Dohodovací řízení o úhradách ze zdravotního pojištění pro rok 2023 začalo. Svaz zdravotních pojišťoven, v němž jsou zaměstnanecké pojišťovny, navrhuje ponechat úhrady bez navýšení. Důvod je jejich schodkové hospodaření.
Podle vyjádření prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislava Friedricha v příštím roce nelze navýšit stávající úhrady z veřejného zdravotního pojištění poskytovatelům zdravotní péče. Argumentuje deficity v hospodaření zdravotních pojišťoven. Bez povšimnutí ale nechává rezervy pojišťoven.
Letošní dohodovací řízení mezi poskytovateli zdravotní péče a plátci, tedy zdravotními pojišťovnami, o úhradách na příští rok začalo na Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR] ve čtvrtek 3. února.
I pojišťovny čekají na novelu státního rozpočtu
Ze zdravotně pojistných plánů pojišťoven vyplývá, že systém veřejného zdravotního pojištění za loňský rok zřejmě vykáže schodek ve výši zhruba 15,6 miliardy korun. Přičemž letos by měl systém hospodařit se schodkem 9,5 miliardy korun. Tento rok mají být příjmy 431,2 miliardy korun [+6,3 % meziročně], výdaje 440,7 miliardy korun [+4,6 % mez.]
„Současný plánovaný deficit už nelze protahovat do dalšího roku,“ uvedl Friedrich.
Podle něj se budou příjmy a výdaje na příští rok teprve upřesňovat podle toho, jak vláda příští týden uvede letošní rozpočet.
„Určitě do cenových jednání nepůjdou pojišťovny s tím, že by bylo možné ceny navyšovat. Protože celkové náklady porostou i tak, například za léky, včetně těch mimořádně nákladných centrových, nebo za obtížně regulovatelné výkony,“ vysvětlil.
Covid-19 stál hodně peněž, to ostatní už méně
Před rokem 2020, v němž se u nás začal šířit koronavirus, hospodařilo sedm tuzemských zdravotních pojišťoven s výraznými přebytky. Změna nastala s příchodem covidu, kdy výdaje pojišťoven rázem narostly. Například zprvu kvůli půlročnímu odpuštění minimálních plateb na zdravotní pojištění pro živnostníky. Výdaje veřejného pojištění výrazně navýšily i několikery odměny zdravotníkům za práci v době covidu a očkování proti covidu. A nemalé částky pojišťovny vydávaly a stále vydávají za testování a provoz odběrových míst.
Dopady do rozpočtů zdravotních pojišťoven zmírnilo navýšení plateb za státní pojištěnce. Nicméně i přesto musely začít rozpouštět rezervy vytvořené v dobách, kdy se české ekonomice dařilo. Avšak ani ty nejsou zanedbatelné. Ke konci loňského roku činily několik desítek miliard korun. A například Všeobecná zdravotní pojišťovna [VZP ČR] ještě loni v říjnu hospodařila s přebytkem 1,9 miliardy korun. Přičemž letos počítá s tím, že sice spotřebuje veškerou rezervu na běžném účtu základního fondu, jíž pokryje schodek. Nicméně na dalších účtech by jí mělo zbývat ještě cca 20 miliard korun.
VZP ČR: dohodovací řízení zatíží míra nejistoty
Na českém trhu veřejného zdravotního pojištění působí celkem sedm zdravotních pojišťoven. Největší z nich je již zmíněná VZP ČR se zhruba 5,9 milionu pojištěnců. Náměstek ředitele VZP ČR Jan Bodnár nyní nechce upřesnit, s čím největší tuzemská pojišťovna do jednání jde. Nepovažuje to totiž za vhodné vůči partnerům.
„Už dnes lze ale říci, že dohodovací řízení pro rok 2023 bude určitě zatížené jistou mírou nejistoty ohledně dalšího financování. A to v souvislosti nejen s otázkami kolem dalšího vývoje epidemie, ale i zvyšujících se nákladů ve zdravotním systému,“ reagoval náměstek.
Ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek potvrdil, že pojišťovna již letos zřejmě spotřebuje veškerou rezervu, kterou má na běžném účtu základního fondu. Právě z něj se hradí zdravotní péče. V roce 2023 bude zřejmě situaci řešit tím, že použije rezervy ostatních fondů, čímž ale opět dojde k vnitřnímu zadlužování.
–ČTK/VRN–
