Revmatoidní artritida není onemocnění pouze starších lidí. Obezřetní by měli být dle lékařů i lidé s častou bolestí kloubů či záněty šlach, a to bez ohledu na věk. A i zde platí, čím dříve dojde k léčbě, tím lépe.
Revmatoidní artritida se podle revmatologů rozvíjí postupně v několika týdnech i měsících. Obvykle zasahuje klouby, později ale i oči, srdce a plíce. Pacienti si v jejích počátcích obvykle stěžují na ztuhlost kloubů především časně po ránu, kdy jim dělá obtíže jinak jednoduchý úkon, jako je například plné sevření ruky v pěst.
„Někdy může onemocnění začínat pouze bolestmi několika málo kloubů, nejčastěji drobných kloubů ruky nebo nohy, v některých případech jsou před rozvojem artritidy přítomny záněty šlach,“ říká vedoucí Oddělení experimentální revmatologie Revmatologického ústavu v Praze profesor Ladislav Šenolt.
Artritida je podle něj obvykle symetrická a zasahuje více kloubů. Ve vyšším riziku rozvoje revmatoidní artritidy jsou pak dle něj pacienti s pozitivní rodinnou anamnézou.
Revmatoidní artritida není onemocnění jen starších lidí
To potvrzuje i David Kříž, kterému lékaři revmatoidní artritidu diagnostikovali v jeho dvanácti letech. Se stejným onemocněním se již tehdy léčila jeho matka. I to dokazuje, že nemoc zasahuje také mladší generace.
„Prvním příznakem byl v mém případě otok pravého kolena, ke kterému se přidal o týden později i otok levého kolena. Tak začal můj život s juvenilní revmatoidní artritidou [JIA],“ vzpomíná David Kříž.
Revmatoidní artritida u něj zasáhla převážně velké klouby, kyčle a také kolena. Dnes tak již má za sebou oboustrannou výměnu kyčlí: „Tu jsem musel podstoupit nejen kvůli revmatoidní artritidě, ale také kvůli tomu, že jsem dlouhou řadu let bral kortikoidy, které mé původní kyčle poškodily.“
V prvních letech nasazené léčby s lékaři navíc řešil také jaterní postižení, ke kterému došlo v důsledku tehdy užívaného léčivého přípravku. Ten u něj vyvolal silnou reakci jater a latentní formu TBC.
Biologika vracejí pacienty zpět do běžného života
Výrazná změna v životě dle jeho slov přišla zhruba před třemi lety. Právě v době, kdy čekal na výměnu kyčelního kloubu. Tehdy poprvé „okusil“ biologickou léčbu.
„Po pár týdnech aplikací jsem si připadal jako zdravý člověk a mohl jsem se věnovat zaměstnání, ale i koníčkům daleko intenzivněji než před nasazením léčby,“ vzpomíná David s tím, že ho tehdy překvapil především rychlý nástup účinků moderní terapie.
Přičemž nové pro něj bylo i to, že si mohl lék sám injekčně aplikovat, to dvakrát do týdne.
„Nejhorší byl první vpich, pak už jsem si zvykl,“ říká a zdůrazňuje, že před výměnou kyčlí a léčbou chodil o berlích, nemohl kvůli bolesti ani stát, byl permanentně ztuhlý a unavený.
„To samozřejmě mělo dopad na můj pracovní i soukromý život,“ dodává.
Biologická léčba ho tak znovu vrátila do normálního života. Jakkoli i nadále zůstává v kontaktu s pacienty, které postihlo stejné onemocnění prostřednictvím pacientské organizace Revma Liga, jejíž je členem a současně v ní působí jako odborný koordinátor.
91 tisíc pacientů s artritidu už může žít „normálně“
V Česku žije podle dat ze studie Inovace pro život Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] kolem 91 tisíc pacientů s revmatoidní artritidou. Dobrá zpráva je, že už dnes neplatí to, co ještě před několika lety lékaři pacientům s artritidou předpovídali.
„V minulosti se tvrdilo, že přibližně polovina pacientů s revmatoidní artritidou bude během deseti let od začátku nemoci v invalidním důchodu. To dnes již není pravda,“ potvrzuje profesor Šenolt.
Díky moderní léčbě trpí pacienti menšími bolestmi a často dle něj žijí plnohodnotný život. Sportují, zůstávají ve své původní práci a neodchází do invalidních důchodů. K lepšímu životu pacientů s artritidou podle něj vedle biologické léčby přispívá také včasná diagnóza onemocnění a vhodně nastavená léčebná terapie.
Při včasném zahájení biologické terapie podle dat studie Inovace pro život klesá pracovní neschopnosti pacientů s revmatoidní artritidou z 19,4 procenta na 5,6 procenta. To již po třech měsících léčby. A současně se u nich v důsledku kratší doby pracovní neschopnosti významně zvyšuje i produktivita práce.
Revmatoidní artritida se účinně léčí už i v Česku
Podle výkonného ředitele AIFP Jakuba Dvořáčka poslední novinka v léčbě revmatoidní artritidy je, že se i na český trh dostaly nové cílené syntetické léčivé přípravky takzvané DMARD, které pacienti s revmatoidní artritidou užívají i orální formou, tedy ústy.
„Díky nim už není nutné aplikovat léčivou látku pomocí injekční stříkačky. Zvyšuje se tak pacientův komfort během léčby. Věříme, že další převratné objevy budou následovat,“ vysvětluje a dodává, že ve vývoji je aktuálně dalších 50 nových moderních terapeutik určených právě k léčbě revmatoidní artritidy.
DMARD léky, k nimž patří jak konvenční syntetická léčiva, tak i cílené syntetické přípravky, nemají pro pacienta pouze vhodnou lékovou formu, ale dokáží onemocnění i modifikovat. Včasné podání těchto preparátů obvykle u pacientů sníží aktivitu onemocnění na minimum. A v některých případech ji dokonce zcela utlumí. Často se také pacientům podávají glukokortikoidy, to kvůli jejich rychlému protizánětlivému účinku.
„Cílená léčba se podává ve specializovaných centrech. Je indikována při vysoké aktivitě nemoci, v některých případech lze podat i při středně vysoké aktivitě, pokud je účinek konvenční léčby nedostatečný, nebo není tolerována,“ potvrzuje léčebné postupy prof. Šenolt.
Přičemž zdůrazňuje, že důležitá je kromě účinné cílené léčby také aktivní komunikace pacienta s lékařem a pečlivé dodržování nastavené léčby. Upozorňuje na to, že k dispozici jsou už i nejmodernější malé synteticky vyrobené molekuly s perorálním podáváním. Jde o inhibitory Janusových kináz [JAK]. Ty mají rychlý nástup účinku s následným poklesem a dlouhodobým udržením nízké klinické aktivity a zpomalením rentgenové progrese. Tyto inhibitory jsou schválené pouze k léčbě dospělých pacientů se středně až vysoce aktivní artritidou, u nichž je odpověď na jiný druh léčby nedostatečná.
Veronika Táchová
