Autismus u dětí provází mnoho mýtů. Dle některých dětských psychiatrů tím vůbec nejrozšířenějším je, že autismem trpí i děti jen nevychované. Jsou tu ale i mýty, které provází děti se skutečnou poruchou autistického spektra.
Na některé z nich upozorňuje Občanské sdružení ProCit, které se věnuje péči o osoby s poruchami autistického spektra více než 12 let. Od roku 2014 nabízí i sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi s handicapem, zejména pak pro děti s autismem ve věku od 1 do 26 let.
„Zůstává fakt, že na spektru, na kterém se nacházíme my všichni, se lidé s autismem ocitli za nějakou pomyslnou hranicí a naplnili kritéria pro stanovení diagnózy. Stručně řečeno, došli ve své ´jinakosti´ dál než my ostatní,“ říká předsedkyně ProCit Irena Vítovcová.
Dodává, že typický člověk s autismem neexistuje. Říká, že projevy poruchy autistického spektra [PAS] jsou velmi různorodé. Každý člověk je jiný, a u lidí trpících PAS to platí dvojnásob. A pak je tedy problém, pokud autismus provází ve společnosti mnoho podivných mýtů.
Autismus u dětí se neprojevuje genialitou
Nejčastějším mýtem, který má většina lidí spojený s autismem, je představa, že typický autista je geniální Rain Man [autista ze stejnojmenného amerického filmu, jež dokáže geniálně počítat, zejména pak karty v Black Jacku, pozn. red.]. Je tomu právě naopak. Člověk s autismem je většinou mentálně retardovaný. A tím pádem se u něj nevyskytuje logicky žádná výjimečnost ani genialita. Výjimeční, jedineční bývají někteří lidé s Aspergerovým syndromem. A podle Ireny Vítovcové jsou to právě oni, jež mohou být nadmíru inteligentní.
„Zatímco v jedné oblasti mohou být geniální, v jiných oblastech mohou mít deficit takového charakteru, že jim způsobuje problémy v běžném životě,“ upozorňuje.
Zdůrazňuje, že v praxi lidé s poruchami autistického spektra mají geniální schopnosti pouze výjimečně. Vyjadřuje se i k pacientům s Aspergerovým syndromem. Ti si dle jejích slov vysoký intelekt většinou velice dobře uvědomují. V jejich případě je podle ní důležité, jaké jsou osobnosti. Zda jsou introverti, melancholici, úzkostní, uzavření či naopak extroverti.
„Introverti bývají většinou obětí šikany. Extroverti naopak mohou být těmi, kteří šikanují,“ popisuje dopady výjimečnosti v praxi.
Chůze po špičkách a projevy emocí
Další mýtus zní – děti s autismem se nerady objímají, neprojevují city a emoce. Není to pravda. Naopak, děti s autismem dle odborníků z praxe projevují city často a podstatně přirozeněji než zdravé děti.
„Děti s autismem nás rády objímají, pusinkují a drží se některých lektorů jako klíště. My je naopak v rámci nácviků sociálních dovedností učíme vhodnému sociálnímu chování,“ říká Vítovcová.
Zároveň vyvrací další mýtus. Totiž, že děti s poruchou autistického spektra chodí po špičkách. Není to dle ní pravda už jen proto, že po špičkách v určitém období chodí i mnoho zdravých dětí.
„To, že některé děti chodí po špičkách, ještě neznamená, že mají PAS. Autistické děti mají stejně jako ostatní svůj osobitý vývoj, projevy i postup v časové lince. Není proto možné označit některé symptomy autismu za typické.,“ říká předsedkyně sdružení ProCit.
V této souvislosti připomeňme slova diabetologa a prezidenta České podiatrické společnosti Miroslava Koliby. Ten v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz varoval maminky, aby nenutily své malé děti k vzpřímené chůzi.
„Ta základní zpráva v péči o nohy u dětí je, nestavět malé děti předčasně na dvě nohy. Chyba je nutit děti do chůze, když na to nejsou připraveny. Dobré je, nechat jim tu fázi ´po čtyřech´ co nejdelší. Neříkám do pěti let, ale nezoufat si, když dítě ještě v roce nechodí. Důležité je, aby se mu správně vyvinula páteř a pak bude mít i zdravé nohy,“ uvedl v podcastu ZdraveZpravy.cz Koliba.
Veganství ani bezlepková dieta autismus neléčí
Další z mýtů pak zní, že autisté neudrží oční kontakt. Ale znovu. U každého jedince je to jiné. Někdo očima uhýbá, a naopak některé autistické děti koukají tak intenzivně, až uhnou pohledem ostatní. A navíc i zde dokáží pomoci speciální nácvikové terapie.
A jak říká Vítovcová, většinou jsou i úspěšné: „Spousta takových dětí, které u nás za jedenáct let odrostly a jimž je teď 20 let, se naučila správnému očnímu kontaktu.“
Zároveň upozorňuje, že někteří z rodičů se mylně domnívají, že pokud dítěti s autismem nasadí bezlepkovou nebo bezlaktózovou dietu či veganství, tak je z nemoci vyléčí. I to je dle jejích slov velký omyl, protože autismus je vrozená psychiatrická vada.
„Z autismu se nedá vyléčit, pouze jde zmírnit některé příznaky. Samozřejmě platí, že některý člověk s autismem je hyperaktivnější. Pokud se mu sníží přísun cukru, tak se stejně jako zdravý člověk zklidní, avšak nevyléčí,“ tvrdí.
A dodává, že většina lidí s poruchami autistického spektra má nedostatek hormonu serotoninu a dopaminu. Špatně se jim proto vyplavuje hormon melatonin, tedy hormon spánku. A proto někteří z nich trpí nespavostí. Což platí jak pro velké, tak malé autisty.
–DNA–
