Po lockdownech, zavřených školách, práci z domova a jiných vládních opatřeních v posledních dvou letech řádění pandemie, stojí evropské země před dalším problémem. Je jím nadváha a obezita Evropanů.
Lidé poslední dva roky zůstávali častěji doma. Nikam nechodili a vynechávali i jinak pravidelné lékařské prohlídky, které by na jejich přibývající tělesnou hmotnost včas upozornily. A tak kila přibývala. Výsledek je, že obezita dle mezinárodních statistik nyní hrozí každému jednomu z pěti dospělých obyvatel EU. V článku Extra COVID kilos highlight Europe’s deepening obesity crisissi si neblahého trendu všímá bruselský list Politico.
Přitom předkládá další známé příčiny nárůstu počtu Evropanů s nadváhou a obezitou. Je to moderní způsob života, jež se vyznačuje konzumací nezdravého, ale cenově dostupného jídla, ubývající manuální práce, a hlavně nedostatek pohybu. A k tomu tady jsou dopady pandemie covidu-19 do zdravotní péče.
Avšak podle listu Politico si nejsou v tomto ohledu všechny evropské státy zcela rovné. Za příklad země, která se s problémem obezity vyrovnává vůbec nejlépe, uvádí Finsko. Ano, to Finsko, kam šel „pracovat pro stát“ bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
Již v roce 2016, jak píše Politico, tato severská země spustila on-line platformu, díky níž mohli být pacienti se svými lékaři v kontaktu. Aplikace umožňovala poskytovat na dálku psychologickou terapii, nutriční poradenství a pomoc s dodržováním zdravého životního stylu. A poté, co udeřila pandemie, se tak péče o pacienty nijak nepřerušila.
„Jsme docela pyšní na to, že jsme nepřerušili léčbu obezity. Místo toho jsme ji digitalizovali,“ říká odborník na léčbu obezity z Helsinské univerzity Kirsi Pietiläinen.
Podle něj počet zájemců o léčbu během pandemie vzrostl zhruba dvakrát. Pravdou je, že se muselo také improvizovat. Kolektivní terapie tváří v tvář nahradil program Teams od Microsoftu. Díky němu se pacienti i lékaři mohli navzájem propojit.
Covid a obezita chodí ruku v ruce
Podle odborníků pandemie covidu-19 problém léčby obezity jen zdůraznila. Evropská agentura pro kontrolu nemocí tak jen potvrdila, co se dávno ví. Obezita a nadváha patří k první příčině úmrtí na těžký průběh covidu stejně jako úmrtí s ním.
Avšak lidí s nadváhou a obezitou v Evropě stále přibývá. Průzkum Public Health England zjistil, že více než 40 procent dospělých během lockdownů přibralo v průměru tři kilogramy. A na tělesné váze, což je alarmující, přibývaly v době pandemie také děti.
Britská vládní Health and Social Care Information Centre [HSCIC], respektive její sekce NHS Digital ohlásila, že míra obezity ve skupině 4letých a 5letých dětí vzrostla z 9,9 procenta v letech 2019 – 2020 na 14,4 procenta v letech 2020 – 2021. U 10letých a 11letých dětí se tento ukazatel ve stejném období zvýšil z 21 procent na 25,5 procenta.
Dále platí, že léčba obezity se spolu s léčbou jiných nepřenosných nemocí v době pandemie zanedbávala. To proto, že veškeré úsilí směřovalo pouze na udržení chodu zdravotnictví zahlceného pacienty s covidem-19.
„Ano, týká se to všech chronických onemocnění, ale mnohem více i léčby obezity, které se nevěnovalo ani tolik pozornosti jako ostatním chronickým nemocem,“ potvrzuje Luca Busetto, lékař a akademik z Padovy univerzity.
Zároveň přičítá zanedbání léčby obezity tomu, že se obvykle vnímá jako důsledek špatného životního stylu. Takové chápání má ale podle něj velice negativní dopady.
„Zatímco všechny léky proti cukrovce bývají hrazeny z veřejného zdravotního systému, léky na obezitu se nehradí, pacienti si je platí sami,“ popisuje lékař.
To, že se léčba obezity a nadváhy v době pandemie zanedbala, tvrdí i vedoucí vídeňské kliniky na léčbu obezity a prezident Rakouské asociace pro obezitu Johann Brix.
