí vlastní rukou.
Jak rozpoznat depresivní chování a stanovit vhodnou léčbu u mladých pacientů, proto bude i jedním z hlavních témat XIV. ročníku Kongresu primární péče. Diskutovat na něm budou psychiatři s dětskými lékaři.
Veronika Táchová
[…] Z Ukrajiny dle ní přicházejí i senioři, kteří potřebují umístit do domova pro seniory, nebo vozíčkáři, pro které se shání bezbariérové ubytování. Radní upozorňuje, že poptávají i psychology, psychoterapeuty a psychiatry. […]