„Přestaňte útočit na zdravotnická zařízení a zdravotníky,“ vyzvala Světová zdravotnická organizace [WHO] ruskou armádu. Ve výzvě ji podpořil Dětský fond Organizace spojených národů [UNICEF] a další mezinárodní organizace.
Ruská armáda na Ukrajině k 13.3.2022 provedla podle sledovacího systému WHO pro útoky na zdravotní péči [SSA] na zdravotnická zařízení 31 útoků. Ve 24 případech došlo k útoku přímo na zdravotnické zařízení, v pěti případech útoky poškodily zdraví pacientů, v devíti personálu. Dalších šest útoků zkomplikovalo zásobování a pět útoků zničilo sanitky.
„Tyto útoky vedly k nejméně dvanácti úmrtím a 34 zraněním. A také ovlivnily přístup lidí k základním zdravotnickým službám a jejich dostupnost,“ řekl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Dodal, že WHO prověřuje další zprávy o útocích ruské armády na zdravotníky a zdravotnická zařízení na území Ukrajiny.
„Útočit na ty nejzranitelnější – nemluvňata, děti, těhotné ženy a ty, kteří již trpí nemocemi, a na zdravotníky, kteří riskují své vlastní životy, aby zachránili životy – je aktem nehorázné krutosti,“ vysvětlil šéf WHO, o čem mluví.
Útoky na zdravotníky komplikují situaci
Zástupci WHO pak znovu upozornili na skutečnost, že válčení na Ukrajině způsobuje smrt mnoha lidem, kteří se nemohou dostat k odpovídající zdravotní péči. Nejenže většina zdravotnických zařízení řeší úrazy a trauma stavy způsobené válčením, ale sama válka ničí již tak velmi chatrnou ukrajinskou zdravotnickou infrastrukturu.
„Již jsme viděli, že potřeby zdravotní péče těhotných žen, čerstvých matek, dětí a starších lidí na Ukrajině rostou, zatímco přístup ke službám je násilím vážně omezován,“ konstatuje šéf WHO.
Argumentuje například tím, že od začátku války se na Ukrajině narodilo více než 4 300 dětí. Přičemž v následujících třech měsících má porodit cca 80 000 žen. Kde a za jakých podmínek porodí ale není podle WHO docela jisté. Zdravotnictví na Ukrajině se potýká i s nedostatkem zdravotnického materiálu a personálu. Kyslík, který je nutný například k léčbě covidových pacientů, na Ukrajině docela chybí.
„Systém zdravotní péče na Ukrajině je zjevně pod značným tlakem a jeho kolaps by byl katastrofa. Je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby se tomu zabránilo,“ varuje Ghebreyesus.
A pak je tu uprchlická krize
Z Ukrajiny před válkou uteklo přes dva miliony lidí. Zejména žen, dětí a seniorů. Mnozí z nich potřebují zdravotní péči. Podle WHO tak mají být již na hraničních přechodech dostupné zdravotnické služby, včetně rychlé péče o dětí a těhotné ženy.
„Zdravotní péče a služby mají být chráněny před veškerými násilnými činy a obstrukcemi. […] V zájmu zdravotníků a všech lidí na Ukrajině, kteří potřebují přístup k život zachraňujícím službám, musí útoky na veškerou zdravotní péči a další civilní infrastrukturu přestat,“ uvedla WHO společně s UNICEF a Populačním fondem OSN [UNAFPA].
Zástupci všech tří organizací také vyzvali k okamžitému příměří ruskou a ukrajinskou stranu válečného konfliktu na Ukrajině.
„Mírové řešení ukončení války na Ukrajině je možné. Už kvůli tomu, aby se humanitární pomoc dostala co nejrychleji k lidem, kteří jsou vinou války v nouzi,“ uzavřel Tedros Adhanom Ghebreyesus.
–DNA–
