Žákům základních škol v Nizozemsku začnou kvůli covidu-19 vánoční prázdniny o týden dříve a brzká zavírací hodina restaurací bude platit až do půlky ledna. Doma Nizozemci smí i nadále přivítat nanejvýš čtyři hosty.
Sadu nových proticovidových opatření včera [14.12.] oznámil premiér nizozemské vlády Mark Rutte. Školáci v Nizozemsku tak usednou do lavic naposledy tento pátek. Výjimečně mohou některé školy vyučovat ještě v pondělí 20. prosince. Původně měly prázdniny začít až Štědrým dnem.
„Je to opravdu obtížné rozhodnutí. Musíme pečlivě zvažovat, co je opravdu nutné,“ řekl před jednáním vlády ministr školství Arie Slob.
Děti se do škol vrátí 10. ledna. Odborníci vládě dřívější uzavření škol doporučili kvůli tomu, že míra nákazy je nyní nejvyšší právě mezi mladšími dětmi. Podle nich tak lze omezit riziko, že děti o rodinných vánočních sešlostech hromadně nakazí starší příbuzné. Od konce listopadu musejí tamní bary, restaurace a obchody, které neprodávají nezbytné zboží, zavírat nejpozději v 17 hodin.
Ačkoliv celkový počet nově nakažených v zemi klesá, počty lidí nakažených variantou omikron naopak stoupají. Nizozemské úřady dosud potvrdily 123 případů této varianty, z toho 18 nakažených přiletělo jedním letadlem z Jihoafrické republiky na konci listopadu. Celkem se v zemi koronavirem nakazilo 2,9 milionu lidí, přes 20 000 z nich zemřelo.
Nizozemci kouří více marihuany
Nizozemsko v souvislosti s výskytem koronaviru vyhlásilo na počátku roku 2020 několik částečných uzávěr, které omezily přístup do barů, restaurací, koncertních sálů a diskoték. Podle agentury AFP tak mnozí Nizozemci od začátku pandemie konzumují víc konopí. Důvod podle agentury spočívá v jejich snaze uklidnit své nervy a zbavit se nudy.
„Covid se nám osvědčil,“ cituje AFP majitelku coffeeshopu Carmelita, která vzpomíná, že před pandemií obsloužila 300 až 350 zákazníků denně. Dnes jich je více než 500, říká elegantní čtyřicátnice s potěšením.
Nizozemsko toleruje kouření marihuany od roku 1976. Hašiš, konopí a jejich deriváty lze koupit v coffeeshopech. Konkrétně v Haagu je asi třicet takových obchodů.
„Dříve lidé chodili do klubů. Ty však ukončily činnost. Takže teď zůstávají doma, kde víc kouří,“ podotýká majitelka coffeeshopu, jejíž klientela se dle ní rozrostla i o „mnoho žen v domácnosti, které si kupují trávu, aby se dobře vyspaly“.
Podle průzkumu zdravotního institutu Trimbos uvádí 90 procent nizozemských uživatelů, že od začátku pandemie užívají konopí stejně často nebo častěji než dříve. Tři čtvrtiny z nich užívají marihuanu každý den.
„Lidé se nechtějí sjet. Je to pro ně způsob, jak se vypořádat s úzkostí každodenního života,“ poznamenává historik Stephen Snelders, který se věnuje dějinám drog.
Dodává, že podobné rozdíly byly v Nizozemsku pozorovány i u tabáku a opia v dobách epidemií moru.
„Člověk prostě kouří jointy, protože ve městě není co dělat,“ říká osmnáctiletá Sophia Dokterová, jejíž spotřeba marihuanových cigaret se zvýšila ze „dvou až tří“ týdně na „šest až sedm“.
„V době pandemického stresu je pro mozek vždy dobré vzít si dovolenou,“ tvrdí Gerard Smit, majitel dalšího coffeeshopu Cremers.
Legální prodej a placení daní, ale nelegální obchod
Od pandemie covidu-19 se nizozemské coffeeshopy, které kdysi sloužily jako místa pro setkávání, vyprázdnily a staly se v podstatě prodejnami.
„I když se máme rádi, o jointy už se nedělíme,“ dodává Smit.
V roce 2020 navíc vstoupil v platnost zákon zakazující kouření v uzavřených prostorách, včetně těch kuřáckých. A to některé pravidelné návštěvníky odradilo. Ti, kteří zůstanou, musí opustit prostory v 17:00, kdy se kvůli novým protikoronavirovým opatřením zavírají obchody, které neprodávají nezbytné zboží.
„Pozor, uvnitř smí být jen tři lidé,“ říká prodavač Mesut Erdogan, který se snaží regulovat proud zákazníků do jednoho z coffeeshopů.
„Abychom zabránili šíření koronaviru, je kuřárna až do odvolání uzavřena,“ stojí na dveřích.
Zatímco dříve byl Waterworld plný lidí, teď už tam „nikdo nechodí“, říká jeho majitel Abdoel Sanhaji, který je zároveň předsedou Haagské asociace coffeeshopů a doufá, že po pandemii dojde k legislativním změnám v jeho odvětví.
Přestože jsou konzumace a prodej konopí v Nizozemsku dekriminalizovány, zbytek dodavatelského řetězce je ilegální. Marihuana, kterou obchodníci denně prodávají po kilech a jejíž nákupní cenu přiznávají nizozemským daňovým úřadům, je tak v Nizozemsku nelegální. V coffeeshopech se ale přesto otevřeně prodávají drogy původem z USA nebo Kanady, které do Nizozemska pašují různé mafiánské organizace.
„Pěstování konopí je v zemi zakázané. Celý den pereme peníze. Jsme ilegální téměř ve všem, co děláme, kromě placení daní,“ stěžuje si majitelka Carmelita. “
Nizozemsko se v budoucnosti chystá zahájit experiment v deseti pilotních městech, kde budou coffeeshopy prodávat legálně vypěstované konopí. Výsledky se ale čekají nejdříve za čtyři roky.
Konopí užívají ve velkém i Češi
Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti [NMSDZ] při Úřadu vlády ČR a její Zprávy o nelegálních drogách v ČR 2021 je konopí hojně užíváno také v Česku. Potvrzuje to Národní výzkum užívání návykových látek z loňského roku. Ten uvádí, že přibližně čtvrtina až třetina dospělých Čechů starších 15 let má zkušenost s užitím konopných látek. Téměř deset procent dospělých užití konopných látek potvrdilo v posledních dvanácti měsících. Což odpovídá přibližně 600 až 800 tisícům osob.
„Prevalence užití konopných látek je vyšší mezi muži a v mladších věkových skupinách,“ uvedla Pavla Chomynová, která je pověřená vedením NMSDZ.
Konopí z důvodu samoléčby užilo v posledním roce pět až deset procent populace. To je odhadem 400 až 900 tisíc osob. Podle zmíněného výzkumu u nás rizikově užívá konopné látky přibližně 400 tisíc osob.
„Z toho 200 tisíc osob je ve vysokém riziku. Denních uživatelů konopí je odhadem 27 tisíc,” upřesňuje Chomynová.
Výhradně pro samoléčbu, tedy po vyloučení užívání pro rekreační účely, užila konopí dvě až tři procenta dospělých. Což je odhadem 200 tisíc osob. Užívání konopí z důvodu samoléčby s věkem respondentů roste, přičemž nejvyšší je ve věkových skupinách 55 až 64 let a zejména pak u lidí 65+ let.
–ČTK/DNA–
