Až se covid stane normou, hra skončí, tvrdí vědci

Podle vědců se blíží den, v němž ten, kdo onemocní covidem, zůstane doma den či dva, a pak se vrátí k běžnému životu. Proč? Protože lidský organismus si na covid zvykne natolik, že pro něj přestane být nebezpečný.

Podle mnohých je nadějí v této věci omikron. Ten se rychle šíří, ale lidé ho zvládají lépe než předchozí delta variantu koronaviru.

„O svátcích jsme se sešli s příbuznými z Francie. Dva dny po tom celá naše rodina ulehla se silným nachlazením. Bolela nás hlava, svaly, klouby, kosti. Všichni jsme měli horečku. To trvalo den, bylo to nepříjemné. Druhý den nemoc ustoupila a začali jsme fungovat. A během několika dalších dnů jsme byli ok,“ říká 44letý muž ze Středočeského kraje, jenž si ale nepřeje být jmenován.

„PCR testy nám potvrdili covid. To nepřekvapilo. Nástup nemoci byl tvrdší než u běžné chřipky. Stejně tak ale i její zmizení. Za jediné neštěstí na celé věci považuji, že jsme museli být v izolaci 14 dní. Což byl problém zejména u docela zdravých dětí, které znovu nechodily do školy. A to přesto, že v těch dnech, vláda akorát zkrátila karanténu a izolaci na pět dnů. To se nás bohužel netýkalo, my jsme měli odběr o pár dnů dříve,“ dodává.

Karantény i izolace vydané do pondělí 10.1. trvají 14 dnů

Upozorňuje, že covidem se rychle nakazili všichni, kteří se o svátcích blíže setkali s příbuznými z Francie, u nichž se nákaza taktéž potvrdila. A všichni byli plně očkovaní proti covidu. Jsou tu ale i dvě výjimky. Komorbidní člen rodiny, jenž ale měl již třetí dávku očkovaní. A více než 90letý děda, taktéž s podanou posilovací dávkou vakcíny.

„Tchýně se ještě potýká se suchým kašlem, jinak je v pořádku, stejně jako ostatní. To, zda jsme měli omikron, nám laboratoř nesdělila,“ dodává muž s tím, že si ale myslí, že nic než omikron vzhledem k jeho masivnímu šíření ve Francii chytit zřejmě nemohli.

Je omikron skutečně nadějí na konec pandemie covidu?

„Všechny pandemie jednou skončí. Otázka je kdy. Nestane se tak lusknutím prstů. Svět se bude muset s virem naučit žít, protože on nezmizí. A platí to pro omikron i další varianty viru, které přijdou po něm,“ uvedla před nedávnem agentura AP.

Podle ní tažení omikronu světem mění již zavedená pravidla. Například zkracuje povinné karantény a izolace. Výhoda pak je, že svět s novou rychleji se šířící, ale na druhé straně méně agresivní mutací koronaviru, nebojuje zcela od nuly.

Omikron mění léčbu covidu-19 jako takového

„Měli bychom se zastavit a analyzovat aktuální situaci. Nikdy se nám nepodaří covid zneškodnit nebo ho eliminovat, a proto si musíme definovat cíle,“ uvedl pro AP specialista na infekční choroby na Yale School of Public Health Albert Ko.

Podle něj je to právě mutace omikron, jenž by mohla lidstvo přivést k myšlence na ukončení bitvy s covidem.

„Omikron se nezdá být tak smrtelnou hrozbou jako předešlé mutace viru. Ti, kdo ho prodělají, navíc získají ochranu před viry, které tu už jsou, nebo ještě přijdou. A dobré je i vědět, že covid-19 tu s námi bude napořád,“ dodává.

Čekání na konec pandemie

Podle agentury AP jednou dojde k tomu, kdy Světová zdravotnická organizace [WHO] oznámí konec pandemie. To podle ní nastane tehdy, až se v dostatečném počtu zemí sníží výskyt covid pozitivních osob. Nebo se alespoň podaří snížit počet hospitalizací a úmrtí.

„Prozatím tu máme až zarážející rozdíly v šíření covidu a jeho dopadech podle regionů,“ říká epidemiolog Stephen Kissler.

Jeho názor na konec pandemie pak zní: „To nastane, až svět dosáhne přijatelné stability soužití s covidem-19“.

„Jde o to dostat se do bodu, kdy SARS-CoV-2 bude stejně vázaný na určité území, jako je dnes chřipka,“ tvrdí Kissler.

Což podle něj ale bude velice obtížné, pokud v některých částech světa – zvláště v těch nejchudších zemích – budou nadále lidé bez vakcín a léků proti covidu a také odpovídající zdravotní péče.

Mírný optimismus již prostupuje Amerikou

Podle amerických statistik covid-19 během dvou let usmrtil více než 800 000 Američanů. Typická chřipka v zemi ročně usmrtí 12 000 až 52 000 Američanů. Podle expertů se ale snad i díky mírnějšímu průběhu nákazy omikronem tato situace nebude opakovat.

