V poslední době pociťuje mnoho diabetiků úlevu ze zhojení otevřené rány, která je trápila i dlouhé roky. Zhojení rány již v několika málo měsících umožňuje nová technologie, která pracuje s placentou rodiček.
„Když pacientovi zhojíte za dva měsíce otevřenou ránu na noze, jíž trpěl dlouhé roky, jste pak pro něj něco jako bůh,“ říká pro ZdraveZpravy.cz diabetolog a prezident České podiatrické společnosti Miroslav Koliba s odkazem na využití amniové membrány.
Podle něj jde o derivát z placenty rodiček, která se přirozeně nespotřebuje. Placenta se ale zpracovává složitým způsobem. Velmi zjednodušeně řečeno se musí nejprve zamrazit a následně vysušit.
„Jsou u toho i náročné imunologické podmínky. Matka je vyšetřována půl roku před tím a půl roku po tom,“ vysvětluje Miroslav Koliba.
V případě samotné léčby otevřené rány se pak dle jeho slov už de facto jedná o takovou jednoduchou malou transplantaci v ambulantních podmínkách běžné podiatrické či diabetologické ordinace.
„Vezmeme pláteček této vysušené membrány a aplikujeme ji na ránu. A ta amniová membrána má neskutečný potenciál hojit rány,“ dodává diabetolog.
Léčbu diabetiků hradí zdravotní pojišťovny
Dle odborníků úspěšné využívání amniové membrány u otevřených ran vzaly na vědomí již i zdravotní pojišťovny. Ty ještě nedávno tuto léčbu nehradily. Ale protože studie prokázaly vysokou efektivitu hojení ran amniovou membránou, podařilo se podiatrické sekci České diabetologické odborné společností prosadit tento výkon do sazebníku úhrad.
„To znamená, že zdravotní pojišťovny tuto léčbu proplatí,“ říká Miroslav Koliba.
Avšak i využití amniové membrány má své limity. Miroslav Koliba říká, že v praxi to určitě nefunguje tak, že každému, kdo přijde, nasadí amnioderm. Důvod je, že náplast, derivát z placenty, je relativně drahý typ léčby. A také se nehodí na každou ránu.
„Na povleklé, zanícené nebo rány, které nemají vyřešenou příčinu, ji aplikovat určitě nemůžeme. Avšak pokud je rána čistá, stagnuje její hojení a ten ranhojič už nemůže použít nic jiného, tak zde je určitě načase vytáhnout amnioderm a aplikovat ho,“ vysvětluje lékař.
Syndrom diabetické nohy
Otevřené rány představují dle diabetologů častý problém a riziko pro diabetiky. V ohrožení jsou pak všichni, přičemž v Česku žije více než jeden milion pacientů s diabetem.
„Tito pacienti navštěvují různé odbornosti, kde se rána často jen převáže, ale neřeší se její příčina a nepoužívají se nejmodernější způsoby léčení. Proto je nutné najít odborníka, který pracuje s moderními léčebnými postupy, ale hlavně vyšetří ránu kauzálně a pracuje komplexně,“ vysvětluje Miroslav Koliba.
To podle něj znamená, že se soustředí na metabolismus diabetika, ale i došetří celý jeho cévní systém ve spojení s cévními lékaři. A využívají i moderní způsoby hojení ran. Bohužel ne každý diabetik, který tuto péči potřebuje, ji u nás také najde.
„Těch lidí je skutečně obrovské množství. Opečovávají je na kožních a chirurgických odděleních. Ta populace je nemalá, ale problém je i v tom, že nechce být vidět. Nikdo se nechce chlubit, že má chronickou ránu, protože je to handicap jak sociální, tak pracovní. Tudíž velmi těžko odhaduji, kolik lidí trpí otevřenými ránami,“ říká diabetolog.
Pro úplnost dodává, že jsou tu další typy otevřených ran, kde amniová membrána může pomoci. Jde například o bércové vředy, popáleniny, proleženiny aj.
Důležitá pro léčbu diabetiků je i role praktiků
Důležitou roli v péči o diabetiky podle Miroslava Koliby sehrávají i praktici. Kvalita zdravotních služeb u nich ale není dle jeho názoru vždy stoprocentní.
„My máme v okolí praktiky, kteří jsou schopní a pošlou k nám pacienta pouze na konzultaci, případně takovou diferenciální diagnostiku. No a pak máme praktiky, kteří pacienta ani nezují. Já vždy říkám pacientům diabetikům, pokud máte praktického lékaře a nezul vás, tak neudělal takovou prohlídku, jakou měl u diabetika provést,“ říká.
Vyjadřuje se i k další své důležité specializaci, kterou je podiatrie. Obor představuje komplexní péči o nohy. Přičemž v Česku je to dle jeho názoru s péčí o nohy možná ještě horší než s péčí o zuby a určitě horší než s péčí o vlasy.
„Stejně jako se chodíme pravidelně stříhat, měli bychom pravidelně jednou nebo za dva měsíce zajít na pedikúru, kde nám nohy ošetří kvalifikovaný pracovník, který má teoretické i praktické znalosti,“ říká s tím, že význam podiatrie by připodobnil k významu dentální hygieny ve stomatologii.
Daniel Tácha
