Necelých deset tisíc hlášení o podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu přijal Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL]. Dle ředitelky SÚKL to vzhledem k 15 milionům vyočkovaných dávek není alarmující číslo.
Zhruba 40 procent z nahlášených podezření na nežádoucí účinky připadá na zdravotníky, 60 procent pak na veřejnost. Podle ředitelky SÚKL Ireny Storové drtivá většina těchto podezření na nežádoucí účinky není nijak překvapivá. Naopak byla již detailně popsána v klinických studiích. Jde tedy o nežádoucí účinky, o nichž se ví.
„Na SÚKL se ale nezabýváme jen očkováním a léky proti covidu. Připravujeme i novinky v eReceptu a lékovém záznamu. Jako je elektronická evidence očkování, ePoukaz na zdravotnické pomůcky či eRecept s příznakem modrého pruhu,“ říká Irena Storová v podcastu ZdraveZpravy.cz, v němž i popisuje, jak budou tyto novinky fungovat v praxi.
Ke statistice nahlášených nežádoucích reakcí po podání vakcíny proti covidu-19 pak říká: „Největší četnost mají takové ty nejmírnější a nejlehčí podezření na nežádoucí účinky. Jako je třeba reakce v místě vpichu, což se stává i u jiných vakcín. Nebo třeba nějaké příznaky podobné lehké chřipce. Někoho pobolívá hlava, někoho klouby. Jsou to většinou příznaky mírného až středního charakteru, které odeznívají v řádu hodin nebo několika málo dní.“
Podle ní platí, že stejně jako u jiných nových vakcín a léků, bude i četnost hlášení u proticovidových vakcín postupně klesat. Což je dle ní přirozené, protože na ně přestane být upřena taková pozornost jako na samotném začátku.
SÚKL není zodpovědný za očkovací strategii
Irena Storová zároveň upozorňuje, že při hlášení podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19 jde vždy o subjektivní vnímání reakce. To znamená, že to, co někdo považuje za zdravotní problém na dvě hodiny, jiný může vnímat jako zdravotní problém na dva dny.
„Validitu každému nahlášenému podezření dávají informace od zdravotníků. Vždy je důležité znát celkovou anamnézu dotyčného pacienta. Jaký je jeho zdravotní stav, zda u něj nedochází k souběhu covidu a očkování. Proto se snažíme spojit s lékařem a zjišťujeme více informací,“ vysvětluje ředitelka lékového ústavu.
Přitom upozorňuje na podstatnou věc, která dle ní bývá v Česku často opomíjena. Totiž na to, že ne každá vakcína proti covidu-19 je automaticky vhodná pro všechny. Což je dle ní jasně uvedeno v souhrnných údajích o vakcínách. Ty obsahují případné kontraindikace dané vakcíny, její složení a vůbec všechna základní data. V základu je pak třeba podle ní rozdělovat mezi vektorovými a mRNA vakcínami.
„Vektorové vakcíny, to je záležitost, u které bych se pozastavila u vzácného nežádoucího účinku syndromu trombózy s úbytkem krevních destiček. Tam, kde se tento nežádoucí účinek objeví, bych nedoporučila druhou dávku touto vakcínou. To samé platí pro syndrom kapilárního úniku, tam to také není doporučeno,“ říká Irena Storová.
Vektorovými vakcínami nedoporučuje očkovat lidi mladší 60 let, kteří jsou v riziku uvedených zdravotních komplikací. Na přímou otázku, proč se pak například vektorovou vakcínou Janssen běžně očkuje na bezregistračních očkovacích místech, kam přichází většina zájemců o očkování právě ve věku do 60 let, říká: „SÚKL neřeší očkovací strategii. Tedy to, kde se bude očkovat, čím se bude očkovat, a kdo se bude očkovat, takže to nemohu komentovat.“
„Na druhou stranu my jsme informace o riziku u lidí pod 60 let u vektorových vakcín zveřejňovali, stejně tak Česká vakcinologická společnost. Každý se tedy mohl svobodně rozhodnout, zda se tím bude řídit. To podle svého nejlepšího vědomí a svědomí,“ dodává.
Rizika mRNA vakcín a počty jejich dávek
Bez rizik však podle ní nejsou ani mRNA vakcíny. U nich musí být opatrní lidé kvůli velmi vzácně se vyskytujícím postvakcinačním nežádoucím účinkům, jako jsou myokarditida a perikarditida.
