Prodej léků na předpis loni meziročně stoupl o deset procent. Jde o nejrychlejší tempo růstu za posledních pět let. Hodnota trhu s léky na předpis loni dosáhla celkem 78 miliard korun. Vyplývá to z dat společnosti IQVIA.
Podle nich loni v černých číslech skončily všechny kategorie ATC1, ve kterých se sledují hlavní skupiny léků podle jejich účelu užití. Doplňme, že ATC klasifikace, tedy Anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace léčiv, je mezinárodní systém třídění léčiv používaný od roku 1976 Světovou zdravotnickou organizací [WHO]. A dále, že veškeré uvedené hodnoty prodejů léků na předpis jsou uvedeny v cenách výrobce bez DPH.
Z hlediska patentové ochrany léků na předpis se dle aktuálních dat nejvíce dařilo léčivům s aktivní patentovou ochranou. Tyto léky zaznamenaly 22% růst. Na celkových prodejích preskripčních léků se tak již podílí více než 40 procenty.
„Růst prodejů léků na předpis je tažený právě touto kategorií. Na celkovém růstu trhu s léky na předpis se léky s aktivním patentem podílí více než dvěma třetinami. Naproti tomu prodeje léků, jejichž patent již vypršel, se za minulý rok snížily o šest procent. Čímž se potvrdil dlouhodobý trend poklesu této kategorie,“ uvádí ve své zprávě IQVIA.
Třetí významnou kategorií jsou léčiva, která nikdy patentem chráněna nebyla. Zpravidla jde o generické léky. Ty meziročně zvýšily tržby o 4 procenta.
Inovativní léčiva nesou nejvíc peněz
Podle dat IQVIA jsou to inovativní léčiva [neboli originální léčiva, pozn. red.], která si na trhu preskripčních léků drží dominantní postavení s 10% růstem. Jejich podíl na trhu z pohledu hodnoty tak loni stoupl na více než 70 procent.
„Přístup k novým inovativním lékům se v posledních letech zásadně zlepšil pro české pacienty. Což se projevuje i na růstu farmaceutického trhu, který byl tažen právě inovativními léky zejména v nemocničním segmentu, který vyrostl o 14 procent. Retailové prodeje stouply o pět procent ve srovnání s rokem 2020,“ říká generální ředitel IQVIA pro Českou republiku a Slovensko Martin Šlégl.
Podle něj v dalších letech nelze čekat nic jiného než další růst jejich prodejů. Ten pozitivně ovlivní schválená novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která ještě více zjednoduší přístup pacientů k vysoce inovativním lékům a terapiím na vzácná onemocnění.
Co se týče generických léčiv, i jejich prodeje loni dle aktuálních dat zaznamenaly růst. A to ve výši pěti procent. Rostly také prodeje biosimilárních léčiv, tedy alternativ k originálním biologickým lékům. Na celkových prodejích léků na předpis se tak již podílejí dvěma procenty. Tato kategorie stále vykazuje vysoké tempo růstu [loni +9 %].
Prodej volně prodejných léků spolu s testy na covid
U volně prodejných léků a doplňků stravy a produktů pro zdravotní péči se v loňském roce potvrdilo stabilně pokračující meziroční tempo růstu [+9 %]. Hodnota prodejů tohoto segmentu se tak dostala na úroveň 29 miliard korun.
Na trhu volně prodejných léčiv se nejvíce prodávaly léky proti kašli a dalším respiračním potížím. Jejich prodeje loni vzrostly o 12 procent. Vitamíny a další doplňky stravy skončily druhé s 9% meziročním růstem. Třetí kategorií s ohledem na výši tržeb byly léky na úlevu od bolesti. A to přesto, že v jejich případě tržby oproti roku 2020 stagnovaly. Čtvrtou nejprodávanější kategorií pak byly produkty na podporu trávení [meziročně +6 %].
Do celoročního shrnutí se promítla podle produktového ředitele IQVIA Dominika Hermana i vládou nařízená povinnost testovat zaměstnance na onemocnění covid-19.
„Pátou nejprodávanější kategorií volně prodejných produktů se tak náhle stala měřicí a testovací zařízení. Mezi která patří i testy na covid-19. Prodeje těchto výrobků meziročně zvýšily o 135 procent. V lékárnách tato kategorie zaznamenala tržby 1,6 miliardy korun,“ říká Herman.
Mírně vzrostl i online prodej léků a dalších produktů
Svůj podíl na celkových tržbách podle dat IQVIA opět zvýšily internetové lékárny. Nikoli však dramaticky. Zatímco v roce 2020 činil jejich podíl 12 procent, loni stoupl o dvě procenta na 14 procent. Tak jako tak se ale internetové lékárny na celkovém růstu segmentu volně prodejných produktů podílely téměř 30 procenty. Samy zaznamenaly meziroční růst o 22 procent [více k tématu zde].
Nejprodávanější kategorií v internetových lékárnách loni byly vitamíny a jiné doplňky stravy s meziročním růstem +19 %. Druhé skončily léky proti bolesti s 2% růstem a třetí byla již zmiňovaná měřicí a testovací zařízení se 180% tempem růstu.
Velmi populární se v oblasti online nakupování stala také kosmetika. Kosmetické produkty pro ženy byly čtvrtou nejprodávanější kategorií. Tržby v této kategorii stouply o 26 procent. Kategorie obecné kosmetiky podle aktuálních dat skončila šestá s růstem o 39 procent. Vlasové produkty obsadily desátou pozici díky o 30 procent vyšším tržbám než v roce 2020.
„Pokud pomineme náhlý skok kategorie měřicích a testovacích zařízení, dosáhly tyto tři kosmetické kategorie mezi nejprodávanější desítkou vůbec nejrychlejšího růstu. Nicméně na rozdíl od testovacích zařízení, u kterých v budoucnu očekáváme návrat do standardních čísel poté, kdy pomine povinnost testovat zaměstnance, v internetovém prostoru u dermokosmetiky předpokládáme udržení jejich pozice,“ uzavírá produktový manažer společnosti IQVIA Ondřej Frič.
–DNA–
