Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ] podal trestní oznámení kvůli hospodaření s penězi na informační podporu protiepidemických opatření. A trestní oznámení podal již během své kontroly. Informaci přinesly Hospodářské noviny [HN].
Podezření směřují na náklady na Chytrou karanténu. Kontroloři NKÚ již loni prověřovali vynakládání peněz v Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] a v Národní agentuře pro komunikační a informační technologie [NAKIT].
A právě NAKIT je správcem protiepidemických systémů Chytrá karanténa a vypnutého systému eRouška. Oba projekty přitom řídilo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] ve spolupráci s Ministerstvem obrany ČR [MO ČR.]. Podle HN se podezření z porušení zákona týkají rezortu zdravotnictví. Což deníku potvrdil i jeho mluvčí Ondřej Jakob.
„Evidujeme policejní žádost o součinnost v této věci. Ministerstvo zdravotnictví jí vyhovělo, ale nemůže se k podrobnostem vyjadřovat,“ uvedl Jakob.
NAKIT odmítá kriminální nakládání s penězi státu
Zástupci Národní agentury pro komunikační a informační technologie naopak odmítli, že by si od něj policie vyžádala nějaké dokumenty. Mluvčí NAKIT Lukáš Trnka HN nicméně potvrdil, že úřad kontroloval nakládání s penězi v souvislosti s IT podporou Chytré karantény. V závěrečné zprávě ale dle jeho slov nebylo konstatováno žádné porušení zákona.
Zprávu o výsledku kontroly úřad podle HN nezveřejnil, odmítl ji také komentovat.
„Dokud orgány činné v trestním řízení nepotvrdí, že zveřejnění kontroly neohrozí jejich práci, nelze její závěry zveřejnit. Toto potvrzení očekáváme v řádu týdnů,“ řekla HN poradkyně prezidenta NKÚ Miloslava Kaly Olga Málková.
Kontrolní závěr projednal NKÚ na konci ledna, kdy se obrátil i na Městské státní zastupitelství v Praze, s policií ale v této věci spolupracoval již dříve.
„Již v průběhu kontroly byl NKÚ osloven orgány činnými v trestním řízení s žádostí o spolupráci, kterou samozřejmě poskytl,“ uvedla Málková.
Mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala Hospodářským novinám potvrdil, že podání od NKÚ žalobci evidují.
„Obsah ale není možné s ohledem na krátkou dobu od jeho doručení, též s ohledem na jeho probíhající zpracování, blíže komentovat,“ uvedl Cimbala.
Případem se zabývá policie. Přičemž policisté se podle deníku mimo jiné zajímají také o informační podporu hygienických stanic.
Chytrá karanténa stála a stojí velký majlant
Projekt Chytrá karanténa, který vznikl v době pandemie covidu, v letošním roce počítal s náklady ve výši 651 milionů korun. A to přesto, že MZ ČR již loni v listopadu ukončilo jednu z jeho částí – projekt eRouška.
Nejvíce peněz, 285 milionů korun, mělo letos směřovat v projektu Chytrá karanténa na provoz call centra, které se podílí na trasování nakažených. Dalších 195 milionů na systémy, které provozuje a rozvíjí NAKIT. Koordinátorem projektu Chytrá karanténa na MZ ČR byl svého času Daniel Köppl, který se na MZ ČR přesunul z MO ČR, jenž na projektu participovalo. Následně se Köppl stal mluvčím ministerstva, když vystřídal Gabrielu Štěpanyovou, která se přesunula na pozici vedoucí kabinetu ministra Adama Vojtěcha [za ANO]. Oba dva na úřadu skončili v momentě, kdy ANO prohrálo volby.
Ještě předloni vláda přitom počítala s tím, že projekt v letošním roce vyjde na 400 milionů korun. Loni však kabinet Andreje Babiše [ANO] navýšil finance na projekt o dalších 272 milionů korun. A to přesto, že podle původních údajů náklady na projekt vycházely na podstatně méně peněz. Například provoz call centra, které zajistí část epidemiologického šetření a provoz informační linky 1221, měl stát 16,5 milionu bez DPH měsíčně. To je 198 milionů korun za rok [bez DPH]. Po navýšení už to bylo o 87 milionů korun více.
–ČTK/DNA–