„Do situace z roku 2019 se znovu nedostaneme,“ říká profesor Hopkinsova centra zdravotní péče Amesh Adalja.

Obdobně hovoří přední americký odborník na infekční nemoci Anthony Fauci. Ten doufá, že v brzké době snad už budeme moci virus kontrolovat takovým způsobem, že „nebude škodit ani společnosti, ani ekonomice.“

„Lidé si ale musí přivyknout i myšlence na určité riziko. Bez toho nad covidem zvítězit nepůjde,“ tvrdí.

Podle pozorovatelů se tak americká společnost blíží do bodu, který před časem popsal šéfredaktor prestižního medicínského magazínu The Lancet Richard Horton. Podle něj je nutné riziko covidu-19 přijmout. A tomu přizpůsobit zdravotnictví. Nikoli mu donekonečna přizpůsobovat samotnou společnost.

„V jistém okamžiku budou muset politici akceptovat vyšší náklady na zdravotní péči, aby opět ekonomiku otevřeli a znovu nastolili svobodu,“ uvedl téměř na začátku pandemie Richard Horton.

Horton: Covid je toxická směs nejen biologických příčin

Teď je v souvislosti s omikronem optimistická i Bidenova administrativa. Podle jejích zástupců už mají USA dostatek nástrojů, s nimiž se dokáží s omikronem úspěšně vypořádat. Jsou to vakcíny a nové léky, které pomohou, aby se USA nedostaly do situace jako na začátku pandemie. I proto v USA jako jedné z prvních zemích zkrátili pozitivně testovaným dobu izolace na pět dnů.

Optimismus už je patrný i v Indii

Podle agentury AP je Indie příklad země, která si prošla covidovým peklem, aby virus nakonec znovu dostala do přijatelných mezí. Zatímco v ní před více než půl rokem přibývalo i přes 300 tisíc nově nakažených za den, nyní Indie stabilně vykazuje kolem deseti tisíců nových infekcí denně.

„Ano, omikron počet nakažených opět zvyšuje, ale už v lednu začnou zdravotníci očkovat třetí posilující dávkou,“ říká bývalý šéf virologie na Christian Medical Center v jižní Indii Jacob John.

Indie vyvezla první vakcíny proti covidu-19 od Novavaxu

Zůstává však klidný: „Je jasné, že covid-19 se bude vracet. A v nějaké podobě se vrátí i poté, kdy odezní omikron. Musíme se s tím naučit žít.“

Upozorňuje na názor kolegy Wiliama Mosse z Bloombergovy školy veřejného zdraví. Podle něj je pravděpodobné, že omikron zmírní schopnost covidu-19 velkých evolučních skoků.

„Nezdá se mi to jako nekonečný cyklus nových variant,“ uvedl Mosse s argumentem, že omikron je zmutovaný již do té míry, že obchází ochranu získanou očkováním nebo předchozích infekcí. A podle některých virologů platí, že viry v průběhu doby slábnou.

Stejného názoru je i Jacob John. Podle něj platí, že zatímco spalničky nebo chřipka se vracejí ve vlnách, covid-19 tady bude stále. Avšak nebude již tak nebezpečný, jako byl při svém nástupu. Jednak oslabí a lidé proti němu získají imunitu ať už očkováním, nebo proděláním nemoci.

Až se covid stane normou, hra skončí

Agentura AP s odvoláním na část vědců jako velmi pravděpodobnou možnost dalšího vývoje uvádí to, že covid-19 v brzké době většině způsobí už jen nastydnutí. Na druhé straně tu bude ale i stále velká skupina lidí, jimž může způsobit větší potíže. To v závislosti na jejich celkovém zdravotním stavu, očkování a předešlým infekcím.

„Mutace viru se nezastaví, pomoci ale mohou další posilující dávky vakcín vyvinutých pro lepší odolnost vůči novým mutacím. A i lidský imunitní systém stále lépe reaguje a bojuje proti nim. Lidský organismus má zázračnou schopnost zapamatovat si mikroby, s nimiž se setkal v minulosti, a vytvoří si proti nim vícevrstevnou ochranu,“ myslí si imunolog z Washingtonské univerzity v Saint Louis Ali Ellebedy.

Navíc nová studie Ellebedyho týmu zjistila, že mRNA vakcíny produkují dost pomocných T buněk. A ty dle jeho slov působí jako velitel ve výcvikovém centru, který aktivuje produkci rozdílnějších a silnějších protilátek, které budou účinné i proti znovu pozměněnému viru.

„Nejsme ta samá populace jako před prosincem 2019. Nacházíme se nyní v jiné situaci. Základní imunita populace je lepší do té míry, že i když bude infekce pokračovat, poklesne počet vážných onemocnění, hospitalizací a úmrtí. A to bez ohledu na to, zda se objeví nová varianta,“ myslí si. 

„Vzpomeňte na lesní požáry v době sucha. To bylo v roce 2020. Nyní, dokonce i s omikronem už není půda tak vyschlá. Má dost vláhy, aby požáru zabránila,“ uzavírá svou řeč přirovnáním.

Michal Achremenko