Očkování proti covidu vytváří u pacientů se střevními záněty stejnou hladinu protilátek jako u zdravých lidí. A neliší se u nich ani průběh infekce. Potvrdila to studie Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty [ISCARE].
Specialisté na střevní onemocnění se obávali, že pacienti s autoimunitními chorobami, mezi které patří idiopatické střevní záněty [IBD], reagují kvůli nedobře fungující imunitě na nákazu covidem podstatně hůře. Riziko u nich bylo i to, že si po očkování proti covidu-19 nevytváří dostatek protilátek. Tyto obavy ale vyvrátila studie Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty [ISCARE]. Její výsledky publikoval prestižní americký časopis Inflammatory Bowel Disease.
„Vůbec poprvé se tak například prokázalo, že průběh nákazy se u lidí se střevními záněty nijak neliší od těch, kteří jsou zdraví. A že očkování vytváří pacientům stejnou hladinu protilátek jako těm, již střevními záněty netrpí,“ shrnul výsledky studie přednosta kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a první místopředseda České gastroenterologické společnosti [ČGS] prof. Milan Lukáš.
Lékaři ve studii sledovali více než 600 pacientů s idiopatickými střevními záněty. Přičemž u nich průběžně porovnávali souvislosti mezi onemocněním a nákazou koronavirem a očkováním. Zjištění pak srovnávali s výsledky zdravé populace.
Očkování proti covidu chrání i pacienty s IBD
Studie navíc podle profesora Lukáše ukázala, že pokud pacienti s IBD nemoc covid-19 přeci jen prodělají, pak jejich imunitní systém reaguje lépe než u těch, jimž se nákaza vyhnula. Připomíná také, že očkování například proti pneumokokovi nebo chřipce u pacientů s idiopatickými střevními záněty nevyvolává dostatečnou imunitní reakci a hladiny protilátek tak u nich bývají nízké.
„O to důležitější je poznání, že u vakcíny proti covidu tomu tak není. Studie je pro nás, specialisty, zlomová,“ říká.
Na klinice lékaři sledovali reakce na očkování proti covidu mRNA a vektorovou vakcínou u přesně 602 pacientů se střevními záněty. Nejčastěji Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou. Měřili jim protilátky po 8 týdnech a poté znovu po 26 týdnech od dokončené vakcinace. Data pak porovnali s údaji od 170 zdravých očkovaných lidí.
„Hladina protilátek a rychlost poklesu se v obou skupinách nijak nelišila, i pro IBD pacienty tak platí doporučení, že by se měli nechat očkovat třetí dávkou,“ říká Lukáš.
Upozorňuje i na to, že studie obecně prokázala vyšší hladinu protilátek u pacientů očkovaných mRNA vakcínou. A také potvrdila, že léky na střevní záněty nijak neovlivňují tvorbu protilátek. Což je také významné zjištění, protože lékaři nemusí svým pacientům s IBD záněty kvůli covidu měnit ani přerušovat zavedenou terapii.
Pacientů se střevními záněty přibývá
Střevní záněty patří mezi civilizační choroby. Například u Crohnovy choroby se za posledních dvanáct let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000 a změna trendu se podle lékařů neočekává.
„Důvodem růstu výskytu střevních zánětů jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, které nás obklopuje. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva – centrály veškeré imunity – neprospívají,“ říká prof. Lukáš.
K rozvoji střevních zánětů podle něj přispívá také stres a stravování se potravinami s obsahem různých chemikálií. Potíž dle něj i je, že střevní záněty postihují stále častěji mladší ročníky. Což platí hlavně u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15 a 30 lety. V posledních letech ale není výjimka ani u předškolních dětí a školáků, asi u 15–20 %.
Častými příznaky střevních zánětů je krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí a časté nucení na stolici. Pacientům dnes pomáhá biologická léčba. A zlepšení péče přináší dle lékařů zavedení biosimilárních biologik, které snižují náklady na léčbu a tím zlepšují dostupnost terapie pro všechny potřebné pacienty.
Úhrada telemedicíny od ledna 2022
Zajímavá je i práce s pacienty nejen při zmiňované studii. Totiž, lékaři při ní stejně jako při běžných kontrolách pacientů se střevními záněty využívají telemedicínu. Prostřednictvím aplikace zvané IBD asistent s pacienty pravidelně komunikují, posílají naměřené hodnoty i vyplňují dotazníky.
„Pacienti si systém pochvalují, šetří totiž čas a peníze za dojíždění do centra. Lékař se jim paradoxně věnuje mnohem více, než když ho vidí jednou za dva měsíce při kontrole,“ říká Milan Lukáš.
Prostřednictvím virtuální kliniky si pacienti požádají třeba i o e-recept, žádanku nebo objednání na vyšetření. Dálkový monitoring s pomocí telemedicínských nástrojů navíc od ledna 2022 spadá do úhrad od zdravotních pojišťoven.
–VRN–
