Izrael, Chile nebo Německo chtějí podávat již čtvrté dávky vakcíny proti covidu. Odborníci ale vyjadřují pochyby. Už třeba proto, že v mnoha jiných zemích jsou miliony lidí, kteří nemají ani první dávku.
V Izraeli začali v lednu nabízet některým občanům čtvrtou posilující vakcínu, jakož i v Chile. Řecko se ji chystá nabídnout lidem s oslabeným imunitním systémem. Německo o tom uvažuje a Británie tuto možnost také zvažuje, ačkoli to její odborníci zatím nedoporučují. A stejně tak čtvrtou dávku nedoporučuje za současné situace ani Světová zdravotnická organizace [WHO].
„Další posilovací dávka aplikovaná po posilovací dávce jen v malém počtu zemí pandemii nezastaví. To proto, že miliardy lidí v chudých zemích zůstanou bez ochrany proti covidu-19,“ uvedl například generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Jakkoli jeho slova bohaté země od čtvrté dávky podle pozorovatelů zřejmě neodradí, z hlediska celosvětového zvládání pandemie míří nejspíš do černého. Odborníci z bohatých i chudších zemí se totiž shodují, že pravidelné a opakované podávání posilujících dávek již po několika měsících, není strategie, která svět zachrání před covidem-19 a zejména pak jeho případnými dalšími mutacemi.
Kritika čtvrtých dávek mluví jasnou řečí
Za pravdu jim přitom dává zkušenost ze zemí, kde je proočkovanost slabá už i první dávkou vakcíny. Omikron zdravotníci poprvé indikovali v Botswaně a v Jižní Africe. Což jsou právě země, ve kterých je míra proočkování jen zlomkem míry proočkovanosti v mnoha zemích Evropské unie, Izraeli nebo USA.
„Nikdo si nemůže být před covidem-19 a jeho dalšími mutacemi jistý. Pokud si nejsou jistí všichni,“ opakuje dlouhodobě v této souvislosti šéf WHO.
A není sám. Stejný názor má profesor vakcinologie na University of the Witwatersrand a poradce jihoafrické vlády pro očkování Shabir Madhi.
„Argument WHO se zřejmě ještě nedostal do zemí, které uvažují o dalších a dalších posilovacích dávkách. Snahy o čtvrté a případně i další dávky vakcíny v zemích s vysokou mírou proočkovanosti jsou krátkozraké,“ tvrdí.
A nejen to: „Opravdu nevěřím, že země, které tyto kroky plánují v masivním měřítku, mají jasný cíl. Pokud tedy nevěří, že mohou eliminovat virus a uzavřít své hranice před ostatním světem, aby zabránily průniku dalších mutací.“
Obdobné hlasy zaznívají z Velké Británie. Andrew Pollard, který předsedá tamějšímu Poradnímu výboru pro očkování, prohlásil, že jednoduše není „udržitelné“ očkovat každého obyvatele planety každé čtyři nebo každých šest měsíců.
„Dokonce se nám nepodařilo oočkovat první dávkou ani všechny lidi v Africe. Takže o to dál máme do stavu, kdy bychom je oočkovali čtvrtou dávkou,“ dodal Pollard pro BBC.
Jeho výbor navíc sdělil, že z jeho dat vyplývá, že i jedna posilovací dávka, tedy třetí, zajistí dostatečnou ochranu proti vážnému onemocnění a není zapotřebí počet posilovacích dávek zvyšovat. A to ani v případě zranitelnějších skupin obyvatelstva.
Věda víru v posilovací dávky nesdílí
Mnohé země ale na výše uvedené argumenty neslyší. Například německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach aktuálně vyjádřil znepokojení, že země nebude mít dost vakcín pro čtvrté dávky. A proto inicioval speciální objednávky od americké Moderny.
Anebo Izrael. Jeho autority pro ospravedlnění čtvrté dávky citují prozatímní data z lokální studie, která říká, že čtvrtá dávka vakcíny od BioNTech/Pfizer významně zvyšuje hladinu protilátek. A to přesto, že odborník na infekční nemoci na univerzitě v KwaZulu-Natalu [JAR] Richard Lessels říká, že aplikace posilujících dávek v Jižní Africe „není efektivní strategií proti prevenci infekce.“
A jsou tu i pochyby o účinnosti čtvrtých dávek. Imunolog David Martinez, jenž spoluvyvíjel vakcíny Johnson and Johnson a Moderna, řekl, že vakcíny sice dobře chrání proti vážným onemocněním, ale přitom, jak virus mutuje, je pro ně stále těžší vytvářet protilátky.
„Něco docela jiného by bylo, pokud by vakcíny bránily přenosu nákazy. Teď není navíc ani zřejmé, kolik posilujících dávek je zapotřebí. A nikdo nemá věšteckou kouli,“ uvedl.
O čtvrté dávce pochybuje i Roman Prymula
Zdrženlivý ke čtvrtým dávkám je i bývalý předseda České vakcinologické společnosti a exministr zdravotnictví Roman Prymula. Jak uvedl pro deník Blesk, lidské tělo by na čtvrtou dávku nemuselo ani správně reagovat.
„Pokud ta frekvence těch podnětů [dávek vakcíny, pozn. red.] je příliš vysoká, tak dochází k určité imunotoleranci. Tady to znamená, že pokud my očkujeme vakcínou, která úplně nekryje variantu omikron, tak jsme nuceni očkovat v poměrně velké frekvenci, abychom díky vysoké hladině protilátek navodili určitou obranyschopnost, která je vidět a skutečně tady je,“ popsal v deníku Blesk Roman Prymula.
Potvrdil, že protilátky v těle po třetí dávce sice vzrostou asi dvacetinásobně, ale pak také velice rychle klesají.
„Po čtvrté dávce už ten nárůst je jenom pětinásobný a pak dochází k jejich ještě rychlejšímu poklesu.[…] To jsou jasné důkazy toho, že není cestou opakování očkování donekonečna, ale cestou je, abychom tady měli vakcínu, která bude pokrývat nové varianty covidu,“ dodal.
A podobně hovoří imunolog z Washington University v Saint Louis v New York Times: „Spíše než po třech dávkách přidávat další, počkejme si na vakcínu vyvinutou přímo proti omikronu. Případně těm mutacím, které ještě přijdou.“
Na závěr dodejme, že i když výrobci vakcín zvyšují své výrobní kapacity, omezená nabídka vakcín se stala příčinou nesplnění cíle WHO proočkovat 40 procent světové populace do roku 2021. Přesto The Independent Allocation of Vaccines Group při WHO očekává, že v polovině roku 2022 bude k dispozici dostatek vakcín k proočkování 70 procent světové populace. A to třemi dávkami. Avšak, jak již bylo naznačeno, trvání na čtvrtých dávkách v některých zemích by mohlo tyto plány celkem jistě zhatit.
Michal Achremenko