„Zde bych také velmi zvažovala, zda někomu, kdo je v riziku, tuto vakcínu podat. V tomto případě je to podobné jako u dětí… Zde je tedy očkování třeba konzultovat s ošetřujícím lékařem. […] Obecně doporučuji u lidí v riziku, nebo u těch, kteří mají pochybnosti, aby očkování a typ vakcíny vždy konzultovali se svým lékařem,“ upozorňuje Storová.
Vyjadřuje se také k tomu, kolik dávek vakcíny proti covidu-19 musí člověk dostat, aby byl dostatečně chráněný. Podle ní nikdo nikomu nikdy nesliboval, že bude stačit jedna, dvě nebo tři dávky, které udělají „tečku za covidem“. A to proto, že to nikdo nemohl vědět.
„Informace přicházejí spolu s časem. Nedá se definitivně říci, zda budou stačit tři dávky nebo čtyři, ale to rozhodně nesnižuje důvěru v očkování. Ten virus je vždy krůček před námi. Teď vidíme, že je potřeba ta posilující dávka,“ tvrdí a vyjadřuje naději, že se snad i brzy stabilizuje schéma u očkování proti covidu-19.
Na otázku, kdy to bude, jen pokrčí rameny: „Vůbec nemohu říci, spekulovala bych, nevím.“
I přes upozornění na rizika, v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitelka SÚKL zdůrazňuje, že přínosy vakcín proti covidu-19 jednoznačně převažují nad riziky. A zejména pak varuje před dezinformacemi o nebezpečnosti očkovacích látek, jež se šíří internetem i mezi lidmi. Ty mohou mít a v praxi i mají totiž velice tragické důsledky.
Elektronická evidence očkování
SÚKL ale neřeší pouze covid-19. Podle Ireny Storové u nás od ledna 2022 začne nově platit elektronická evidence očkování. Ta bude součástí již fungujícího lékového záznamu a lékaři budou mít povinnost v ní evidovat všechna očkovaní svých pacientů. Platit ale bude šestiměsíční přechodné období, ve kterém se mají lékaři sžít s novou funkcionalitou lékového záznamu.
„Já nepočítám s tím, že se do této evidence budou hned zanášet očkování proti covidu. To proto, že jsme stále ve výjimečné situaci. Bylo by to komplikované. Časem ale předpokládám, že i tato data budou do evidence přemigrovány,“ vysvětluje.
Dále upozorňuje, že rodiče si budou moci do takzvaného elektronického očkovacího průkazu přidat své děti. To proto, aby měli přehled o jejich očkování. U malých dětí pak předpokládá, že lékaři u nich spíše doplní do elektronické evidence čerstvá předcházející očkování. Což už ale nejspíše neudělají u dospělých.
„Není povinnost do této evidence doplňovat stará očkování. U dospělých by to navíc často nebylo ani možné. Zvlášť, když například v minulosti změnili lékaře,“ vysvětluje.
ePoukaz na pomůcky a eRecept s modrým pruhem
Od března 2022 začne platit i takzvaný ePoukaz na zdravotnické prostředky. To je významná změna, protože pomůcky prozatím lékaři předepisovali jen na listinné poukazy. Vypisovat ePoukazy ale nebude pro lékaře povinné. Proto tedy nebude podle Ireny Storové třeba ani digitalizovat listinné poukazy na zdravotnické prostředky.
„I tak si ale myslím, že se ePoukaz časem plně zavede. Je výhodný pro pacienty, lékaře i zdravotní pojišťovny. Navíc automaticky sjednocuje všechny současné typy poukazů do jednoho. Odstranili jsme i povinnost podpisu pacienta. Vše je mnohem jednodušší,“ říká.
Poslední aktuální velká novinka je pak dle ní zavedení eReceptu na léky s omamnými a návykovými látkami. To jsou takzvané recepty s modrým pruhem. I zde dojde od příštího roku k výraznému zjednodušení. Lékaři již nebudou muset tyto recepty ručně vypisovat, ale v eReceptu jen zaškrtnou políčko „příznak modrý pruh“ a lék vypíší jako kterýkoli jiný.
„A jako s běžným eReceptem půjde i s tímto eReceptem pacient do lékárny. Novinka pak je, že takto se budou vypisovat i eRecepty na léčené konopí. Ty byly zatím bez modrého pruhu,“ říká Irena Storová, která se v podcastu ZdraveZpravy.cz mimo jiného vyjadřuje k tomu, jak moc dnes využívají pacienti, lékaři a lékárníci jednu z funkcionalit eReceptu, kterou je lékový záznam. Podle ní bilance jeho využívání není vůbec špatná, byť by ale mohla být i lepší.
