OECD zveřejnila zprávu o českém zdravotnictví za rok 2021. V ní uvádí, že do konce srpna 2021 u nás zemřelo 30 400 lidí s covidem-19. Což je o 80 procent vyšší úmrtnost na milion obyvatel, než v té době činil průměr EU.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] zveřejnila pravidelnou zprávu Česká republika: Zdravotní profil země 2021. Zpráva vzniká ve spolupráci expertů OECD a European Observatory on Health Systems and Policies a Evropské komise. A zjištěné výsledky uvedené ve zprávě o zvládnutí pandemie covidu-19 v Česku jsou zdrcující. Ještě v roce 2020 zemřelo s onemocněním covid-19 v Česku přibližně 12 000 lidí [9,2 % všech úmrtí]. Avšak pak počet úmrtí prudce vzrostl.
„Střední délka života byla v Česku v roce 2020 o 2,3 roku kratší, než je průměr EU poté, kdy se mezi lety 2019 a 2020 dočasně zkrátila o jeden rok. Do konce srpna 2021 bylo evidováno 30 400 zemřelých s onemocněním covid-19. K tomuto datu úmrtnost na milion obyvatel byla o 80 procent vyšší než průměr v celé EU. Šlo přesně o 2 843 osob na milion obyvatel, když v EU to bylo 1 591 osob. Podle širšího ukazatele nadměrné úmrtnosti mohl být počet úmrtí přímo či nepřímo způsobených onemocněním covid-19 ještě vyšší,“ uvádí mimo jiné zpráva s odkazem na níže uvedenou tabulku.
Úmrtí s covid-19 a nadměrná úmrtnost dosáhly v Česku vrcholu na podzim 2020
Pozn.: Údaje o nadměrné úmrtnosti získané dne 17.6. 2021 Zdroj: Eurostat/ECDC
Česko podle hodnocení OECD dobře zvládlo první vlnu covidu-19, ale později v průběhu roku mělo potíže tento úspěch zopakovat. Vláda dle zprávy nezvládala rychle formulovat odpovídající opatření, a to jak při řízení druhé vlny, tak při plánování očkovací strategie a jejím zahájení.
„Rovněž chyběla jasnost a transparentnost v komunikaci a spolupráci s veřejností. Což přispělo k větší nedůvěře veřejnosti a k nedostatečnému dodržování opatření proti šíření koronaviru a dodržování testování a trasování,“ uvádí zpráva OECD.
Podle ní se střední délka života v Česku v posledních 10 letech neustále zvyšovala a v roce 2019 byla o dva roky nižší než průměr EU. Pandemie covidu-19 však zemi dočasně vrátila na úroveň roku 2013. Měla tak v tomto ohledu výraznější dopady než v mnoha jiných zemích EU. To s výjimkou zemí střední a východní Evropy. Rozdíl ve střední délce života žen a mužů činil šest let, tedy více než průměr EU [5,6 roku].
Češi pijí, kouří a jsou tlustí. Staří i mladí…
Velkou výzvou v oblasti ochrany veřejného zdraví jsou v Česku behaviorální rizikové faktory. Téměř polovinu všech úmrtí v roce 2019 lze připsat rizikovým stravovacím návykům, užívání tabáku a konzumaci alkoholu.
„Míra obezity se za posledních 15 let zvyšovala a u dospělých se nyní pohybuje kolem 20 procent. To přispívá k vysoké prevalenci diabetu a dalších onemocnění souvisejících se stravou. […] Míra obezity u dospělých v Česku patřila v roce 2019 k nejvyšším v EU. […] Míra konzumace alkoholu patří k nejvyšším v EU,“ konstatuje zpráva.
A OECD očekává, že v nadcházejících letech počty úmrtí souvisejících s nezdravým způsobem života dále porostou. Posílení ochrany veřejného zdraví a prevence je podle ní zásadním cílem strategie v oblasti zdraví na období 2021–2030. Ale také dodává, že si to vyžádá důkladnou implementaci a její monitorování.
Zpráva dále konstatuje známá fakta. Na onemocnění oběhové soustavy v roce 2019 v Česku stále připadalo více než 40 procent všech úmrtí a dalších 25 procent připadalo na rakovinu. Nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu zůstává nadále rakovina plic. Další významnou příčinou úmrtí v Česku je diabetes. Standardizovaná úmrtnost v důsledku této nemoci je čtvrtou nejvyšší v celé EU.
