Mladoboleslavská Klaudiánka otevřela kýlní centrum

Náhlé zvětšení kýly, bolest v místě jejího výskytu či potíže s větry a stolicí i při mírnější kýle jsou důvody k návštěvě odborného pracoviště zvaného kýlní centrum. Jedno takové mají i v mladoboleslavské Klaudiánově nemocnici.

Kýlní centra se postupně otevírají po celé Evropě, obvykle při chirurgických pracovištích. Pacienty v nich léčí lékaři se specializací na kýly, takzvaní herniologové.

„V těchto centrech se operuje velké množství pacientů s kýlou. Na tyto operace jsou vyčlenění lékaři, kteří se zabývají hlavně problematikou kýl,“ vysvětluje lékař Kýlního centra Klaudiánovy nemocnice Matěj Glomba.

Lékaři pracující v kýlních centrech podle něj sledují a používají nejnovější materiály a standardy léčby doporučované Evropskou kýlní společností. A léčba v takových centrech přináší pacientům nejednu výhodu, jak potvrzuje Glomba.

„V konečném důsledku má léčba a sledování pacientů v kýlní poradně výhodu ve snižování počtu komplikací, zlepšení kosmetického efektu, menších bolestí a tím i rychlejšího návratu do běžného života,“ vyjmenovává lékař.

Návštívit kýlní centrum je rychlé a vyšetření nebolí

Samotné vyšetření v kýlním centru je dle něj nebolestivé. Většinou trvá 10 až 15 minut. Některé pacienty lékař pro jistotu vyšetří ještě ultrazvukem nebo CT přístrojem.

„Poté podle nálezu a výsledků vyšetření doporučíme pacientovi nejvhodnější řešení jeho obtíží, obvykle typ operačního výkonu,“ popisuje lékař.

Po operaci kýly pacienti zůstávají na lůžku tři dny až týden. To podle typu kýly a jejich pooperační kondici. Nelze však generalizovat.

„Výjimkou není propuštění nemocného domů první pooperační den,“ říká Glomba.

Přibližně po deseti dnech od výkonu lékaři odstraňují stehy. Zhruba šest až osm týdnů by měl pacient setrvat v klidovém režimu. Zdržet se má především fyzické zátěže. Odborníci v době rekonvalescence doporučují i používání kýlního pásu, jenž odlehčí tlak na břišní stěnu.

„Pacienty po operaci kýly lékaři standardně sledují v intervalu šest týdnů a šest a dvanáct měsíců po výkonu. Po náročných výkonech dokonce i déle,“ přibližuje lékař.

Mladoboleslavské kýlní centrum ošetří ročně 350 pacientů

Lékaři z kýlního centra Klaudiánovy nemocnice ročně odoperují přibližně 350 operací kýl u pacientů starších tří let. U dětí pak nejčastěji řeší takzvané kýly vrozené.

„Dětské kýly operujeme u dětí od tří let, mladší děti by měly vyhledat specializované pracoviště dětské chirurgie,“ říká Glomba.

Nejčastěji se podle něj lékaři ve svých praxí setkávají s tříselnou kýlou, to ve zhruba 75 procentech případů, více pak u mužů. Přibližně v deseti procentech operují kýlu pupeční a stejným podílem se na výkonech podílí kýly v jizvě. V posledních letech přibývá pacientů právě s kýlou v jizvě. To Glomba vysvětluje obecně růstem počtu operovaných pacientů.

Na operaci pacienti Klaudiánovy nemocnice čekají maximálně osm týdnů. Výkon je neodkladný až na výjimky, kdy pacient nemůže operaci podstoupit. Kýla totiž sama nemizí.

K zesílení břišní stěny lékaři používají „záplaty“

„Operace kýly spočívá v navrácení útrob zpátky do dutiny břišní a uzavření oslabeného místa stěny břišní,“ popisuje Glomba s tím, že k zesílení břišní stěny používají lékaři i speciální síťky, někdy laicky nazývané jako záplaty.

Kýlu chirurg odoperuje buď klasicky, nebo laparoskopicky. Trendem v chirurgii a tedy i při operacích kýly je vybrat pacientovi léčbu přímo na míru.

„Na našem pracovišti již mnoho let s úspěchem používáme laparoskopickou metodu operace tříselné kýly TEP,“ říká Glomba.

Jde o léčbu, kdy se operuje zcela mino břišní dutinu, čím se snižuje četnost výskytu srůstů po operaci a pooperační bolestivost. Mimo to lékaři zavádí nové moderní techniky i pro operace kýl v jizvě a obrovských břišních kýl.

„Jedná se hlavně o komponent separační operace. Ty se podle typu a velikosti kýly provádí klasickou i laparoskopickou metodou,“ dodává lékař.

Pacienti z Mladé Boleslavi a jejího okolí se pak na vyšetření do kýlního centra Klaudiánovy nemocnice objednávají na telefonním čísle 326 742 106, a to i bez doporučení praktického lékaře. Tamní ambulance funguje jednou týdně.

Pouze kýlní pás kýlu neuzdraví, tvrdí lékaři

Kýla je v podstatě vysunutí některého z orgánu dutiny břišní, nejčastěji střeva, oslabenou nebo defektní částí stěny břišní. Oslabení břišní stěny pacienta může být fyziologické, tedy vrozené, nebo získané. Například následkem jizvy po operaci.

Ačkoli je většina kýl zpočátku neškodná a jde spíše o kosmetickou vadu, tak ale u všech kýl reálně hrozí takzvané uskřinutí. To je závažný, často život ohrožující stav, kdy je orgán, který je součástí kýly [nejčastěji střevní klička, pozn. red.], utlačovaný. Následně se přestává orgán prokrvovat a dochází k jeho odumírání. Stav vyžaduje okamžitou operaci, kdy lékař odstraní odumřelou část střeva. V některých případech zavádí střevní vývod.

Riziko vzniku komplikací po neodkladné operaci pro uskřinutou kýlu je daleko vyšší než u plánované operace, upozorňují lékaři. Při se totiž většinou nezasahuje do orgánů v dutině břišní. Kýly se pacient zbaví pouze operací. Neoperační léčba, kdy pacient nosí kýlní pás, kýlu nevyléčí. Nošení kýlního pásu jako řešení odborníci doporučují pouze pacientům, kteří se neoperují kvůli nedobré zdravotní kondici.

–VRN–