„Mnoho lidí na kliniku nepřišlo, protože se obávalo nákazy. […] A nyní tady máme spoustu i dost vážně nemocných pacientů,“ uvedl Brix.
Změna přístupu ve vnímání obezity
Obezitu lékaři definují jako nadměrnou či abnormální akumulaci podkožního tuku v těle. Obvykle se měří body-mass indexem [BMI]. Hodnota nad 30 se považuje za obezitu. Podle dosavadního náhledu, je obezita vlastně problém energetické bilance. Lidé konzumují více kalorií, než jsou schopni „spálit“ během dne. Přebytek se jim následně ukládá v podobě tuku.
Někteří odborníci podle listu Politico již tento názor nepokládají za zcela spolehlivý. A proto teorii přehodnocují. Obezitu pak nepřičítají pouze kaloriím.
„Nyní víme, že obezita má silnou biologickou příčinu. Ta se liší člověk od člověka. Když se vyvine stadium obezity z té či oné příčiny, stav si žije vlastním životem a nezmizí,“ říká zmíněný Kirsi Pietiläinen z Helsinské univerzity.
Ne že by potraviny a kalorie nehrály žádnou roli. Nalezení příčiny a důsledku je ale složitější. Lidská těla a genetika se totiž velmi liší. A potrava je něco víc než jen kalorie. Různé typy potravin ovlivňují lidské tělo různě. Například působí na hladinu hormonů nebo střevní bakterie.
To znamená, že způsob léčby nadváhy a obezity spočívající pouze ve spalování přebytečného tuku, dietě a cvičení, podle odborníků v mnoha případech už zkrátka neplatí. Jakkoli obojí zůstává podle odborníků klíčovým pomocným nástrojem.
Nový pohled na obezitu
A jsou tady i další možnosti léčby obezity. Jde o individuální nebo skupinovou terapii, bariatrickou operaci nebo operaci žaludku. Což vede k zabránění obezity vyššího stupně.
A dostupná jsou i nová léčiva, takzvaná antiobezitika. Příkladem list Politico uvádí Glucagon-like peptide-1 receptor agonists [GLP-1 Ras]. Lék lékaři podávali zprvu pouze diabetikům. Nyní se jeho využití rozšířilo i na léčbu příbuzného onemocnění cukrovky – na obezitu. Léky totiž pomáhají regulovat hladinu inzulinu a po podání vzbuzují dojem sytosti.
Již dříve ale existovaly léky na obezitu, to na bázi amphetaminu. Ale v tomto případě vedlejší účinky převažovaly nad přínosem léčby. Ve srovnání s tím mají zmiňované léky GLP-1 podstatně menší vedlejší účinky. I proto jsou první volba farmaceutické léčby.
Podle dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk, která lék GLP-1 semaglutide vyvinula, přípravek v klinických zkouškách vedl k 17 až 18% ztrátě hmotnosti. To ve srovnání s 25 až 30procentním poklesem dosaženým bariatrickou operací. I proto Evropská léková agentura [EMA] loni v listopadu doporučila tento lék podávat i při indikaci obezity.
„A dočkáme se ještě dalších a slibnějších léků na obezitu,“ tvrdí Brix z vídeňské kliniky.
Obezitou by se měli začít zabývat i politici
Evropské vlády dle listu Politico obezitu prozatím neberou příliš vážně. Jen málo evropských zemí – Irsko, Itálie a Německo – má národní plán boje s obezitou. Podobné iniciativy jsou přitom nástrojem veřejného zdravotnictví skoro ve všech unijních zemích. Podobně jako například plán boje proti rakovině. Dokument o unijní politice v oblasti onkologie ostatně patří k jedné z hlavních agend letošního českého předsednictví.
Tyto strategie, standardy, preventivní opatření a léčba daných nemocí pak vytvářejí v EU sjednocený a standardizovaný přístup.
„A Brusel by tak mohl pomoci i v problému obezity a nadváhy. V případě jiných nepřenosných nemocí Komise pomohla, když vytvořila na unijní úrovni plán, který slouží jako vzor pro národní vlády,“ říká Jacqueline Bowman-Busatová z Evropské asociace pro výzkum obezity.
Pokud nepomůže, Evropa se může brzy nadít pandemie obezity a nadváhy. Přičemž způsob léčby a prevence bude čistě na zdravotní gramotnosti té které evropské vlády.
Michal Achremenko