Lékařů je v Česku hodně, ale stárnou
Míra hustoty lékařů je v České republice dle OECD poměrně vysoká, i když jejich průměrný věk se zvyšuje. Dlouhodobý problém ale zůstává dostupnost zdravotních sester. Jejich nedostatek byl zřetelnější v letech 2020 a 2021, kdy chyběly především na odděleních pro léčbu onemocnění covid-19.
Podle OECD političtí činitelé zavedli k řešení tohoto problému mnoho opatření, včetně zvýšení odměn a kampaně na zvýšení atraktivity oboru. Dosud ale nevyřešili zásadní otázky jako je reforma karierní struktury a kompetencí zdravotních sester.
Zpráva dále uvádí, že hustota lékařů v Česku v roce 2019 [4,1 na 1 000 obyvatel] byla mírně nad průměrem EU [3,9]. Hustota zdravotních sester se pak blížila průměru EU [8,6 na 1 000 obyvatel, EU 8,4]. Nedostatek sester [zejména v nemocnicích] však byl podle OECD problém již dlouho před pandemií covidu-19.
Rostoucí počty neobsazených míst tak ohrožují fungování českých nemocnic. Nedostatek praktikujících sester dle OECD způsobují různé vlivy. Mezi nejdůležitější patřily relativně nízké mzdy [ty v posledních letech výrazně vzrostly, pozn. red.] a omezené možnosti kariérního postupu.
„Některé sestry údajně opustily svou práci ve zdravotnictví poté, co byly v roce 2004 zavedeny nové požadavky na vzdělání, kvůli kterým byly donuceny získat dodatečnou kvalifikaci, což jim ale následně umožnilo opustit tuto profesi,“ konstatuje OECD.
OECD nemluví jen o úmrtnosti v ČR, má i pozitivní zprávu
OECD naopak kvituje, že během pandemie Česko dosáhlo významných pokroků v digitalizaci a sdílení údajů. Chválí především systém eRecept, dále i video/telefonní konzultace s lékaři na dálku a denní publikování zdravotních dat.
„Digitalizace zdravotnictví je klíčovým strategickým cílem pro období 2021–2030, bude však vyžadovat značné investice a politickou pozornost, aby Česko dohnalo jiné země EU,“ tvrdí OECD.
A dále: Od roku 2011 Česko zaznamenalo klesající trend v počtu úmrtí na preventabilní a léčbou odvratitelné příčiny. Úmrtnost klesla o 14 procent u preventabilních příčin, a o 16 procent v případě odvratitelných příčin.
Tento trend je podle OECD výsledek mnoha faktorů včetně pokroků v medicíně, pokroků v organizaci péče a její kvalitě a zlepšení socioekonomických podmínek příznivých pro změny životního stylu.
„Pro další zlepšení je však zapotřebí větších investic do projektů v oblasti veřejného zdraví a motivace jednotlivců k přijetí zdravějších návyků. Jak preventabilní úmrtnost, tak léčbou odvratitelná úmrtnost je v Česku nižší než ve většině ostatních zemí střední a východní Evropy. Nicméně v obou bylo Česko v roce 2018 stále nad průměrem Evropské unie,“ uzavírá zpráva OECD.
Daniel Tácha
A to neustále slyšíme, jak máme vyspělé zdravotnictví. Jenom to má menší chybu, umírá nám více lidí, když onemocní. Je mi z toho smutno. Epidemie otevřela hodně lidem oči.
Jenže to o vyspělém zdravotnictví jsme slýchali v době klidu. Když se nic neděje, bijeme se do prsou. Ale když přijde takový problém jako pandemie a jde do tuhého, tak se pravda ukáže. Na začátku pandemie jsem ještě četl ty zprávy a věřil českým odborníkům. Dva roky s covidem mi ale úplně znevěrohodnily české elity, média a sleduji už jenom zahraniční doporučení z mezinárodně osvědčených institutů. Nejlíp Institut Roberta Kocha. O český doporučení už vážně nestojím. Covid nám zase ukázal, kde jsme, a kde je vyspělý svět. Bohužel.
Neházejte všechny do jednoho pytle! My máme spousty skvělých lékařů , bohužel jejich názory nesly na ruku těm … ve vládě a lidé jako je Kubek není odborník je to úplatných hajzl!
Je jasné, že největší nadúmrtí na milion obyvatel bude mít země, která byla rekordmanem v počtu nakažených. Správné srovnání by tedy bylo počet nadúmrtí na počet nakažených, tohle je totálně zavádějící a nevypovídá o stavu zdravotnictví.Humus.