Transplantací bylo loni více než předloni. Stále ale málo

Lékaři loni v Česku provedli 809 transplantací orgánů. To je meziročně o 44 více. Stále je to ale méně než před epidemií covidu-19. Loňských 809 orgánů pocházelo od 311 dárců. Většinou šlo o zemřelé dárce.

Vyplývá to z údajů Koordinačního střediska transplantací [KST]. Nejvíce pacientů dostalo stejně jako v předchozích letech nové ledviny a játra. Rekordní byl pak loňský počet transplantovaných plic. Lékaři loni těchto operací provedli celkem 52. To je nejvíce transplantací od roku 2006. Transplantace plic u nás provádí Fakultní nemocnice Motol [FNM]. Unikátní pak byla tamější transplantace plic pacientovi, jemuž plíce poškodil covid.

K darování orgánů je česká společnost velmi empatická

Počtu více než 800 transplantovaných orgánů za rok lékaři dosáhli v roce 2014 a pak v letech 2016 až 2019. Naopak v roce 2020, který byl první rok poznamenaný epidemií covidu, transplantací ubylo zhruba o stovku na 765. Šlo tehdy o nejnižší počet transplantací od roku 2013.

Zemřelí loni darovali 765 orgánů k transplantaci

Česko v poklesu transplantací nebylo zdaleka samo. Počty transplantací se až na výjimky snížily kvůli pandemii covidu-19 celosvětově. Což potvrdila studie medicínského magazínu The Lancet. V ní její autoři zkoumali data z 22 zemí a porovnávali počty transplantací ledvin, jater, plic a srdce před příchodem koronaviru a po něm. Nejvíce, o 66 procent, se podle nich snížil počet transplantací u pacientů v Japonsku. A naopak nejméně ve Švýcarsku. Tam to bylo zhruba o jedno procento.

Jaké orgány se v Česku transplantují

Vůbec nejčastěji transplantovaný orgán jsou ledviny, darují je zemřelí i živí dárci. Loni jich lékaři transplantovali 456. Játra loni dostalo 185 pacientů. Kromě těchto orgánů se lékaři v Česku zaměřují také na transplantace srdce, slinivky, tenkého střeva a Langerhansových ostrůvků. Lékaři také podle dat KST provedli deset transplantací dělohy. V posledních letech ale byl program pozastaven.

Počty transplantací v ČR dle jednotlivých orgánů za poslední roky

[Zdroj: KST]

Transplantacím se věnují pražský Institut klinické a experimentální medicíny [IKEM] a Fakultní nemocnice v Motole. Dále orgány transplantují fakultní nemocnice v Brně, Hradci Králové, Plzni, Ostravě a Olomouci.

Darovat orgány nebo tkáň může v Česku osoba žijící i osoba zemřelá. Česká legislativa počítá s principem předpokládaného souhlasu. Dárcem je každý, kdo za svého života nevyjádřil nesouhlas s odběrem orgánů či tkání. Dárcem je ale i osoba nesvéprávná či dítě, s jejichž dárcovstvím po smrti souhlasí zákonný zástupce.

Na novou ledvinu se v Česku čeká v průměru 90 dnů

Fakultní nemocnice v Motole, která je jediné pracoviště, které dělá transplantace plic, loni vykázala 52 těchto operací. V době před covidem se roční počty pohybovaly mezi 42 a 44 transplantacemi, v roce 2020 jich bylo 35.

Mezinárodní spolupráce v oblasti transplantací

Zatímco mnoho transplantačních programů postihly problémy spojené s covidem-19, v Evropě se dle KST přesto dařilo rozvíjet mezinárodní spolupráci při výměně orgánů. Česko je členem evropské organizace Foedus. Ta sdružuje 16 zemí s populací 370 milionů lidí.

IKEM provedl první párovou výměnu ledvin s Izraelem

Portál Foedus umožňuje najít příjemce v zahraničí pro takové orgány, pro které jednotlivé země nenajdou vhodného příjemce na národních čekacích listinách. Orgány získané od dárců se musejí transplantovat v několika málo hodinách. V opačném případě dojde k jejich znehodnocení. KST uvedlo, že se mu již podařilo díky této spolupráci zachránit přes 50 lidských životů.

–ČTK/RED–