Daniel Tácha
Paní ředitelka SUKL mluví, podle mého názoru, rozumně a srozumitelně, zvláště v těch pasážích, kde zmiňuje možné kontraindikace a nutné posouzení zdravotního stavu, škoda že se tím neřídil ten, kdo umožnil vznik očkovacích center bez registrace. Copak může běžný občan, bez lékařského vzdělání, posoudit svůj stav a vyhodnotit rizika? Nesmysl. A očkování kohokoliv z ulice někde na stánku je dvojnásobný nesmysl.
V jedné věci se ale paní ředitelka, bohužel, zcela zásadně mýlí, když říká:
„…nikdo nikomu nikdy nesliboval, že bude stačit jedna, dvě nebo tři dávky, které udělají „tečku za covidem“. A to proto, že to nikdo nemohl vědět.“
Jistě, nemohl, ale přesto říkal. A nejen říkal – je to napsáno obrovským písmem nad kdejakým očkovacím centrem. Vysílá se na to reklama v ČT. Kdejaký politik to používal za každou druhou větou, jako nějaké zaklínadlo. A bývalý pan ministr si dokonce dovolil v přímém přenosu na kameru použít sousloví „epidemie neočkovaných“ a to i přesto, že moc dobře věděl, jaký je skutečný stav věcí. Tahle kampaň bohužel velmi negativně ovlivnila uvažování a rozhodování těch, kteří o smyslu vakcíny pochybovali a z nějakých důvodů váhali. A ještě mnohem víc do budoucna ovlivní ty, kteří tomu uvěřili a zákonitě se nyní musí cítit podvedeni – oni přece tu tečku udělali, jak bylo žádáno, tak proč se teď mluví o třetí, čtvrté a kdoví kolikáté dávce? Proč se u nás začíná o tom mluvit až teď, když ty informaci ve světě byly známé již na jaře? Politika a byznys dostali naše řídící složky do slepé uličky, někdo teď bude muset všem těm lidem říct pravdu a čím dříve, tím lépe. Očkovaní i neočkovaní mají právo vědět, jak se věci skutečně mají a to předem, než se rozhodnou. Jak se asi má cítit očkovaný, když se najednou do pana ministra dozví, že ta jeho „tečka“ bude platit ještě pár měsíců a pak na tom bude stejně, jako kdyby se nikdy očkovat nedal, pokud se tedy znovu nepostaví do fronty. A nejedná se mu přitom většinově o jeho imunitu proti těžkému průběhu nemoci – valná většina lidí středního a mladšího věku se totiž nechala očkovat pouze kvůli omezením, viru se přitom nebojí a nikdy nebáli.
Pokud se někdo stále ještě domnívá, že těm výrobcům vakcíny jde primárně o zdraví světa, tak já si to tedy nemyslím. Kdyby byli ochotni zveřejnit svůj byznys-plán na příštích 20 let, vyčetli bychom z něj, že hodlají zachraňovat 7 miliard lidí každý rok, a to nejméně třikrát. Nač vyvíjet účinný lék, který by si odebrali jen opravdu nemocní, když máme něco, co si vezme úplně každý – mladý, starý, zdravý i nemocný? To jsou přeci jednoduché počty…
Perfektně napsáno, naprostý souhlas 👍
A teď by mě zajímalo, zda se zájemci o očkování před tečkou někdo konzultuje jejich zdravotní stav a doporučuje vhodnou experimentální očkovací látku. Velmi o tom pochybuji, že na nádraží nebo někde v obchoďáku se toto děje. Zřejmě ti co očkují o tom nemají ani páru něco podobného zájemcům sdělovat. Tak si ještě někdo myslí, že jde o bezpečný koktejl? Snad už jenom blázen.
Samozřejmě, že to s nimi nikdo podrobněji nerozebírá. Ještě bych se paní ředitelky SUKLu zeptal na to, jestli trvá na tom, že hlášení komplikací je málo, když se odhaduje tzv. 90% „podhlášenost“.
Mnoho mých pacientů si stěžuje na výrazné zhoršení bolestí pohybového aparátu po očkování.
Nemyslíme si nic, myslet znamená prdlajs vědět. Uvidíme, co řeknou výsledky nezávislé analýzy hmostnostním spektrometrem a kapalinovým chromatografem.
Vsechny vakciny chranily pred infekci a pak zadna, vsechny chranily pred nemoci a pak to negarantovala zadna, vsechny chranily pred tezkym prubehem a pak uz ne..pak na ne lidi zacali umirat. A ted uz se skrtaji ze seznamu i nektere vakciny, ze nejsou vhodne z duvodu X Y Z. Za pul roku se skrtne treba i Pfizer. Ale pujdeme dal, jakoby nic